Benátská republika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: odstranění nefunkčních odkazů |
m Robot: oprava přesměrování; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox zaniklý stát
| název = Nejjasnější republika benátská
| originální název = {{Vjazyce|vec}} Serenìsima Respùblica de Venexia<br />{{Vjazyce|it}} Serenissima Repubblica di Venezia
| rok vzniku = [[697]]
| rok zániku = [[1797]]
| před 1 = Byzantská říše
| před 1 vlajka = Simple Labarum.svg
| před 2 = Verona
| před 2 vlajka = Azure-Cross-Or-Heraldry.svg
| před 3 = Carraresi
| před 3 vlajka = Stemmacarrarese.jpg
| před 4 = Akvilejský patriarchát
| před 4 vlajka = Friuli Arms.svg
| po 1 = Habsburská monarchie
| po 1 vlajka = Flag of the Habsburg Monarchy.svg
| po 2 = Cisalpinská republika
| po 2 vlajka = Flag of the Repubblica Cisalpina.svg
| po 3 = Republika Dubrovník
| po 3 vlajka = Republic of Dubrovnik Flag.png
| vlajka = Flag of Most Serene Republic of Venice.svg
| vlajka velikost = 120px
| znak = Coat of Arms of the Republic of Venice.svg
| znak velikost = 90px
| mapa = Republic of Venice 1789.svg
| mapa velikost = 295px
| mapa poznámka = Benátská republika v roce [[1789]]
| hlavní město = [[Eraclea]] ([[697]]-[[742]])<br />[[Malamocco]] ([[742]]-[[810]])<br />[[Benátky]] ([[810]]-[[1797]])
| rozloha = 70 000
| rozloha poznámka = (na konci [[15. století]])
| počet obyvatel = 2 100 000
| počet obyvatel poznámka = (na konci [[15. století]])
| jazyky = [[benátština]] ([[italština]]), [[latina]]
| národnostní složení = [[Italové]], [[Řekové]], [[Chorvati]] (v [[Dalmácie|Dalmácii]]), [[Slovinci]] (ve [[Furlánsko|Friaulu]])
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| měna = různá oběživa cizí i vlastní ražby
| státní zřízení = [[republika]]
| podřízené celky = [[Soubor:Flag of Most Serene Republic of Venice.svg|22px|
| vznik = [[697]] (podle tradice byl [[Paolo Lucio Anafesto]] prohlášen prvním [[dóže]]tem)
| zánik = [[14. květen|14. května]] [[1797]] ([[Napoleon Bonaparte]] obsadil Benátky)
}}
'''Benátská republika''', plným jménem '''Nejjasnější republika benátská''' ({{Vjazyce|it }} {{Cizojazyčně|it|''Serenissima Repubblica di Venezia''}}) nebo též '''Nejjasnější republika sv. Marka''' ({{Vjazyce|it }} {{Cizojazyčně|it|''Serenissima Repubblica di San Marco''}}), byla jedním z [[Itálie|italských]] států vytvořeným kolem města [[Benátky]] a existujícím od přelomu 7. a 8. století do roku 1797. Později nakrátko existovala [[Republika svatého Marka|republika s centrem v Benátkách]] ještě v revoluční době 1848–49.
Na vrcholu své moci ovládaly Benátky kromě svého okolí také [[Istrie (poloostrov)|Istrii]] a [[Dalmácie|Dalmácii]] (v dnešním [[Chorvatsko|Chorvatsku]]), části dnešní [[Albánie]], [[Kréta|Krétu]], část [[Řecko|řeckého]] pobřeží (včetně výsep na [[
== Historie ==
=== Vzestup (8. až 10. století) ===
[[Soubor:Lion col saint-marc 082005.jpg|
Když v severní Itálii začala v 7. století slábnout moc [[Byzantská říše|Byzantské říše]], začalo město Benátky postupně vystupovat stále samostatněji. To se jasně projevilo v byzantském sporu o [[Obrazoborectví|ikonoklasmus]] kolem roku 726, kdy se postavilo na stranu [[papež]]e. V téže době město uzavřelo smlouvu s [[Langobardi|Langobardy]], první samostatnou mezinárodní dohodu neschválenou byzantským císařem. Místní vládce, ''dux'' (latinsky ''kníže'', místní poitalštěná varianta zní ''doge'', česky ''dóže''), volený z řad [[
[[Soubor:Republik Venedig.png|
Růst sebevědomí a moci Benátek demonstrovalo i prohlášení [[Marek Evangelista|sv. Marka]] patronem města poté, co údajné světcovy ostatky byly uloupeny roku 828 z [[Alexandrie]]. Symbol evangelisty Marka, okřídlený lev, od té doby zdobil znak města i celého benátského státu. Přítomnost ostatků důležitého světce a jeho symbolická ochrana zároveň Benátkám pomohla uvolnit se i z moci duchovní autority, patriarchy z [[Aquileia|Aquileje]]. V devátém století se zároveň ze shluku jednoduchých sídel začalo rodit skutečné město, s opevněními, mosty a kamennými stavbami. S tím narůstala i vojenská síla Benátek, které se zapojily do boje proti [[Arabové|Saracénům]] na Sicílii i proti [[Slované|slovanským]] a [[islám|muslimským]] pirátům v [[Jaderské moře|Jaderském moři]].
