Wikipedie

Mezinárodní červený kříž: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Oprava chyb, wikifikace
Oprava chyb, formátování, wikifikace
Řádek 53:
V roce 1876 se Mezinárodní výbor přejmenoval na dodnes platný název: Mezinárodní výbor červeného kříže (MVČK), francouzsky: Comité international de la Croix-Rouge (CICR), anglicky: International Committee of the Red Cross (ICRC) a německy: Internationales Komitee vom Roten Kreuz (IKRK).
 
Dnes se často setkáváme s pojmem Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Pod tímto pojmem se skrývají Mezinárodní výbor červeného kříže (MVČK), Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (MFČKČP) - dříve Liga společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a ještě národní společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce, kterých je v současné době 189.<ref (Švejnoha,name=":1" str. 26) [*3]/>
 
Liga organizací Červeného kříže byla založena národními organizacemi Červeného kříže Anglie, Francie, Itálie, Japonska a USA 5. 5. 1919 s cílem rozšířit aktivity Červeného kříže i na situace, jež s válkou nesouvisí (přírodní katastrofy, technická neštěstí, epidemie). Již v prvních pěti letech po založení se uskutečnilo 47 akcí ve 34 zemích. Počáteční rivalita obou organizací byla v roce 1928 vyřešena a došlo ke spolupráci pod názvem Mezinárodní Červený kříž. O rok později přistoupila do spolku organizace Červený půlměsíc jako symbol islámských zemí. 27. 1. 1991 byl ustanoven dodnes platný název: Mezinárodní federace organizací Červeného kříže a Červeného půlměsíce, anglicky International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies (IFRC). Členy federace je 187 států. Dohromady je dnes globálně pod tímto názvem 98 mil. členů a z toho 300000 trvale zaměstnaných.<ref name=":0" />
 
== [[Ženevské právo]] ==
Hlavní zásady, které zastává Mezinárodní červený kříž, jsou postaveny na principech [[Mezinárodní humanitární právo|mezinárodního humanitárního práva]], které lze definovat jako soubor mezinárodních práv usilujících o omezení užití násilí v [[Válka|ozbrojených konfliktech]]. Řídícím principem celého systému ženevského práva je lidskost a jeho hlavním cílem je snaha o zlidštění ozbrojených konfliktů. Při vzniku systému výrazně zasahoval a podílel se Mezinárodní výbor Červeného kříže, proto se o ženevském právu někdy přímo hovoří jako o právu Červeného kříže.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=Ondřej|jméno=a kolektiv|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní humanitární právo|vydání=|vydavatel=C.H.Back|místo=Praha|rok=2010|počet stran=|strany=|isbn=80-740-0185-7}}</ref>
 
Základním pramenem mezinárodního humanitárního práva a pramenem, ze kterého Mezinárodní červený kříž vychází, jsou tzv. Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů.
 
Systém ženevského práva tvoří především čtyři Ženevské úmluvy z roku 1949, dále také dodatkové protokoly k úmluvám z roku 1977 a 2005 a obyčejová pravidla.
Řídícím principem celého systému ženevského práva je lidskost a jeho hlavním cílem je snaha o zlidštění ozbrojených konfliktů. Při vzniku systému výrazně zasahoval a podílel se Mezinárodní výbor Červeného kříže, proto se o ženevském právu někdy přímo hovoří jako o právu Červeného kříže.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=Ondřej|jméno=a kolektiv|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní humanitární právo|vydání=|vydavatel=C.H.Back|místo=Praha|rok=2010|počet stran=|strany=|isbn=80-740-0185-7}}</ref>
# '''[[První Ženevská úmluva]]''', tzv. '''Úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli''', byla postupně v letech 1906 a 1929 rozšířena, doplněna a taktéž zahrnula do svého znění nemocné příslušníkůpříslušníky ozbrojených sil v poli.▼
 
