Sídlo (právo): Porovnání verzí

Přidáno 371 bajtů ,  před 4 lety
Oprava překlepů, úprava referencí, wikifikace
(Rozšíření hesla)
(Oprava překlepů, úprava referencí, wikifikace)
| datum vydání =
| datum přístupu = 19.4.2017
}}</ref> Znamená to tedy, že určení sídla je povinnou náležitostí  zakladatelského právního jednání (§ 123 odst. 1) a zápisu do [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejného rejstříku]], ve kterém je [[právnická osoba]] zapsána. (§120 odst. 1)<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Lavický
| jméno = P.Petr
| příjmení2 = a kol.
| jméno2 =
| spoluautoři = a kol.
| titul = Občanský zákoník I. Obecná část ( § 1-654). Komentář.
| vydání = 1
| vydavatelvydání = C.H.Beck
| vydavatel = C. H. Beck
| místo = Praha
| rok = 2014
''Adresa je dána určitými znaky, kterými jsou název obce (popř. i její části), název ulice (nebo náměstí, nábřeží atp.), číslo popisné nebo evidenční a číslo orientační a poštovní směrovací číslo (PSČ). Jestliže má určitý dům více vchodů, a tudíž mu bylo přiděleno více čísel orientačních a (v rozporu s tehdejší i současnou právní úpravou) i čísel popisných, musí být jednoznačné, ve kterém domovním vchodě je sídlo umístěno.''<ref name=":0" />
 
[[Právnická osoba|Právnické osoby]], které se nezapisují do žádného [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejného rejstříku]], musí mít určeno sídlo své sídlo plným způsobem již v zakladatelském právním jednání. Takovými příklady jsou zpravidla [[Právnická osoba|právnické osoby]], jejichž základ je veřejnoprávní. Např. [[obec]], [[Kraje v Česku|kraj]], [[Česká národní banka]] apod. Ale mohou mít i soukromoprávní charakter.
 
== Skutečné vs. fornálníformální sídlo ==
Sídlo zapsané ve [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejném rejstříku]] může být jen jedno. Občanský zákoník tedy rozlišuje formální a skutečné sídlo. Ideově zákon vychází z koncepce zapsaného sídla [[Právnická osoba|právnické osoby]] (viz § 137 odst. 2), která je korigována ochranou třetích osob. Ty se mohou dovolávat též skutečného sídla, pokud není možné na zapsaném sídle fyzicky nikoho zastihnout. Jako sídlo proto nelze akceptovat údaj, že např. právnická osoba sídlí v neexistující ulici, na adrese kotelny atp. Rovněž tak není přípustnou pouze poštovní schránka nebo adresa [[poste restante]]. ( v takovém případě hovoříme o fiktivním sídle.)<ref name=":1" />
 
*=== Teorie skutečného sídla ===
Sídlem právnické osoby je místo, kde se nachází těžiště činnosti právnické osoby, odkud je právnická osoba řízena a kde zasedají a působí členové [[Statutární orgán|statutárního orgánu]]. Skutečné sídlo má své limity například v případě, kdy právnická osoba má hlavní závod na území ČR, ale všichni členové jejího statutárního orgánu mají sídla v zahraniční. V takové případě je těžké lokalizovat skutečné sídlo právnické osoby.<ref name=":1" />
* Teorie zapsaného sídla
 
*=== Teorie zapsaného sídla ===
Sídlo [[Právnická osoba|právnické osoby]] se určí podle zápisu ve [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejném rejstříku]], v němž je dotčená právnická osoba registrována bez ohledu na to, kde právnická osoba skutečně sídlí.<ref name=":1" />
 
