Vévodství Naxos: Porovnání verzí

| název = Vévodství Naxos

| originální název = Ducato dell’ Egeopelagi<br />Δουκάτο της Νάξου

| rok vzniku = 1207

| rok zániku = 1579

| před 1 = Byzantská říše

| před 1 vlajka = Flag of Palaeologus Emperor.svg

| po 1 = Osmanská říše

| po 1 vlajka = Flag of the Ottoman Empire (1453-1844).svg

| vlajka =

| vlajka velikost =

| znak = Armoiries Naxos.svg

| znak velikost = 90px

| mapa = Conquête Duché Naxos.png

| mapa velikost = 250px

| mapa poznámka = Dělení Kyklad mezi Marcem Sanudem a jeho spolubojovníky

| hlavní město = [[Náxos (město)|Náxos]]

| rozloha = 2,600

| rozloha poznámka = (15. století)

| počet obyvatel =

| počet obyvatel poznámka =

| jazyky = [[italština]], [[řečtina]]

| národnostní složení = [[Italové]], [[Řekové]]

| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[pravoslaví|východní ortodoxní]]

| měna = různá oběživa cizí i vlastní ražby

| státní zřízení = [[monarchie]]

| mateřská země = [[Benátská republika]], [[Latinské císařství]]

| vznik = [[1207]] ([[Marco Sanudo]] dobyl [[Kyklady]] a založil svůj křižácký stát)

| zánik = [[1579]] (sultán Selim II. dobyl na Benátčanech ostrovy v Egejském moři)

'''Vévodství Naxos''', známé také pod názvem '''Egejské vévodství''' ([[italština|italsky]] {{cizojazyčně|it|''Ducato dell’ Egeopelagi''}} a [[řečtina|řecky]] {{cizojazyčně|el|''Δουκάτο της Νάξου''}}) byl [[křižácké státy|křižácký stát]] založený [[Benátská republika|Benátčanem]] [[marco Sanudo|Marcem Sanudem]] v letech po [[čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravě]] roku [[1207]] na [[Kyklady|Kykladských ostrovech]] v [[egejské moře|Egejském moři]]. Centrum státu se nacházelo na ostrovech [[Naxos (ostrov)|Naxos]] a [[Paros|Páros]].

[[Itálie|Italské]] městské státy, mezi nimi zejména [[Janovská republika]], [[Pisa]] a [[Benátská republika]] soustředili svůj imperiální zájem na egejské ostrovy již dávno před [[čtvrtá křížová výprava|čtvrtou křížovou výpravou]] (1204). Italští obchodníci měli své obchodní stanice v [[Konstantinopol]]i a italští [[pirátipirát]]i často ve [[12. století]] útočili na osadníky v [[egejské moře|Egejském moři]]. Po pádu [[Konstantinopol]]e a (dočasném) vyvrácení [[Byzantská říše|Byzantské říše]] [[Křížové výpravy|křižáky]] roku [[1204]] [[benátská republika|Benátčané]], kteří na této výpravě měli lví podíl, mohli své plány v Egejském moři realizovat.

Vévodství Naxos bylo založeno v roce [[1207]] vůdcem benátské [[flotila|flotily]], která [[čtvrtá křížová výprava|čtvrtou křížovou výpravu]] do [[Konstantinopol]]e doprovázela, [[Marco Sanudo|Marcem Sanudem]], synovcem [[benátská republika|benátského]] [[dóže]]te [[Enrico Dandolo|Enrica Dandola]]. Dobytí Kyklad byl od Marca Sanuda nezávislý a velmi riskantní podnik, ke kterému neměl od [[latinské císařství|latinského císaře]] [[Jindřich Flanderský|Jindřicha Flanderského]] svolení. Na jeho výpravě Marca doprovázel jeho bratranec Marino Dandolo, bratři Andrea(Ondřej) a Geremia(Jeremiáš) Ghisiové, a také Ravano delle Carceri, pán z [[EubojaEuboia|Euboje]] a Philocalo Navigaioso, pán z [[Lémnos|Lémnu]]. Pro svou kampaň si Sanudo zařídil zapůjčení devíti [[Galéra|galér]] z benátského loďstva. Sanudova flotila zakotvila v přístavu Potamidides na severozápadě Naxu a odtud Benátčané dobyli většinu ostrova.

