Eitoku Kanó: Porovnání verzí

'''Kanó Eitoku''' - (狩 野 永 徳 ) ([[16. únor|16. února]] [[1543]], provincie Jamaširo, [[Kjóto|Kjótó]] - [[12. říjen|12. října]] [[1590]]). Japonskýbyl [[Japonsko|japonský]] [[Malířství|malíř]], žijící v Japonsku v období Azuchi-Momoyama (1568 - 1615). Byl jedním z nejvýznamnějších zakladatelů japonské školy malby, školy Kanó.

Eitoku Kanó se narodil ve městě Kjóto jako vnuk Kanó Motonobu (1476–1559), zakladatele malířské školy Kanó a stal se jeho žákem. Jeho umělecký talent byl rozpoznán již v mládí. Pod Motonobuovým vedením rozvinul malířský styl svého dědečka, který byl ovlivněn čínským malířstvím. Stal se oficiálním malířem japonského klanu šógunú Ashikaga (1336–1573). Ve spolupráci se svým otcem Shōei (1519-92) Eitoku vytvořil nástěnné panely v chrámech klášterního komplexu Daitoku-ji Zen v Kjótu. Z jeho tvorby se toho mnoho nedochovalo, a ani to málo, co se z jeho díla známe, nelze z jistotou připsat tomuto umělci. Většina jeho součastníkůsoučasníků byli buď jeho žáky, nebo byli jeho prací ovlivněni.

K jeho podporovatelům patřili [[Nobunaga Oda|Oda Nobunaga]] a Toyotomi Hideyoshi. Jeho malby na posuvných dveřích, na stěnách či jeho stropní malby zdobily Nobunagaův hrad Azuchi a Hideyoshiho obydlí v Kjótu a také zámek Ósaka (大 坂 城 nebo 大阪 城, Ōsaka-jō). Zámek Ósaka je jedním z nejslavnějších japonských památek a hrál důležitou roli při sjednocení Japonska během šestnáctého století v Azuchi-Momoyama období. Dochované účty ukazují, že Eitoku byl jedním z nejvíce vyhledávaných umělců své doby a měl mnoho bohatých a mocných patronů. Pracoval s intenzivními pastózními barvami, nanášenými na zlatý podklad po příkladu soudobých čínských prací s lakem. Pro své rozměrné kompozice používal štětce ze slámy. Důvodem byla snaha o dosažení výraznějších linií. Eitoku Kanó si vybíral náměty z tradičního krajinářství čínského i japonského. Vytvářel nejen velké kompozice ale i drobná moralizující dílka v japonsko-čínském tušovém stylu. Také tento styl převzala a dále rozšiřovala pozdní malířská škola ''Kanó''. Eitokovy malby jej ukazují jako dokonalého kreslíře, jehož malířský styl byl označen jako ''monumentální styl'' ("taiga"). Tento způsob malby vyznačující se odvážnými, rychlými tahy štětcem s důrazem na popředí a motivy, které jsou velké vzhledem k obrazovému prostoru, se stal příznačný pro školu Kanó. Tradiční popis tohoto stylu byl kodifikován jeho vnukem Kanō Einō (1631-97), který ho popsal v jeho spise ''History of Japanese Painting'' (Honcho gashi), Historie japonské malby ("Honcho gashi"). Tento styl malby souvisel částečně s požadavky válečníků Nobunaga a Hideyoshi. Měl hlavně zdůraznit jejich bojové umění a politické postavení.