V desátém století se Benátky ubránily převzetí [[Ota I. Veliký|ottonskými]] císaři <!--bud odkaz a nebo v zavorce vysvetlit co to je--> a získaly první opěrný bod v [[
=== Námořní velmoc (11. až 15. století) ===
[[Soubor:Repubblica di Venezia.png|
do začátku 15. století,<br />červeně - na začátku 16. století,<br />růžově - dobytá dočasně,<br />žlutě - moře dominovaná Benátskou flotou <br /> v průběhu 15. století,<br />šafránově - hlavní trasy,<br />fialové čtverce - hlavní sklady a obchodní kolonie.]]
Za vlády dóžete [[Pietro II. Orseolo|Pietra II. Orseola]] (991–1008) začal vzestup města do postavení námořní velmoci. Kolem roku 1000 proběhlo úspěšné vojenské tažení proti chorvatské Dalmácii a v letech 1002–1003 benátská flotila porazila Saracény obléhající byzantské [[Bari]]. Pietrovi II. se připisuje také vytvoření každoročního obřadu ''[[Zásnuby dóžete s mořem|zásnub s mořem]]'', tradice trvající 800 let; během obřadu, který se později odehrával na palubě vládní galéry jménem ''Bucentaur'', vrhl dóže do moře posvěcený prsten se slovy „{{cizojazyčně|la|Disponsamus te, Mare, in signum veri perpetuique dominii,}}“ česky „Bereme si tě, moře, za manželku, na znamení [své] skutečné a trvalé nadvlády“. Dóžata si od 11. století také připisovala titul {{cizojazyčně|la|Dux Veneticorum et Dalmaticorum,}} vévodů benátských a dalmátských.<ref>Procacci, G., ''Dějiny Itálie'',Překlad Drahoslava Janderová, Bohumír Klípa, Kateřina Vinšová; Praha; Nakladatelství Lidové noviny, 2007 (dále jen ''Procacci''), s. 16</ref>
Řádek 64 ⟶ 63:
Svůj válečný triumf Benátky v následujících desetiletích využily ke zřízení obchodního impéria a [[kolonialismus|koloniální říše]] ve východním Středomoří. Řetěz jejich pobřežních pevností se táhl od Dalmácie, Řecka a Kréty až do Černého moře a jejich obchodní stezky nyní vedly až do nitra Asie. Hlavním rivalem Benátek se v té době stalo jiné italské obchodní město, [[Janov (Itálie)|Janov]]. S pomocí Janovanů dobyli roku 1261 Řekové překvapivě Konstantinopol zpět a Benátky musely Janovu přepustit část kolonií a obchodních privilegií. Během 13. a 14. století pak obě italská města proti sobě vedla několik dalších válek, roku 1379 Janované spojení s Uhry bezmála Benátky dobyli.
[[Soubor:Eastern Mediterranean 1450 .svg|
Zatím se pány Malé Asie postupně stávali [[Osmanská říše|Turci]], kteří začali ohrožovat životně důležité zájmy Benátčanů. Zejména možné uzavření [[Bospor]]u bylo nepříjemné o to více, že roku 1291 padl poslední opěrný bod Evropanů v Palestině, takže obchod s Orientem byl možný prakticky jen přes Černé moře. Benátky navíc postihl [[černá smrt|velký mor]] roku 1348, po kterém z asi 110 tisíc obyvatel zůstalo asi 70 tisíc,<ref>Procacci (2007), s. 62</ref> přesto si po celé 14. století udržovaly vůdčí postavení ve Středozemním moři. Nové období prosperity začalo na konci 14. století. Roku 1386 Benátky zakoupily ostrov [[Korfu]] a získaly i další ostrovy a opěrné body na [[Albánie|albánském]] pobřeží. Janov byl oslaben vnitřními boji a Benátčanům se podařilo obstát v bojích s Uhry na [[Balkán]]ě; mezi roky 1410 a 1420 dokonce drželi celou Dalmácii.