=== Právní úprava ženevského práva ===
vychází ze čtyř Ženevských úmluv z roku 1949, dále také z dodatkových protokolů k úmluvám z roku 1977 a 2005 a obyčejových pravidel.
▲# '''[[První Ženevská úmluva]]''', tzv. '''Úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli''', byla postupně v letech 1906 a 1929 rozšířena, doplněna a taktéž zahrnula do svého znění nemocné příslušníků ozbrojených sil v poli.
# '''[[Druhá Ženevská úmluva]]''' tzv. '''Úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři''', byla přijata roku 1899 na první mírové konferenci v Haagu.
# '''[[Třetí Ženevská úmluva]]''' tzv. '''Úmluva o zacházení s válečnými zajatci''' doplnila smluvní řadu roku 1929 na konferenci v Ženevě.
# '''[[Čtvrtá Ženevská úmluva]]''' Během- během konání [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se úmluvy projevily jako nedostačující a nastala nutnost revize. Ta proběhla roku 1949 a úmluvy byly rozšířeny. Nově přibyla '''[[Čtvrtá Ženevská úmluva]]''', tzv. '''[[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluva o ochraně civilních osob za války]]'''.
Ženevské úmluvy se v současnosti řadí mezi nejakceptovanější smluvní instrumenty mezinárodního práva .<ref name=":0" />. Jejich smluvními stranami jsouje k 1. 3. 2016 196 států.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=ŽENEVSKÉ ÚMLUVY A DODATKOVÉ PROTOKOLY|url=http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp/konvence.htm|vydavatel=www.cervenykriz.eu|datum přístupu=2016-05-19}}</ref>
 
== Aktivity ==
 
=== Financování ===
Potřeby rozpočtu Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce jsou z větší části financovány švýcarskou vládou, jakožto zemí Ženevských úmluv a členskými zeměmi a národními organizacemi Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Menší částí pak z darů mezinárodních společností, státních spolků (EU), firem, vlád jednotlivých států i privátních subjektů. Vyzvání k podpoře Červeného kříže se na mezinárodní diplomatické úrovni považuje za předoznámení humanitárních krizí. Roční rozpočet se pohybuje na úrovni 1,5 mld. ŠvyýcarskýchŠvýcarských franků, z čehož 85 % pro konkrétní pomoc a 15% na vnitřní a správní náklady.<ref name=":0" />
 
=== Úkoly ===
Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce vede činnost při nasazení pomoci v případě přírodních katastrof, technických neštěstí, epidemií, hromadných migrací nebo [[Válečný stav|válečných stavů]]. Koordinuje spolupráci různých organizací. Podporuje vznik dalších společností Červeného kříže v zemích, kde ještě žádná pomoc neexistuje. Aktuálně se aktivně zapojuje v problematice zákazu zemních[[Pozemní mina|pozemních min]] a zaopatření (zdravotní, psychické, sociální) obětí těchto min.
 
Úkoly výboru se dají shrnout do následujících bodů:
Řádek 87 ⟶ 84:
 
=== Struktura ===
Sídlo organizace je v [[Ženeva|Ženevě]] ([[Švýcarsko]]). Hlavním právním a základním dokumentem je ústava organizace, která určuje cíle, strukturu, financování a kooperaci s jinými organizacemi (např. s Červeným půlměsícem). Hlavní výkonný orgán je sekretariát pod vedením generálního sekretáře.
 
Sekretariát vede 4 oddělení:
Řádek 108 ⟶ 105:
Byly vyhlášeny na kongresu 8. 10. 1965 a na konferenci 31. 10. 1986 potvrzeny; jsou to:
 
*lidskost (Humanityhumanity),
*nestrannost (Impartialityimpartiality),
*neutralita (Neutralityneutrality),
*nezávislost (Independenceindependence),
*dobrovolnost (Voluntaryvoluntary service),
*jednota (Unityunity),
*světovost (Universalityuniversality).
 
Těmto principům jsou všichni členové a členské organizace zavázányzavázáni.<ref name=":1" />
 
=== Základní heslo (motto) ===
První heslo, jež v roce 1888 popularizovalo Mezinárodní konferenci Červeného kříže bylo: „Inter arma caritas“ (milosrdenství mezi zbraněmi). Poprvé jej použil Gustave Moynier, který byl od roku 1864 do roku 1910 (46 let!) prezidentem Mezinárodního výboru Červeného kříže.
 
Tím, jak se Červený kříž a Červený půlměsíc měnil v mírového činitele, se heslo rozvinulo svým významem k výzvě k míru. V roce 1961 bylo přijato na návrh tehdejšího Československého kříže heslo: „Humanitou k míru“ (Per humanitatem ad pacem). Ze zkušeností devadesátých let vzniklo heslo nové strategie: „Život lidí v nouzi a sociálně slabých vylepšit silou lidství“. <ref name=":1" />
 
== Symboly ==
Následující symboly mají dvojí funkci. Za prvé označují organizace, které patří k hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a za druhé jsou ochranným označením v určitých (válečných) stiuacíchsituacích.
 
