Verze z 8. 6. 2017, 01:36 editovat Phamphi (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 613 editací →‎Důvody pro vznik bankovní unie: + obrázky ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 6. 2017, 02:01 editovat zrušit editaci Phamphi (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 613 editací + Související články, jeden externí odkaz, doplnění finanční stability Přejít na další porovnání →
Řádek 5: [[Soubor:DOORSTEP 2016-09-09 EUROGROUP Ministers (29524749776).jpg\|right\|thumb\|[[Jeroen Dijsselbloem]], nizozemský ministr financí a zároveň předseda [[Euroskupina\|euroskupiny]], orgánu, který byl velice činný během řešení eurokrize.]] Cílem bankovní unie je zejména přerušit začarovaný kruh mezi navzájem se posilujícím bankovním a suverénním rizikem v době krize, tedy situace, kdy [[Vláda\|vlády]] snažící se zabránit bankovnímu kolapsu ve své zemi, se samy musely zadlužit na [[Finanční trh\|finančních trzích]], aby zachránily své systémově důležité banky (tj. instituce, jejichž pád by způsobil významné narušení širšího finančního systému a hospodářské aktivity - též v angličtině "too big to fail"). To však vedlo ke zvýšení zadlužení státu a potažmo ke zvýšení rizikového úroku u jeho dluhopisů (tj. snížení jejich ceny), což zpětně poškozovalo pozici daných bank, jejichž bilance byly a stále jsou plné [[Státní dluhopis\|dluhopisů]] vlastního státu. Hodnota jejich [[Aktivum\|aktiv]] tudíž dále klesala. Problémem je zde tedy hlavně závislost, kdy [[Banka\|banky]] v Evropě mají tendenci akumulovat dluh především svého vlastního státu, a ten si na oplátku nemůže záchranu svých velkých bank dovolit. Bankovní unie se tento problém snaží odstranit přesunutím na evropskou úroveň, neboť systémově významná banka, která je relativně příliš velká vzhledem k domácímu státu (měřeno podílem její velikosti vůči [[HDP]]) a má tak potenciál jej strhnout do krize, se z evropského pohledu pro případné řešení krize nebude zdát tak významná. Bankovní unie rovněž dává jasná pravidla, jak v dané situaci postupovat (oproti stavu v nedávné krizi), např. v případě přeshraničních bankovních ~~krizích~~krizí, ~~kdy~~kde v minulosti nebyla ~~jasná~~vyjasněna odpovědnost zasažených států, což nyní dává tržním hráčům větší jistotu a mělo by posílit důvěru ve [[finanční systém.]] a [[Finanční stabilita\|finanční stabilitu]] v eurozóně obecně. Mediálně vděčnějším motivem pro vznik bankovní unie je však spíše tvrzení, že státy, respektive daňoví poplatníci by již nikdy neměli platit za průšvihy svých bank. Mechanismus pro řešení krizí totiž počítá s fondem pro řešení krize, který si budou povinně naplňovat samotné banky a z těchto prostředků se případné budoucí operace budou hradit. Jakékoli jištění tohoto fondu ze strany rozpočtů národních států by mělo být fiskálně neutrální, tedy v případě použití bankami následně splaceno. Použití prostředků z fondu pro řešení krize je rovněž podmíněno předchozím zapojením [[investor]]ů a [[věřitel]]ů bank do úhrady ztrát. Drobní vkladatelé, ač v jistém smyslu také věřitelé, odepisováním závazků banky nebudou postiženi. Jejich vklady jsou kryté až do výše 100 000 [[Euro\|EUR]]. Řádek 20: == Odkazy == === Související články === * [[Dluhová krize v eurozóně\|Evropská dluhová krize]] * [[Dluhová krize v Řecku]] * [[Unie kapitálových trhů]] === Literatura === * Thorsten Beck (ed.): ''[http://voxeu.org/sites/default/files/file/Banking_Union.pdf Banking Union for Europe: Risks and Challenges]'' (2012) {{en}} === Externí odkazy === * Oldřich Dědek: [http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/bankovni-unie www.zavedenieura.cz - Bankovní unie] (2014) {{cs}} * Bankovní unie na stránkách [http://www.consilium.europa.eu/cs/policies/banking-union/ Rady EU] {{cs}}

Bankovní unie: Porovnání verzí