Řádek 77 ⟶ 76:
=== Ústup ze slávy a zánik (16. až 18. století) ===
[[Soubor:Jacopo_Tintoretto_037.jpg|
Císař Svaté říše římské [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]] a francouzský král [[Ludvík XII.|Ludvík XII.]] uzavřeli roku 1508 ligu v [[Cambrai]], jejímž cílem bylo dobytí území benátské republiky v horní Itálii. Ke koalici se připojili papež [[Julius II.]], český a uherský král [[Vladislav Jagellonský]], anglický král [[Jindřich VIII. Tudor]] a aragonský král [[Ferdinand II. Aragonský]]. Liga drtivě porazila Benátčany v [[bitva u Agnadella|bitvě u Agnadella]] 14. května 1509. Územní ztráty Benátek však byly jen dočasné, liga se brzy rozpadla a papež se r. 1511 spojil s Benátkami a Švýcary proti Francouzům, aby je vypudil z Lombardie. Přesto tato událost znamená konec územní expanze Benátské republiky – ta se na italském území od té doby snažila zachovávat neutralitu.
Řádek 92 ⟶ 91:
== Politický systém ==
[[Soubor:Francesco Guardi 034.jpg|
Doživotně volený dóže, na počátku dějin vybíraný z několika místních [[aristokracie|aristokratických]] („apoštolských“) rodin, měl původně téměř absolutní moc. Postupně však byla omezována a v Benátkách se vyvinul složitý politický systém, ve kterém moc společně vykonávala řada orgánů. Nejdůležitější z nich byly:<ref>Procacci (2007), s. 38–39</ref>
* '''Velká rada''' ({{cizojazyčně|it|Maggior Consiglio}}) reprezentující celý benátský patriciát. Při svém vzniku v roce 1172 měla 35 členů, postupně se však stala masovým shromážděním, které jeden čas mělo přes 2000 členů. Roku 1297 bylo uzákoněno, že členem Velké rady se nesmí stát žádný člen rodiny, jejíž členové zde již dříve nezasedali. Tím byla na dlouhá staletí definována obchodní aristokracie, vládnoucí třída Benátek.
Řádek 108 ⟶ 107:
== Ekonomika ==
[[Soubor:Canaletto Bacino di San Marco.jpg|
=== Benátský obchod a obchodní flota ===
Pro benátskou [[ekonomika|ekonomiku]] byl vždy důležitý obchod a námořní doprava. Na konci [[středověk]]u čítala benátská [[Loďstvo|flota]] několik tisíc plavidel, přičemž průměrná tonáž tamních nákladních lodí dosahovala v té době již 700 tun.<ref name="Procacci, 62-63">Procacci (2007), s. 62–63</ref>
Kromě [[koření]] a jiného tradičního [[orient]]álního zboží Benátčané v té době do Evropy dováželi [[Otrokářství|otroky]], cukr, [[olej]], [[měď]] a [[bavlna|bavlnu]]. Sami začali vyrábět [[hedvábí]] a tento průmysl se ve 14. století rychle rozvíjel. Od rozšíření benátského území na severu Apeninského poloostrova začala hrát ekonomickou roli i těžba dřeva na stavbu lodí a pěstování obilí na tomto území.<ref name="Procacci, 62-63" /> Klíčovým odběratelem těchto produktů byl německý svět, pro nějž byly Benátky přirozenou branou do Středomoří. Významný byl rovněž obchod s jinými italskými státy, šlo hlavně o [[Obilniny|obilí]], [[Chlorid sodný|sůl]] a [[tkanina|tkaniny]]. Benátské námořní podnikání bylo dobře organizované a centrálně koordinované – stát dohlížel na stavbu lodí, oběh zboží a provoz obchodních skladů.<ref>Procacci (2007), s. 38</ref>
[[Soubor:Zecchino Antonio Venier 1382.jpg|
=== Měna a finančnictví ===
Řádek 121 ⟶ 120:
== Kultura ==
[[Soubor:Jacopo Tintoretto - Finding of the body of St Mark - Yorck Project.jpg|
Benátská kultura navazovala v nejstarších dobách na [[Byzantská kultura|byzantskou]], později se Benátky staly důležitým centrem italské kultury.
Byzantské kořeny benátské [[architektura|architektury]] lze obdivovat na [[bazilika
Benátská [[malířství|malířská]] škola, od dob [[Giovanni Bellini|Giovanniho Belliniho]] smyslná a zdůrazňující barevnost, se pyšní jmény jako [[Giorgione]], [[Tizian]], [[Tintoretto]] a [[Giovanni Battista Tiepolo]]. Významná je také [[krajinomalba]] a tvorba [[veduta|vedut]] spojená především se jménem [[Giovanni Antonio Canal|Canalettovým]].
| |||