Sídlo (právo): Porovnání verzí

Přidáno 153 bajtů ,  před 4 lety
Rozšíření informací (fyzická osoba podnikající),úprava textu, doplnění citací
(Oprava překlepů, úprava referencí, wikifikace)
(Rozšíření informací (fyzická osoba podnikající),úprava textu, doplnění citací)
 
'''Sídlo''' v [[Právo|právu]] označuje [[Poštovní adresa|adresu]], na které [[právnická osoba]], či fyzická osoba podnikající skutečně sídlí a kterékterá je obvykle zapsána v nějakém veřejném rejstříku,. ( např. [[Obchodní rejstřík|obchodním)]]. Žádná právnická osoba, či fyzická osoba podnikající nemůže existovat bez svého sídla. Sídlo může být jen jedno. StanovujeU právnické osoby se její sídlo stanovuje při zřízení právnické osoby.<ref name=":2" /> U fyzické osoby podnikající platí, že pokud se nezapisuje do veřejného rejstříku, je jejím sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě, kde má bydliště.<ref>§429 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník 1. obecná část</ref> Pokud se později sídlo jak právnické, tak fyzické osoby podnikající změní, je potřeba tuto změnu promítnout nejen do veřejného rejstříku, ale i do dalších právních dokumentů.<ref name=":1" />
 
U [[Fyzická osoba|fyzické osoby]] se na místo sídla mluví o '''místu podnikání'''. Je jím místo zapsané v obchodním nebo jiném rejstříku, ke kterému má podnikatel právní důvod užívání. Jedná se o skutečné místo [[podnikání]].
 
==Sídlo v českém právu==
Pojetí sídla se v minulosti v [[Právní řád|právním řádu]] ČR měnilo, a to zejména se zřetelem k otázce, zda má být preferováno materiální nebo formální pojetí sídla.
 
Sídlo představuje druhýjeden základníze identifikačnízákladních údajidentifikačních určujícíúdajů určujících právnickou osobu. Bez sídla je existence [[Právnická osoba|právnické osoby]] vyloučena. Každá právnická osoba může mít jen jedno sídlo a jen v jediném určitém místě. To sice zákon výslovně nestanoví, plyne to však zřetelně z povahy a logiky věci.<ref name=":0">{{Citace monografie
Ustanovení § 136 a 137 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] jsou obecně použitelná pro sídla nejen soukromoprávních, ale i veřejnoprávních právnických osob.
 
Sídlo představuje druhý základní identifikační údaj určující právnickou osobu. Bez sídla je existence [[Právnická osoba|právnické osoby]] vyloučena. Každá právnická osoba může mít jen jedno sídlo a jen v jediném určitém místě. To sice zákon výslovně nestanoví, plyne to však zřetelně z povahy a logiky věci.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Švestka
| jméno = J.
}}</ref>
 
Při ustanovení [[Právnická osoba|právnické osoby]] se určí její sídlo.<ref name=":2">§136 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník 1. obecná část{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 19.4.2017
}}</ref> Znamená to tedy, že určení sídla je povinnou náležitostí  zakladatelského právního jednání (např. společenské smlouvy, zakladatelské listiny, [[Stanovy|stanov]] - § 123 odst. 1) a zápisu do [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejného rejstříku]], ve kterém je [[právnická osoba]] zapsána. (§120 odst. 1)<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Lavický
| jméno = Petr
''Adresa je dána určitými znaky, kterými jsou název obce (popř. i její části), název ulice (nebo náměstí, nábřeží atp.), číslo popisné nebo evidenční a číslo orientační a poštovní směrovací číslo (PSČ). Jestliže má určitý dům více vchodů, a tudíž mu bylo přiděleno více čísel orientačních a (v rozporu s tehdejší i současnou právní úpravou) i čísel popisných, musí být jednoznačné, ve kterém domovním vchodě je sídlo umístěno.''<ref name=":0" />
 
[[Právnická osoba|Právnické osoby]], které se nezapisují do žádného [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejného rejstříku]], musí mít určeno své sídlo plným způsobem již v zakladatelském právním jednání. Takovými příklady jsou zpravidla [[Právnická osoba|právnické osoby]], jejichž základ je veřejnoprávní. Např. [[obec]], [[Kraje v Česku|kraj]], [[Česká národní banka]] apod.<ref name=":0" />
 
== Skutečné vs. formální sídlo ==
[[Nový občanský zákoník|Občanský zákoník]] připouští sídlo právnické osoby v bytě stejně jako dřívější právní úprava ([[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanský zákoník z roku 1964]]), ale opustil předchozí koncepci nepřipouštějící umístění sídla právnické osoby v bytě, pokud by to odporovalo povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti. Původní znění: ''Sídlo nesmí být v [[Byt|bytě]], pokud to odporuje povaze [[Právnická osoba|právnické osoby]] nebo rozsahu její činnosti. Pokud se osoba zapisuje do veřejného rejstříku, stačí, když její zakladatelský dokument uvede název [[Obec|obce]], ve které se její sídlo nachází. Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby''.<ref>§ 19c zákona č. 40/1964 Sb., [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanský zákoník]]</ref> ''V případě [[Organizační složka podniku|organizační složky podniku]] se sídlem rozumí adresa jejího umístění''.<ref>§ 2 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., [[obchodní zákoník]]</ref>
 
Zkoumání rozsahu činnosti právnické osoby se nahrazuje posouzením oprávněných zájmů třetích stran. Klíčovým se tedy stává klid a pořádek v domě, ve kterém má být sídlo právnické osoby umístěno.<ref name=":1" />
 
Může se stát, že k narušování klidu a pořádku v domě dojde až za trvání (existence) [[Právnická osoba|právnické osoby]]. Tímto dojde k tomu, že se obsah zápisu ve [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejném rejstříku]] dostane do rozporu s [[Právní předpis|právním předpisem]]. [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|Rejstříkový soud]] může vyzvat zapsanou osobu ke zjednání nápravy.<ref>{{Citace právního předpisu|typ=zákon|číslo=340/2013 Sb.|název=o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob|paragraf=9 odst. 1|url=https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-304|datum přístupu=2017-05-12}}</ref> Pokud tato ve stanovené lhůtě nápravu nezjedná, může ji soud bez návrhu zrušit s likvidací, pokud je tento postup v zájmu ochrany třetích osob.<ref name=":1" />
 
== Změna sídla právnické osoby ==
Sídlo právnické osoby lze za jejího trvání změnit. V případě změny sídla přináší výhody určení sídla v zakladatelském právním jednání pouze určením obce, ve které je sídlo právnické osoby umístěno (snižuje transakční náklady takové změny). V případě změny v rámci hranic [[Katastrální území|katastrálních území]] dané obce, není nutné rozhodovat o změně zakladatelského právního jednání (např. společenské smlouvy nebo [[Stanovy|stanov]]). Do [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejného rejstříku]] je ale nutné uvést celou novou adresu sídla [[Právnická osoba|právnické osoby]].<ref name=":1" />
 
''[[Právnická osoba]], která má sídlo v zahraničí, může přemístit sídlo na území České republiky. To neplatí, pokud to nepřipouští právní řád státu, ve kterém má právnická osoba sídlo, nebo pokud jde o právnickou osobu zakázanou podle § 145.''<ref name=":0" />
 
''Právnická osoba, která má sídlo v České republice, může přemístit své sídlo do zahraničí, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a pokud to připouští [[právní řád]] státu, do něhož má být sídlo [[Právnická osoba|právnické osoby]] přemístěno.''<ref name=":2" />
17

editací