|
Během existence socialistické Jugoslávie byla otázka jazyková otázkou velmi klíčovou. Komunistické vedení se pokoušelo za každou cenu všechny projevy jazykového separatismu umlčovat buď silou, nebo pokusem o dohodu. Největší problém však byl především ve vztazích chorvatsko-srbských, nikoliv srbsko-černohorských. Černohorci z různých důvodů označení "černohorský jazyk" pro svojí řeč nepoužívali a otázka samostatného černohorského jazyka byla nastolována podstatně méně častěji, než v případě např. chorvatštiny.
Černohorský autor Borislav Jovanović ve své knize ''Černohorská literární zdvořilost'' z roku 2005 konfrontoval dlouhodobou koncepci jazykového unitarismu, který podporovala především srbská strana: ''''''„''''Na černohorský jazyk se lidé ještě dívají jako na nějaký jazykový diluvialdiluviál, na varianty a podvarianty, provincialismy, černohorismy – vše v souladu s unitárními a asimilatorskýmiasimilátorskými filoloskýmifilologickými koncepcemi. Mezitím,Přitom černohorský jazyk není, i přes zapírání, jazyk vyčerpaný či naopak mrtvý jazyk. Naopak, jedná se jazyk holosterický, živý. Přečkal vše, co se mu stalo za posledních 100 let. I toto mluví v jeho prospěch o jeho živosti. ... To, co není uložené v živé, mluvené řeči (a je skoro všechno), je uloženo v knihách. Živá jazyková praxe v Černé Hoře je charakteristická v pohledu návratu původní ijekavštiny, což je skutečný základ černohorského jazyka. Černohorští spisovatelé odkázali národu svůj jazyk, dali mu a dávají jeho nespornou vědeckou a nacionální legitimitu. A tak černohorský jazyk nezůstal bez svého domova; jeho literární využití se stalo jeho nejeminentnější citadelou. Svou mateřskou paměť zanechal jazyk právě na stránkách psané a mluvené literatury. Čím bylvíce vícbyl utlačován, tím více byl oživován a tím více se ozýval a černohorští spisovatelé věřili v jeho nezničitelnost, věřili ve svůj mateřský jazyk.''"srpskýsrbský a černohorský stát, ve jménějménu povinností a principů obsažených v Chartě UN, UNESCO-a a PEN-a, kvůli ochraně a promocepromoci lingvistických a kulturních pravpráv všech obyvatel Černé Hory."'''' Teprve v roce 2003, vlastně poprvé, během soupisu (v rubrice ostatní jazyky, vedle úřední srbštiny) bylo možné vyjádřit se a uznatprohlásit černohorštinu jakoza svůj mateřský jazyk. Přes 144 000 obyvatel Černé Hory, neboli přes 22 %, uznává nyní jako svůj mateřský jazyk černohorský.
== Abeceda/azbuka ==
|
