Verze z 21. 5. 2017, 11:07 editovat Antonie Hnusná (diskuse \| příspěvky) 6 editací Bez shrnutí editace značka: vulgarity ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 5. 2017, 11:08 editovat zrušit editaci Rosenfeld~cswiki (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 22 877 editací Verze 15011738 uživatele Antonie Hnusná (diskuse) zrušena, nesmysly Přejít na další porovnání →
Řádek 16: 15. kutikula ]] '''Vejce''' je [[vajíčko]] [[plazi\|plazů]], [[ptáci\|ptáků]] a [[vejcorodí\|vejcorodých]] [[savci\|savců]]. Vzniká v těle samice z oplodněného vajíčka a obsahuje vše podstatné pro zrození a další vývoj jedince. Matka klade jedno či více vajec do vhodného prostředí, kde se nějakou dobu vyvíjí samostatně až do vylíhnutí. U [[vejcoživorodí\|vejcoživorodých]] se vejce vyvíjí v těle matky a mláďata se líhnou těsně před snůškou (porodem), v jejím průběhu nebo vzápětí. Vzhled vajec se liší podle živočišného druhu, ale jejich obsah je vždy chráněn pevnějším povrchem. Tvrdému, i když pórovitému povrchu vejce se říká [[skořápka]]. Ze zárodečného terčíku se může vyvinout mládě, ale nemusí, pokud je vejce neoplozené. Zárodečnému terčíku se také říká očko nebo zárodek. ~~bílý pták z éngri bérds sere bomby ve tvaru vejce, tak bacha na ně~~ Vejce se snadno stává výživnou potravou ostatních zvířat nebo [[člověk\|lidí]]. Na lidském jídelníčku jsou oblíbená zejména vejce [[kur domácí\|slepičí]]. Charakteristický oválný tvar slepičího vejce se stal [[estetika\|estetickým]] pojmem a symbolem. Řádek 129: * '''Tuhé žloutky''' byly ojediněle pozorovány v určitých lokalitách. Žloutky měly konzistenci žloutku vejce na tvrdo uvařeného. Příčina nebyla zjištěna, pravděpodobně se jednalo o poruchu resorbce a využití [[vitamín]]ů skupiny B. * '''Krevní kroužek''' viditelný při prosvěcování vajec vzniká jako následek odumření [[zárodek\|zárodku]], kdy oplozené vejce bylo inkubováno po dobu 1-2 dnů nebo skladováno v teplotě, která počáteční vývoj [[vaječník (slepice)\|zárodečného terčíku]] umožnila. * '''Krevní a masové skvrny''' se vyskytují ve žloutku i bílku a znehodnocují vejce. Výskyt krevních skvrn je závislý na pevnosti stěn kapilár vaječníku, na [[Faktor II\|protrombinovém]] čase a [[krev]]ním tlaku. Krevní skvrny na žloutku jsou krevní sraženiny, které vznikly [[krvácení]]m při ovulaci (folikul praskne na jiném místě než je [[vaječník (slepice)\|folikulární stigma]]). Vejce s krevní stopou na bílku vznikají tak, že se krev z prasklé [[céva\|cévy]] vejcovodu obalí bílkem. Vyšší výskyt skvrn se pozoruje u slepic těžšího typu. Nižší obsah [[vitamín]]u A v krmné směsi (pod 2400-3000 mj. /kg) zvyšuje jejich výskyt, stejně jako vyšší ~~obah~~obsah vitamínu K. Proto zařazení krmiv s vyšším obsahem vitamínu K (vojtěšková moučka) může zvýšit počet vajec s masovými skvrnami. Snášení vajec s krevními skvrnami je u některých nosnic dědičné (h2 = 0,3-0,6). Masové skvrny jsou považovány za krevní skvrny pozměněné během průchodu vejce vejcovodem. Krevní skvrny vznikají pravděpodobně ve vaječníku před nebo po ovulaci. Masové skvrny mají buď hnědou barvu (pravděpodobně vznikají z krevních skvrn, ve kterých se [[hemoglobin]] [[Redoxní reakce\|oxidací]] změnil na [[hematin]]), nebo bílou barvu (vznikají i ve vejcovodu uvolněním řasy sliznice [[vejcovod (slepice)\|vejcovodu]]). Při vyšších teplotách, kdy [[krevní tlak]] je nižší, je nižší i výskyt krevních skvrn. * '''Abnormality skořápky'''. Na povrchu vejce se mohou vyskytovat usazené shluky skořápkové hmoty nebo hrbolky; část povrchu nebo celá skořápka může být rýhovaná nebo pokryta vruby. Abnormality skořápky vznikají nahromaděním hmoty vaječných blan, matrix nebo kutikuly při tvorbě skořápky v [[vejcovod (slepice)\|děloze]] nebo zvýšenou sekrecí vápenné hmoty v děloze vejcovodu nebo zpomalením postupu vejce vejcovodem. Vroubkované nebo rýhované skořápky jsou náchylnější k prasknutí a způsobují podstatně rychlejší vysychání vajec při skladování. Další deformace skořápky mohou vznikat při různých onemocnění drůbeže ([[adenovirová salpingitida drůbeže\|syndrom poklesu snášky]], [[infekční bronchitida drůbeže\|infekční bronchitida]] aj.). Trhliny ve skořápce jsou způsobovány nedostatečně silnou skořápkou, která neodolá mechanickým vlivům působících na ni během sběru vajec anebo jejich dopravy. Při prosvěcování vajec se pozoruje zeslabení skořápky ve formě trhlin, které však neporušují celistvost skořápky. * '''Barevné abnormality'''. Olivové až hnědé zbarvení žloutku a jeho skvrnitost jsou způsobovány zkrmováním [[bavlník]]ového šrotu, který obsahuje [[gossypol]]. Přídavkem 0,5 % Fe2SO4 krmné směsi se tento nepříznivý účinek gossypolu ruší (vznikají komplexy iontu železa s gossypolem). Skvrnitost žloutku se někdy vyskytuje i u nosnic na počátku snášky, při zkrmování [[antikokcidikum\|antikokcidika]] Nikarbazinu nebo při vyšším množství [[tanin]]u v krmné dávce. Pravděpodobnou příčinou je změněná propustnost [[žloutek\|vitelinní membrány]] žloutku pro vodu a pronikání vody z bílku do žloutku při zvýšeném [[pH]] bílku. Voda se pak nerovnoměrně usazuje na vitelinní membráně. Řádek 183: * '''3''' – Vejce nosnic v klecích Další dvě písmena ~~znači~~značí kód státu (dle [[ISO 3166-2]]), z kterého vejce pochází: * '''CZ''' - Česko * '''AT''' - Rakousko Řádek 194: == Hmotnostní třídy vajec == Velikost prodávaných vajec se pro ~~prodejni~~prodejní účely rozděluji dle hmotnosti do čtyř skupin (tříd): * '''S''' - velikost malá, hmotnost do 53 gramů

Vejce: Porovnání verzí