=== Červený kříž na bílém pozadí ===
[[Soubor:Flag of the Red Cross.svg|náhled]]
 
Jsou to opačně použité barvy švýcarské vlajky jako ochrana a označení. Je zakotven v 7. článku Ženevské úmluvy z roku 1864 (článek 48 z roku 1949). Ze 189 členských národních organizací jej používá 152. <ref name=":0" />
 
=== Červený půlměsíc ===
[[Soubor:Flag of the Red Crescent.svg|náhled]]
 
V rusko - osmánskéosmanské válce v letech 1876 - 1878 ([[Dardanely]], [[Bospor]]) používala Osmánská[[Osmanská říše]] Červený půlměsíc namísto Červeného kříže, neboť kříž neodpovídal náboženskému cítění jejích vojáků. V roce 1877 se [[Rusko]] zavázalo posuzovat osoby a zařízení takto označené neutrálně. Po tomto prakticky vyrovnání významu prohlásila mezinárodní konference v roce 1878 používání Červeného půlměsíce v islámských zemích za legální. Formálně byl Červený půlměsíc uznán diplomatickou konferencí v roce 1929. Červený půlměsíc je používán ve 33 zemích ze 189 členských. <ref name=":0" />
 
=== Červený lev s červeným sluncem ===
[[Soubor:Red Lion with Sun.svg|náhled]]
 
Tento symbol byl používán jako národní symbol v Iránu[[Írán|Íránu]] v letech 1924 - 1980. I přes změnu v používání Červeného půlměsíce si IránÍrán výslovně ponechává možnost používání svého symbolu. <ref name=":0" />
 
=== Červený krystal ===
[[Soubor:Flag of the Red Crystal.svg|náhled]]
 
Od roku 2000 existuje diskuze o dalších symbolech. V pozadí je snaha izraelské organizace Magen David Adom, jež používá symbol Červené Davidovy hvězdy, který islámské země bojkotují. I země jako [[Thajsko]], [[Srí Lanka]], [[Afghánistán]], [[Kazachstán]] prosazovaly vlastní symboly. V roce 2005 byl 7. 12. v Ženevě jako 3. doprovodný protokol odhlasován další symbol (98 států bylo pro, 27 proti, 10 se zdrželo). Je to na špičce stojící červený čtverec na bílém pozadí s názvem Červený krystal (Cristal Rouge), používaný zeměmi, jež nejsou ani křesťanské ani islámské při zahraničních nasazeních. <ref name=":0" />
 
=== Červená Davidova hvězda ===
Od roku 1930, založení organizace Magen David Adom, je používán v [[Izrael|Izraeli]] její symbol Červená Davidova hvězda. Od té doby existuje snaha o její uznání jakožto rovnocenného symbolu k Červenému kříži. Vzhledem k odmítání ostatních členských států nebyl dokonce Izrael uznán jako právoplatný člen Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Teprve pravidla 3. doprovodného protokolu z roku 2005 umožňují její používání. Izrael se zavázal, že při zahraničních nasazeních bude používat symbol Červený krystal. V Izraeli samotném nadále červenou Davidovu hvězdu. <ref name=":0" />
 
=== Neuznané znaky národních společností ===
Vedle uznaných symbolů se v historii některé symboly národních společností neuznaly:
* [[Afghánistán]] - červená brána,▼
 
* [[Indie]] - červené kolo,▼
▲Afghánistán - červená brána,
* [[Japonsko]] - Makuaiska - červená linie a bod pod sebou,
 
* [[Libanon]] - červený cedr,▼
▲Indie - červené kolo,
* [[Súdán]] - červený nosorožec,▼
 
Japonsko* -[[Srí MakuaiskaLanka]] - červená linie a bod pod sebousvastika,
* Sýrie - červený palmový list,▼
 
▲Libanon - červený cedr,
 
▲Súdán - červený nosorožec,
 
Srí Lanka - červená svastika,
 
▲Sýrie - červený palmový list,
 
Thajsko - červený oheň,
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezinárodní_červený_kříž“