Chorvatské demokratické společenství: Porovnání verzí

m
hodnocení do uvozovek
m (Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016)
m (hodnocení do uvozovek)
'''Chorvatské demokratické společenství''' ([[chorvatština|chorvatsky]] '''Hrvatska demokratska zajednica''', zkr. '''HDZ''') je vůdčí [[pravice (politika)|pravicová]] politická strana v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Založena byla v červnu [[1989]] a jejím zakladatelem a dlouhaletým představitelem byl první prezident Chorvatska, [[Franjo Tuđman]].
 
Své úspěšné postavení na chorvatské politické scéně strana založila na prosazování nejprve co nejsilnější samostatnosti a později i nezávislosti [[SRSocialistická republika Chorvatsko|chorvatské republiky]] a národní rétorice. [[Svaz komunistů Jugoslávie|Jugoslávští komunisté]] ji považovali za stranu nacionalistickou„nacionalistickou, pravičáckou a politicky nebezpečnounebezpečnou“. Značné antipatie k ní měli rovněž i Srbové během [[Občanská válkaVálka v Jugoslávii|jugoslávských konfliktů]] druhé poloviny 90. let [[20. století]].
 
Strana má i svou bosenskou odbočku, HDZ BiH.<ref>http://www.hdzbih.org/ Stránky HDZ BiH (chorvatsky)</ref>
V roce 1992 proběhly parlamentní i prezidentské volby. Chorvatsko bylo v této době již zhruba rok nezávislou zemí, ale bylo neustále zmítáno oboustranným porušováním příměří uzavřeným mezi Chorvatskem a [[Svazová republika Jugoslávie|Svazovou republikou Jugoslávií]]. Velká část území byla navíc ovládána srbskými separatisty, kteří v roce 1991 vyhlásili tzv. [[Republika Srbská Krajina|Republiku Srbská Krajina]]. Za této situace ve volbách triumfovalo HDZ, když opět dosáhlo většiny v chorvatském parlamentu (Saboru) a současně byl [[Franjo Tuđman]] zvolen prezidentem již v prvním kole s podporou více jak 57% voličů. Po volbách se novým premiérem stal Hrvoje Šarinić, kterého v roce [[1993]] vystřídal Nikica Valentić.
 
V roce [[1995]] se chorvatské armádě pod vedením [[Ante Gotovina|Anteho Gotoviny]] v [[Operace OlujaBouře|Operaci Oluja]] podařilo fakticky zlikvidovat separatistickou Republiku Srbská krajina. O několik měsíců později byla podepsána [[Daytonská dohoda]], která definitivně válečný konflikt ukončila. Za této situace bylo pro HDZ výhodné rozpustit parlament a vypsat nové volby. HDZ v nich získalo více jak 45% a pohodlnou většinu v Saboru, ale nedosáhlo na dvoutřetinovou ústavní většinu. Po volbách došlo opět k výměně premiéra, kterým se nově stal Zlatko Mateša. V roce [[1997]] se ještě v prezidentských volbách povedlo [[Franjo Tuđman|Franjovi Tuđmanovi]] opětovně zvítězit v prvním kole prezidentských voleb (získal více jak 61% v souboji tří kandidátů), ale podpora vlády a HDZ v důsledku [[korupce|korupčních]] afér a autoritářských metod prudce klesala. Symbolickým koncem éry "vlády jedné strany" se stala smrt prezidenta Tuđmana, který v prosinci [[1999]] ve věku 77 let podlehl [[rakovina|rakovině]].
 
Na začátku roku [[2000]] v parlamentních volbách drtivě zvítězila liberálně-levicová koalice Sociálních demokratů a sociálních liberálů (HSLS) s podporou téměř 40%, zatímco pro pravicové HDZ hlasovalo jen něco přes čtvrtinu voličů. Společenství se sice se 46 mandáty opět stalo nejsilnější parlamentních stranou (SDP coby vůdči strana středolevé koalice získala 43 mandátů), ale po volbách došlo ke spojení všech opozičních stran (vyjma ultrapravicové Strany práva) a vznikla tím vláda pod vedením sociálního demokrata Ivici Račana. Další ranou se pro HDZ staly předčasné prezidentské volby o tři týdny později, kde kandidát Společenství Mate Granic skončil s 22% na třetím místě a nepostoupil tak do druhého kola. Po přechodu do opozice se novým předsedou stal Ivo Sanader. Část představitelů strany však přešla do nově zformovaných stran, jakými byly například Demokratický střed nebo Chorvatský blok.