Arménská genocida: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Současný pohled: uznání genocidy |
24. duben |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Marcharmenians.jpg|thumb|Arménští civilisté pochodují do nedaleké věznice v doprovodu tureckých vojáků. [[Elazığ|Kharpert]], [[Osmanská říše]], duben 1915]]
'''Arménská [[genocida]]''' je souhrnné označení pro vyvražďování přibližně 1,5 milionu [[Arméni|Arménů]] [[Turci|Turky]] během let [[1915]] a [[1918]]. Podle některých názorů jde o první jednoznačnou historicky zaznamenanou genocidu v dějinách.<ref name="24.04.1998">[http://www.armenian-genocide.org/Affirmation.153/current_category.7/affirmation_detail.html Council of Europe Parliamentary Assembly Resolution, April 24, 1998].</ref><ref>[[Niall Ferguson|Ferguson, Niall]]. ''The War of the World: Twentieth-Century Conflict and the Descent of the West''. New York: Penguin Press, 2006, p. 177. ISBN 1-59420-100-5.</ref><ref name="IAGS">[http://www.genocidewatch.org/images/Turkey-_13Jun05ErdoganletterAmericanHistoricalAssociation.pdf A Letter from The International Association of Genocide Scholars on 13/06/05].</ref> Začátek genocidy je každoročně připomínán [[24. dubna]].
== Předehra ==
Řádek 13:
== Genocida ==
[[Soubor:Armenian Genocide Map-en.svg|thumb|Mapa deportačních a vyhlazovacích center, také masakrů]]
[[Soubor:Rafael de Nogales Mendez.png|thumb|left|upright|[[Rafael de Nogales Méndez]], [[Venezuela|venezuelský]] důstojník, který sloužil v osmanské armádě a napsal podrobnou zprávu o zabíjení ve své knize ''Cuatro años bajo la media luna'']]
[[2. listopad]]u [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[první světová válka|první světové války]] (na straně centrálních mocností). Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla v [[Bitva u Sarikamiše|bitvě u Šarikamiše]] poražena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Vládní strana Jednota a pokrok („[[mladoturci]]“) začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. ''[[čete]]''. Tato komanda od května 1915 [[deportace|deportovala]] Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v [[Aleppo|Aleppu]]. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť|Syrskou poušť]] do tábora [[Dajr az-Zaur]] v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili. V Dajr az-Zaur byl na památku obětem genocidy vystavěn křesťanský památník. V září 2014 byl tento památník poničen radikálními muslimskými stoupenci [[Islámský stát|Islámského státu]].<ref>http://zpravy.idnes.cz/pamatnik-armenske-genocidy-deir-az-zor-znicil-isis-fwu-/zahranicni.aspx?c=A141007_151632_zahranicni_aba</ref>
Řádek 33:
Spolkový sněm SRN přijal 2. června 2016 rezoluci, kterou byly události v Osmanské říši označeny za genocidu.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.rozhlas.cz|url=http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/vrazdeni-armenu-osmanskou-risi-byla-genocida-odhlasovali-nemecti-poslanci--1619667|vydavatel=www.rozhlas.cz|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>
==Den připomenutí arménské genocidy==
[[Soubor:Ծիծեռնակաբերդ18.JPG|thumb|Památník genocidy v [[Jerevan]]u]]
24. dubna se každoročně připomíná začátek arménské genocidy z roku 1915, kdy bylo odvezeno do zadržovacího tábora okolo 250 arménských intelektuálů, naprostá většina z nich zadržení nepřežilo. V [[Arménie|Arménii]] je tento den státním svátkem.
Během příštích týdnů bylo zadrženo dalších 2 345 Arménů, většina z nich také nepřežila. První připomínku organizovala skupina přeživších genocidy a konala se v [[Istanbul]]u v roce 1919 v místním arménském kostele sv. Trojice. V [[Jerevan]]u navštěvují k připomínce 24. dubna desetitisíce lidí věčný plamen u památníku genocidy, na vrcholu arménské hory Tsitsernakaberd. Tato událost byla popsána historiky jako dekapitace, která měla zbavit arménské obyvatelstvo vedení a šanci na odpor.
== Český pohled ==
| |||