[[Soubor:Greek volunteers in Sevastopol 1854.jpg|thumb|Řečtí dobrovolníci na Krymu bojující na ruské straně]]
'''
Původně byla cikanskaKrymská válka ozbrojeným konfliktem mezi [[Ruské impérium|carským Ruskem]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], první důvod k započetí bojů se ukázal překvapivě už v roce [[1850]]. Evropa si tou dobou odvykala od nepřetržitých válečných konfliktů a prožívala [[Průmyslová revoluce|Průmyslovou revoluci]]. V čele [[Druhá francouzská republika|Francie]] stál prezident [[Napoleon III.|Ludvík Napoleon Bonaparte]], kterému se podařilo dosáhnout velkého diplomatického úspěchu na území [[Istanbul]]u. [[Osmanská říše|Osmanský]] sultán [[Abdulmecid|Abdülmecid I.]] předal do rukou Francouzů správu [[Křesťanství|křesťanských]] chrámů v [[Jeruzalém]]ě. Protože byla tato funkce od nepaměti udělována [[Pravoslaví|pravoslavným]] Rusům, byl tím [[car]] [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] nanejvýš pobouřen.
Osmanský [[sultán]] sice cara uklidňoval a přesvědčoval, že se jedná jen o nedorozumění a že vše napraví, nicméně tou dobou už Abdülmecid I. dávno vsadil na podporu mocností [[Západní Evropa|západní Evropy]]. Neměl tedy žádný důvod ani jeden ze svých slibů splnit. Po celé tři roky tak udržoval Mikuláše v nejistotě.
