Štěnovice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
KoviBot (diskuse | příspěvky)
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Vesnice v okrese Plzeň-jih
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m oprava odkazu; kosmetické úpravy
Řádek 30:
}}
 
Obec '''Štěnovice''' se nachází v okrese [[Okres Plzeň-jih|okrese Plzeň-jih]], kraj [[Plzeňský kraj|Plzeňský]], nedaleko jižní hranice krajského města [[Plzeň|Plzně]], zhruba 8,5 km od jeho centra. Obcí protéká řeka [[Úhlava]]. Ke dni 1. 1. 2016 zde žilo 1986 obyvatel.
 
== Původ jména ==
Jméno Štěnovice vzniklo podle jazykovědců buď ze jména zakladatele vsi či ze jména prvního osadníka, který měl příjmí Štěně (psí mládě), nebo se jmenoval Štěňa (domácky Štěpán).
== Historie ==
Podle archeologických nálezů doloženo u obce neolitické osídlení před 6 tisíci lety (šest kamenných sekyrek), osídlení 1000–500 před našim letopočtem (keramické střepy, pravěký hrob). Ojedinělé slovanské střepy z 9.–10. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1327]]. Štěnovický hrádek byl založen nejpozději na přelomu 12.–13. století (zbytek valu patrný dodnes u pily), jako opevněné místo na řezenské cestě ze Starého Plzence (7 km SV), opuštěn začátkem 16.století za Štěnovských z Kadova. Nový hospodářský dvůr zmíněn v kupní smlouvě roku 1555.
 
Nové panské sídlo postaveno za Arnošta Bernklaua ze Schönreuthu, plzeňského krajského hejtmana, někdy mezi roky 1555 a 1564.Pravděpodobně „v okolí staré panské sýpky“ za vsí, dnes farní dům s kostelem sv. Prokopa .<ref>{{Citace monografie|příjmení=Rožmberský|jméno=Petr|příjmení2=|jméno2=|titul=Štěnovice hrad, tvrz a zámek|vydání=|vydavatel=ing.Petr Mikota|místo=Plzeň|rok=2003|počet stran=|strany=26|isbn=80-86596-31-1}}</ref> Na starší vznik fary odkazují nejen nálezy keramických střepů z posledních let, placení daně ze 3 komínů Adamem Hennigarem roku 1603, ale především popis patrové budovy z roku 1620. Zámeček ve Štěnovicích se nacházel mezi kopci na břehu malého rybníka, při jehož jedné straně byly domy poddaných a uprostřed velký dvůr (Pietro della Madre di Dio). Dne 11. října [[1620]], na který připadala neděle, nalezl bosý karmelitán [[Dominik à Jesu Maria]] při tažení ligistického vojska pod vedením bavorského vévody [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliána]] proti českým stavům ve zpustošené kapli zdejší tvrze („palazzetto“ či „casale“), kterou měl v držení rytířský rod Hennigarů ze Seebergu, zohavený obraz ''Adorace Narozeného Krista''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Vácha
| jméno = Štěpán
Řádek 53:
V obci žila do 2.&nbsp;světové války židovská komunita s vlastní synagogou a hřbitovem. Synagoga byla v 70.&nbsp;letech 20.&nbsp;století zbourána. [[Židovský hřbitov ve Štěnovicích]] je zapsán na seznamu kulturních památek.<ref>{{MonumNet|název=židovský hřbitov se souborem 160 náhrobků|ID=634954373| datum= 2017-1-14}}</ref>
 
== Nedávná historie a současnost ==
Rychlý rozvoj obce souvisí s vybudováním spádového zdravotního střediska s lékárnou v 70.&nbsp;letech 20.&nbsp;století a zásadním mezníkem se stal 29. 8. 1983 - otevření nové moderní pavilonové ZDŠ se sportovišti. Dlouhou tradici má vlastní mateřská školka.
 
Řádek 62:
Středisková funkce sídla [[Štěnovice]] je založena především na jeho funkci obslužné (školství, zdravotnictví apod.) a obytné. Jeho funkce výrobní a pracovištní jsou omezené, což dokumentuje i vysoký stupeň vyjížďky za prací (z obce [[Štěnovice]] vyjíždí za prací více jak polovina z celkového počtu ekonomicky aktivních), i když v posledních letech je zřetelné posilování ekonomické základny obce.
 
V obci proběhla v 70. a 80.&nbsp;letech 20.&nbsp;století rozsáhlá výstavba rodinných domků a několika bytovek. Rozsáhlá výstavba rodinných domků pokračuje do současnosti. Obec je díky poloze na hranici města [[Plzeň|Plzně]] a rychlé dostupnosti dálnice [[Dálnice D5|D5]] jednou z nejrychleji rostoucích obcí v plzeňské aglomeraci.
 
== Pamětihodnosti ==