Dobyvatel [[Marco Sanudo]] vládl dvacet let ([[1207]] - [[1221|1227]]). Ve svém osobním držení měl ostrovy [[Naxos (ostrov)|Naxos]], [[Paros|Páros]], [[Antiparos|Antipáros]], [[Milos]], [[Sifnos]], [[Kythnos]], [[Ios (ostrov)|Ios]], [[Amorgos]], [[Kimolos]], [[Sikinos]], [[Syros]] a [[Folegandros]]. Bratranec Dandolo držel ostrovy [[Andros (Řecko)|Andros]], [[Tinos]], [[Mykonos|Mýkonos]], [[Skyros]], [[Skopelos]] a [[Serifos]]. Bratři Ghisiové měli v držení ostrov Cea. [[Santorini|Théru]] spravoval [[Jacopo Barozzi]], [[Anafi]] Leonardo Foscolo, [[KythiraKythéra|Kythiru]] Marco Venier a [[Antikythera|Antikytheru]] držel Jacopo Viaro.

Spolu s novými pány přišel do země [[západní Evropa|západoevropský]] [[feudalismus]], což způsobilo zpřetrhání starého byzantského systému vlastnictví půdy zvaného ''[[Pronie|Pronoia]]''. Obyvatelé povětšinou žili se svým novým [[benátská republika|benátským]] panstvem relativně v klidu a míru. [[Marco Sanudo]] a jeho nástupci na trůnu prováděli vůči Řekům velmi smířlivou a uvážlivou [[politika|politiku]], udělujíce jim dokonce [[léna]] ve snaze je ke státu více připoutat.

[[Benátská republika|Benátčané]] s sebou do země přinesli také [[římskokatolická církev|katolictví]]. Avšak jako ve všech [[křižácké státy|křižáckých státech]] byli [[křesťan]]é západního vyznání v Naxoském vévodství pouze menšinou, většinu tvořili původní Řekové [[pravoslaví|pravoslavného, tj.ortodoxního vyznání]]. [[Marco Sanudo]] na Naxu jmenoval jako hlavního oficiálního [[náboženství|náboženského]] představitele latinského [[arcibiskup]]a, ale ani Sanudo ani jeho nástupci se nepokoušeli ortodoxní řeckou většinu na [[katolicismus|katolictví]] obrátit násilím. Přesto však vévodové z Naxu omezili vliv východního kléru a nechali vyloučit všechny východní křesťany z významných státních pozic. Takto náboženským klíčem rozdělení křesťané postupně vytvořili sociální rozvrstvení, kde [[katolictvíkatolicismus|katolíci]] tvořili vládnoucí vrstvu ve městech, zatímco řečtí ortodoxní převažovali na [[venkov]]ě. Početné katolické minority tam žijí dodnes. Římskokatolická diecéze Naxos vznikla ve 13. století, od roku 1522 byla arcidiecézí.

Velkou starostí egejských Benátčanů byly nákladné obchodní cesty na ostrovy daleko od [[Malá Asie|Anatolie]], které nyní mohli ovládat, ačkoliv zůstávaly součástí [[Latinské císařství|Latinského císařství]] a později obnovené [[Byzantská říše|Byzantské říše]] až do doby, kdy je ve [[14. století]] definitivně dobyli Turci a připojili je k [[osmanská říše|Osmanské říši]]. Mimo zajišťování ochrany obchodních námořních tras pro obchodní lodě Benátčané exportovali do [[Benátky|Benátek]] [[korund]] a [[mramor]], které se těžili na Naxu. Některá latinská feudální práva na Naxu a dalších ostrovech se zachovala až do roku [[1720]], kdy je zrušili [[osmanská říše|osmanští Turci]].

V roce [[1236]] bylo Vévodství Naxos nominálně uděleno [[Guillaume II. z Villehardouinu|Guillaumu II. z Villehardouinu]], budoucímu [[achajské knížectví|achajskému knížeti]]. Vévoda [[Marco II. Sanudo]] ztratil ve prospěch [[Byzantská říše|Byzantské říše]], jejíž flotilu vedl na konci [[13. století]] admirál italského původu [[Licario]], mnoho ostrovů, kromě [[Paros|Páru]] a [[Naxos (ostrov)|Naxu]]. V roce [[1317]] zaútočila [[Katalánská kompanie|Katalánská společnost]] na zbytky vévodství. Roku [[1383]] příslušníci rodu Crispi vedli otevřené ozbrojené povstání a z naxoského trůnu svrhli dynastii Carceri- Niccolo II. vládl 1364-71 jako manžel vévodkyně Florentie I. Sanudo (1361-71), poté v l.1371-83 Niccolo III. Carceri. Během vlády vévodů z dynastie Crispi se sociální systém a zemědělství rozložily úplně a dominanci získalo [[pirátstvípirát]]ství.

* [[Angelo I. Sanudo|Angelo I.]] ([[1227]]–[[1262]])