Afrodita: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
rv, špatně
Řádek 31:
Tato bohyně se díky své kráse a kouzlům stala jednou z nejmocnějších bohyň, neodolali jí lidé ani bohové. Byla manželkou boha [[Héfaistos|Héfaista]], avšak otcem jejích synů [[Fobos (mytologie)|Foba]], [[Deimos (mytologie)|Deima]] a [[Erós|Eróta]] a dcery [[Harmonia|Harmonie]] byl bůh války [[Arés|Árés]]. S bohem obchodu a pocestných [[Hermés|Hermem]] měla syna [[Hermafrodítos|Hermafrodíta]] a s bohem moře [[Poseidón]]em další dva syny, [[Rhodos (mytologie)|Rhoda]] a [[Hérofilos|Hérofila]]. Bohu vína [[Dionýsos|Dionýsovi]] zplodila syna [[Priapos|Priapa]].
 
V antickém umění se stala snad nejčastěji zobrazovanou postavou, jak na mozaikách a vázových malbách, takytak sochách a na reliéfech. Nejstarší reliéfní zobrazení Afrodity lze spatřit na tzv. Trůnu Ludovisi z roku [[460 př. n. l.]], kde se vynořuje z mořské pěny. Nejznámějšími sochařskými znázorněními jsou [[Praxiteles|Praxitelova]] Afrodita Knidská ze [[4. století př. n. l.]] a [[Venuše Mélská|Afrodita Mélská]] (známější jako Venuše Mélská) z let [[130 př. n. l.|130]] – [[100 př. n. l.]], která je k vidění v [[paříž]]ské galerii [[Louvre]].
 
Starověcí Řekové jí zasvětili několik zvířat: [[Delfínovití|delfína]], [[holub]]ici, [[vrabcovití|vrabce]] a [[Vlaštovka obecná|vlaštovku]], a také některé rostliny: [[mák (rod)|mák]], [[jablko]], [[granátové jablko]], [[myrta|myrtu]] a [[růže|růži]].