Fašismus: Porovnání verzí

Německý fašismus sám sebe označil slovy „nacionální socialismus“ (termín ovšem poprvé použil již francouzský nacionalista [[Maurice Barrès]] roku 1896<ref name="paxton58">Paxton, s. 58</ref>), a toto označení lze použít i na fašismus italský.<ref name="paxton9">Paxton, s. 9</ref> Svým programem, politickými metodami i složením svých podporovatelů fašismus skutečně navazoval jak na některá levicová, [[socialismus|socialistická]] hnutí raného 20. století, tak především na dobové nacionalistické a rasistické ideje.

 

Programovou návaznost fašismu na levici lze spatřovat jak v útocích na velkokapitalistické „plutokraty“ (jež ovšem v praxi zpravidla zůstaly na papíře),<ref>Paxton, s. 14–15</ref> tak v požadavcích na zlepšení pracovních podmínek dělníků a jejich účasti na rozhodování, obvykle v rámci [[korporativismus|korporativisticky]] utvářeného státu.<ref>O'Sullivan, s. 138–144</ref> Ještě významnější vazba spočívá v převzetí aktivistického, [[revoluce|revolučního]] pojetí politiky, jež sami komunisté zdědili od radikálů [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]].<ref>O'Sullivan, s. 39–89</ref> Již před [[první světová válka|první světovou válkou]] se v Itálii [[Georges Sorel|sorelističtí]] levicoví [[anarchosyndikalismus|anarchosyndikalisté]] jako [[Paolo Orano]] a [[Arturo Labriola]] sešli s pravicovými nacionalisty typu [[Enrico Corradini|Enrica Corradiniho]] například na stránkách týdeníku ''La lupa'', založeného roku 1910 Oranem,<ref>Sternhell, Sznajder, Asheri, s. 32</ref> a shodli se na potřebě války.<ref name="zs161">Sternhell, Sznajder, Asheri, s. 3-6, 160-161</ref> Fašistický a komunistický model vládnutí rovněž vykazují značnou podobnost, jak ukázala již Hannah Arendtová v knize ''[[Původ totalitarismu]]'' – jde o [[totalitarismus|totalitní státy]], tedy silně ideologizované autoritativní státy jedné [[politická strana|strany]] snažící se ovládnout všechny aspekty života. S výjimkou necelých dvou let platnosti [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]] (1939–1941) však přes jistou podobnost názorů a metod bylo mezi fašisty a levicí ostré vzájemné nepřátelství.