== Sídlo právnické osoby v bytě ==
[[Nový občanský zákoník|Občanský zákoník]] připouští sídlo právnické osoby v bytě stejně jako původnídřívější zněníprávní úprava ([[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanský zákoník z roku 1964]]), ale opustil předchozí koncepci nepřipouštějící umístění sídla právnické osoby v bytě, pokud by to odporovalo povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti. Původní znění : "''Sídlo nesmí být v [[Byt|bytě]], pokud to odporuje povaze [[Právnická osoba|právnické osoby]] nebo rozsahu její činnosti. Pokud se osoba zapisuje do veřejného rejstříku, stačí, když její zakladatelský dokument uvede název [[Obec|obce]], ve které se její sídlo nachází. Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby''."<ref>§ 19c zákona č. 40/1964 Sb., [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanský zákoník]]</ref>" ''V případě [[Organizační složka podniku|organizační složky podniku]] se sídlem rozumí adresa jejího umístění''."<ref>§ 2 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., [[obchodní zákoník]]</ref>
 
Zkoumání rozsahu činnosti právnické osoby se nahrazuje posouzením oprávněných zájmů třetích stran. Klíčovým se tedy stává klid a pořádek v domě, ve kterém má být sídlo právnické osoby umístěno.
 
Může se stát, že k narušování klidu a pořádku v domě dojde až za trvání (existence) [[Právnická osoba|právnické osoby]]. Tímto dojde k tomu, že se obsah zápisu ve [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejném rejstříku]] dostane do rozporu s [[Právní předpis|právním předpisem]]. [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|Rejstříkový soud]] může vyzvat (zapsanou podleosobu §9ke odstzjednání 1nápravy.<ref>{{Citace VeřRej)právního zapsanoupředpisu|typ=zákon|číslo=340/2013 osobuSb.|název=o keveřejných zjednánírejstřících nápravyprávnických a fyzických osob|paragraf=9 odst. 1|url=https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-304|datum přístupu=2017-05-12}}</ref> Pokud tato ve stanovené lhůtě nápravu nezjedná, může ji soud bez návrhu zrušit s likvidací, pokud je tento postup v zájmu ochrany třetích osob.<ref name=":1" />
 
==Virtuální kancelář==
Sídlo [[Obchodní společnost|obchodní společnosti]] může mít podobu [[Virtuální kancelář|virtuální kanceláře]]. Ta se využívá především jako [[Faktura|fakturační]] a korespondenční adresa. Společně s ní získá i možnost příslušné administrativní činnosti a vyhne se tak pronájmu či koupi drahých kancelářských prostor.
 
Případům tzv. fiktivního sídla se ale [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejný rejstřík]] brání. Podle § 45 odst. 1 VeřRejzákona o veřejných rejstřících zákonodárce ukládá navrhovateli, aby doložil právní důvod užívání „prostor“, do nichž je umístěno sídlo podnikatele, jehož se zápis týká. Nemůže tedy být toto sídlo reprezentováno pouze schránkou či P.O.Boxem. Pokud by zápis sídla ve veřejném rejstříku odporoval § 45 odst. 1 VeřRej rejstříkový soud vyzve zapsanou osobou ke zjednání nápravy. Pokud podnikatelská právnická osoba ve stanovené lhůtě nápravu nezjedná, může ji soud i bez návrhu zrušit s likvidací, je-li tento postup v zájmu ochrany třetích osob.<ref name=":1" />
 
== Změna sídla právnické osoby ==
Sídlo právnické osoby lze za jejího trvání změnit. V případě změny sídla přináší výhody určení sídla v zakladatelském právním jednání pouze určením obce, ve které je sídlo právnické osoby umístěno. (snižuje transakční náklady takové změny). V případě změny v rámci hranic [[Katastrální území|katastrálních území]] dané obce, není nutné rozhodovat o změně zakladatelského právního jednání (např. společenské smlouvy nebo [[Stanovy|stanov]]). Do [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejného rejstříku]] je ale nutné uvést celou novou adresu sídla [[Právnická osoba|právnické osoby]].<ref name=":1" />
 
''[[Právnická osoba]], která má sídlo v zahraničí, může přemístit sídlo na území České republiky. To neplatí, pokud to nepřipouští právní řád státu, ve kterém má právnická osoba sídlo, nebo pokud jde o právnickou osobu zakázanou podle § 145.''