Juan Luis Beigbeder: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění iboxu |
doplnění + ref. |
||
Řádek 12:
== Život ==
=== Mládí a studia ===
Juan Luis Beigbeder se narodil jako nejstarší ze třech synů do rodiny Juana Beigbedera Leforda a jeho ženy Juany Atienzy Herrery. Otec, poručík u námořnictva, pocházel z města [[Sanlúcar de Barrameda]] v [[Provincie Cádiz|provincii Cádiz]], ale jeho předci přišli do Španělska z [[Béarnu]] ve [[Francie|Francii]]. Otec zemřel, když bylo Juanu Luisovi 12 let. Chtěl se stát námořníkem jako otec. Námořní škola ale byla v té době uzavřena a tak začal studovat na La Academia de Ingenieros ve městě [[Guadalajara]], kde získal hodnost poručíka. Po ukončení studia nastoupil v armádě u [[ženijní vojsko|ženistů]]. Po prvním vojenském kontaktu s [[Afrika|Afrikou]] ([[Melilla]], 1909), začal studovat na Vysoké škole válečnické, kterou ukončil v roce 1912 a dosáhl hodnosti kapitána ženistů. Byl povolán k ženijnímu vojsku v severoafrickém městě [[Ceuta]].<ref name="Canalda">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Canalda▼
| jméno = José Carlos▼
| odkaz na autora = ▼
| titul = El general Beigbeder▼
| periodikum = Puerta de Madrid▼
| odkaz na periodikum = ▼
| datum vydání = 1996-05-04▼
| datum přístupu = 2017-05-06▼
| url = http://www.jccanalda.es/jccanalda_doc/jccanalda_alcala/artic-alcala/artic-biografias/beigbeder.htm▼
| issn = ▼
}}</ref>▼
=== Vojenská a diplomatická dráha ===
V letech 1909–1910 se zúčastnil války v [[Afrika|Africe]] v bitvách u Aid Yedida, Benicorfet, Hosmar Beni, Beni-Salem a pochodu na [[Chefchaouen]]. Po jeho povýšení do hodnosti plukovníka byl jmenován vojenským [[Přidělenec|atašé]] velvyslanectví Španělska v [[Berlín]]ě. 17. července 1936 se připojil k vojenské vzpouře a jako šéf pro domácí (domorodé) záležitosti byl odpovědný za organizování 50 000 maurských vojáků na pomoc Francovu povstání za podpory dvou hlavních marockých vůdců. 13. dubna 1937 byl jmenován vysokým komisařem Španělska v Maroku. Během svého působení v [[Tetuán]]u, hlavním městě španělského Maroka, se spřátelil s marockými představiteli, poznal a oblíbil si místní zvyklosti a kulturu. Postupem času se stal uznávaným [[Afrika|afrikanistou]]. Byl členem [[Falanga (Španělsko)|FET y de las JONS]] a 2. prosince 1937 byl jedním z pěti zakladájících členů Consejo Nacional del Movimiento (Rady národního hnutí).
Řádek 47 ⟶ 61:
Byl zastáncem [[monarchie|monarchistické]] linie a zúčastnil se několika neúspěšných povstání generálů proti Francovi. Po návratu do [[Madrid]]u byl převelen do zálohy, odešel z veřejného života a pracoval jako úředník v madridské realitní kanceláři.
Zemřel v Madridu 6. června 1957 ve věku 69 let. Je pohřben na madridském hřbitově Sacramental de San Justo.<ref name="Canalda"/>
▲ | příjmení = Canalda
▲ | jméno = José Carlos
▲ | odkaz na autora =
▲ | titul = El general Beigbeder
▲ | periodikum = Puerta de Madrid
▲ | odkaz na periodikum =
▲ | datum vydání = 1996-05-04
▲ | datum přístupu = 2017-05-06
▲ | url = http://www.jccanalda.es/jccanalda_doc/jccanalda_alcala/artic-alcala/artic-biografias/beigbeder.htm
▲ | issn =
▲}}</ref>
=== Osobní život ===
V roce 1915 se oženil s Maríou Fedriani y Martín Esperanza, se kterou měl dceru Maríu.<ref name="Canalda"/>
Životní družkou a múzou Juana Luise Beigbedera byla Angličanka Rosalinda Foxová (roz. Powellová). Beigbeder byl ženatý, ale s manželkou žili odděleně. Také Rosalinda Foxová byla vdaná, měla jednoho syna a dlouhodobě usilovala o rozvod se svým manželem Peterem Foxem, který ale rozvod neustále oddaloval. I když Rosalinda Foxova a Beigbeder nežili díky politické situaci stále spolu, udržovali dlouhodobý milostný vztah a vzájemně se podporovali. Na sklonku Beigbederova života opatřila Rosalinda dům na jihu Španělska s výhledem na [[Gibraltar]] a marockou pevninu, kde spolu po Rosalindině rozvodu plánovali žít. Ještě před odjezdem do nového domu Beigbeder zemřel a Rosalinda na jeho počest žila v domě sama až do své smrti v 93 letech.▼
▲
=== Ocenění ===
| |||