Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy: Porovnání verzí

| vydání = první

}}</ref>

== Historické, společenské a ekonomické příčiny vzniku Komise ==

=== Národnostní a politické proměny a dynamický stavební vývoj Prahy ===

Poslední čtvrtina 19. století je dobou naplnění obrozeneckých cílů a tužeb [[češi|českého národa]]. Dynamicky se rozvíjí české hospodářství, průmysl, věda, technika. Ve městech v tomto období rychle vznikají [[továrna|továrny]], [[obchodní dům|obchodní domy]], [[tržnice]], [[škola|školy]], [[divadlo|divadla]], [[Železniční stanice|nádraží]], banky a záložny. Rozvoj průmyslu vytváří v Praze nové pracovní a podnikatelské příležitosti a vede ke koncentraci českého obyvatelstva. Tomu odpovídá intenzívní urbanistický a stavební vývoj Prahy jako historického správního centra Čech. Ekonomický potenciál a společenský význam českých podnikatelů usiluje o důstojnou reprezentaci v [[architektura|architektuře]] soukromých a zejména veřejných staveb. Rozvoj průmyslu, změny volební legislativy a početní převaha českých voličů se odrazily ve výsledcích voleb v roce 1861. Čeští zastupitelé zcela ovládli zastupitelské sbory v Praze. Rozhodování o veřejných věcech v Praze se stalo výlučnou záležitostí české střední vrstvy v duchu české nacionální politiky. Jedním z cílů pražských představitelů bylo vytvořit z Prahy moderní velkoměsto srovnatelné s velkoměsty Evropy.<ref>{{Citace elektronického periodika

| jméno = Cathleen M.

 

=== Pražská asanace – FINIS GHETTO ===

Zásadním impulzem urychlujícím vznik Komise bylo rozhodnutí o [[Pražská asanace|asanaci]] historických částí Prahy,<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Bečková

Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy byla komise zřízená usnesením prezidia Městské rady ze dne 13. 6. 1893. Jejím posláním se mělo stát zajištění soupisu stavebních, uměleckých a historických památek v Praze. Členy byli [[konzervátor|konzervátoři]] [[památková péče|památkové péče]] v Praze, zástupci vědeckých a uměleckých ústavů a odborníci. Iniciátorem vzniku komise byl městský radní Vladimír Per, který zpracoval návrh a předložil jej radě. Zdůvodnění kromě soupisu památek akcentovalo praktickou ochranu památek a prevenci jejich likvidace nebo poškození v souvislosti s dynamickým stavebním vývojem Prahy. Proto bylo navrženo ustavení sboru znalců, který by zpracoval úplný inventář pražských stavebních, uměleckých a historických památek. Komise měla následně jako odborný poradní orgán rady dohlížet na ochranu inventarizovaných památek.<ref name="Herman" />

=== Přínos Antonína Wiehla ===

Významný podíl na vzniku a [[koncepce|koncepci]] činnosti Komise měl [[architekt]] [[Antonín Wiehl]], který se kromě své práce architekta a stavitele aktivně věnoval [[památková péče|památkové péči]], [[muzeologie|muzeologii]] a [[archeologie|archeologii]], o které měl mimořádný zájem od svých studií. Byl členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], kde od počátku členství zasedal v [[Archeologie|Archeologické]] komisi. V letech [[1892]] a [[1897]] byl jmenován pražským [[konzervátor]]em [[památková péče|památkové péče]] pro levý břeh [[Vltava|Vltavy]] a okresy [[Dubá]], [[Mladá Boleslav]] a [[Mělník]]. V roce [[1907]] se stal konzervátorem [[památková péče|památkové péče]] pro VI. – VIII. [[čtvrť]] [[Praha|Prahy]] a okresy [[Karlín]], [[Český Brod]] a [[Mladá Boleslav]].<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Bojarová

* Antonín Taťoun, městský vrchní inženýr, zástupce stavebního úřadu Královského hlavního města Prahy

'''Odborníci'''

* P.[[František Ekert]] – katolický kněz, historik a spisovatel

* [[Rudolf Kříženecký]] – [[architekt]]

 

'''Redakční (užší) výbor'''

Na schůzi byli zvoleni členové užšího výboru, označovaného jako redakční výbor, ve kterém byli členové prezidia a další odborníci z komise i mimo ni. (Jeho název se v průběhu dalších let měnil a měnily se i jeho kompetence. Na počátku činnosti Komise měl redakční výbor zajišťovat soupis památek. Po zpracování soupisných archů v listopadu roku 1899 se redakční výbor změnil na výbor užší s posláním projednávat podrobně otázky, k jejichž projednání nebyl v plénu komise prostor a čas. V dalším období od roku 1902 fungoval užší výbor i redakční výbor souběžně. Redakční výbor se specializoval na přípravu zpráv o činnosti komise.)<ref>{{Citace monografie

| příjmení = HERMAN,

 

=== Činnost komise 1894–1896 ===

Redakční výbor zpracoval popisné archy pro soupis památek podle oborů

* [[stavitelství]]

== Komise v letech 1897 a 1898 ==

=== Složení komise v letech 1897 a 1898 ===

'''Městští radní a obecní starší''':

* [[architekt]] [[Bedřich Münzberger]], obecní starší<ref name="Wunsch254" /><ref name="Mrštík3">{{Citace monografie

 

=== Činnost komise 1897–1898 ===

Komise v částečně obměněném složení pokračovala ve své práci těmito činnostmi:

* intervence v zájmu záchrany některých památek určených k demolici: bezvýsledná byla intervence za záchranu kláštera u sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. Komise však byla úspěšná v případě [[kostel svatého Václava (Zderaz)|kostela svatého Václava]]<ref>{{Citace monografie

* [http://www.npu.cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/wirth-zdenek Wirth Zdeněk v Biografickém slovníku památkářů NPÚ]

 

{{Portály|Architektura a stavebnictví|Historie|Lidé|Praha}}