Hamdija Ćemerlić: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 8:
Po německé agresi v Jugoslávii v [[Dubnová válka (Jugoslávie)|dubnu 1941]] se připojil ke [[Jugoslávští partyzáni|komunistickým partyzánům]]. Během národně osvobozeneckého boje zastával vysoké funkce, v letech [[1943]]–[[1945]] zasedal v [[ZAVNOBiH]] a [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]]. Po změně režimu roku [[1945]] zasedal v Prozatímní lidové sněmovně (''Privremena narodna skupština Demokratske Federativne Jugoslavije''). V dubnu [[1945]] se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Bosny a Hercegoviny. Podílel se i na vzniku Právnické fakulty [[Univerzita v Sarajevu|Univerzity v Sarajevu]] (1946), v této vzdělávací instituci sám od roku [[1947]] přednášel ústavní právo až do svého penzionování (1974). Dvakrát byl zvolen děkanem Právnické fakulty a nakonec i rektorem [[Univerzita v Sarajevu|Univerzity v Sarajevu]] (1969–1972). Roku [[1977]] se spolupodílel na vzniku [[Fakulta islámských věd|Islámské teologické fakulty]] v Sarajevu, v níž zastával post děkana (1977–1986). Dva roky byl odpovědným redaktorem periodika ''Stati'' (''Radovi, Odjeljenje društvenih nauka'') [[Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny]], konkrétně od č. 19/1977 do č. 19/1979.
Ćemerlić v politice rovině inklinoval ke komunistické levici, nicméně často se dostával do konfliktu s jejím dogmatismem. Sám obhajoval větší demokratičnost komunistického systému v Jugoslávii, zejména svobodnější volby, a zasazoval se emancipaci [[Bosňáci|muslimského národa]]. V poválečné době byl i sledován tajnou službou ([[UDBA]]).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hadžić
| jméno = Izet
| titul = AKADEMIK HAMDIJA ĆEMERLIĆ U DOKUMENTIMA UDB-e SARAJEVO
| periodikum = Semberija kroz vjekove
| datum = 2012
| ročník =
| číslo =
| strany = 298–300
| url =
}}</ref>
Hamdija se oženil se Sejdou, jejímž otcem byl islámský duchovní [[Salim Muftić|Salim-efendija Muftić]] a s níž přivedl na svět syna Selima a dcery Esmu (*1938, vdanou Zečević), lékařku, a Aidu (*1945, vdanou Kulić), lékařku.
Od roku [[1969]] byl dopisním a pak od roku [[1975]] řádným členem [[Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny]].
| |||