Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 29 bajtů ,  před 2 lety
m
Editace uživatele Amálka2005 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jj14
Od roku [[42 př. n. l.]] se staly gladiátorské zápasy součástí veřejných her. Tyto veřejné hry trvaly vždy několik dní a měly přesný denní program:
* Dopoledne – napřed zápasy divokých zvířat (např. [[medvědovití|medvěd]] s [[Tur|býkem]] nebo [[nosorožcovití|nosorožec]] proti [[buvol africký|buvolovi]], atd.), pak představení s cvičenými zvířaty, hned po něm následoval lov zvířat (''venatio'') a na závěr souboj člověka se zvířetem (bojovník se zvířetem se označoval slovem ''venator''). Od 3. století se často vypouštěla do arény neškodná zvířata, jako jeleni, mufloni, antilopy, zebry či pštrosi, které mohli lovit i diváci a ponechat si jako kořist jejich maso.
* V poledne – popravy zločinců a uprchlých [[Otrokářství|otroků]], někdy pro odlehčení proložené [[Atletika|atletickými]] závody nebo komickými čísly. Pro odsouzené občany [[Starověký Řím|Říma]] byla určena rychlá smrt [[meč]]em, pro cizince a [[Otrokářství|otroky]] [[ukřižování]], upálení nebo rozsápání divokými zvířaty. Pro zpestření se poprava občas inscenovala jako hra, která znázorňovala známý [[mýtus]] končící smrtí hlavního hrdiny. Odsouzenec k smrti se stal [[Smrt|v]] této hře nedobrovolným [[herec|hercem]].
* Odpoledne – vrchol celého dne, gladiátorské zápasy.
Jednotlivé části her měly svůj symbolický význam. Dopolední program se zvířaty zosobňoval převahu civilizovaného římského světa nad necivilizovanou a divokou přírodou, polední popravy a odpolední gladiátorské zápasy zase posílily autoritu těch, kteří vládli a ukázaly jejich neomezenou moc nad životem a smrtí. Při gladiátorských zápasech docházelo navíc k jedné mimořádné situaci, kdy se vládce, tedy [[císař]], obracel k divákům a umožnil také jim na malou chvíli rozhodovat o životě a smrti. Stalo se tak ve chvíli, kdy byl jeden z gladiátorů poražen, ale zůstal na živu. O jeho dalším osudu pak rozhodlo publikum.
Dnešní obecná představa je, že gladiátoři bojovali vždy až do úplné smrti. To ale platilo pouze v samých počátcích zápasů, kdy proti sobě bojovali jen zločinci. V pozdějších dobách, kdy boj probíhal ve specializovaných arénách, tomu tak už nebylo. Vycvičit špičkového gladiátora totiž bylo nesmírně nákladné a lidé si jednotlivé gladiátory oblíbili, dokonce na ně sázeli. Proto na život a na smrt bojovali pouze váleční zajatci a zločinci (zvaní ''noxii''), zatímco špičkoví gladiátoři bojovali buď mezi sebou jen „na oko“, nebo proti ''noxiům''.
 
== [[Ženy v islámu|Ženy]] gladiátorky ==
S přibývající pestrostí her v průběhu času vystupovaly v [[Aréna|arénách]] stále častěji i gladiátorky. [[Římané]] nazývali tyto ozbrojené ženy podle bojovného ženského kmene [[řecká mytologie|řecké mytologie]] [[Amazonky|Amazonkami]]. Gladiátorky se mohly směle srovnávat se svými mužskými kolegy v povolání, pokud jde o odvahu, šikovnost a vytrvalost. Zápasy [[Amazonky|Amazonek]] sice nebyly v [[Starověký Řím|římských]] arénách pravidlem, nepředstavovaly však žádnou raritu. Víme to na základě dobových zobrazení, především ale z dochovaných protestů a posměšků rozhněvaných mužů, kteří se nemohli smířit s těmito, pro ně pohoršlivými, představeními. Teprve v roce [[200]] zakázal [[císař]] [[Septimius Severus]] jednou pro vždy vystupování žen v aréně. Během jeho vlády se boje Amazonek rozšířily do té míry, že dokonce ani tento hrubý vojenský [[císař]] tomu už nemohl déle přihlížet.