Klíny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Vesnice v okrese Most |
m odkaz, odstavce značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 29:
| nadmořská výška = 812
}}
'''Klíny''' ({{Vjazyce2|de|''Göhren''}}) je [[obec]] v [[okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Nachází se ve východní části [[Krušné hory|Krušných hor]] v nadmořské výšce 700-812 m. Rozkládá se podél silnice 271 vedoucí z [[Litvínov]]a k hraničnímu přechodu [[Mníšek (Nová Ves v Horách)|Mníšek]]. Západně nad obcí se vypíná Mračný vrch (852 m) a východně vedou strmé svahy do Šumného dolu. Při silnici se pod Klíny nacházejí jeho [[část obce|místní části]] [[Rašov (Klíny)|Rašov]] a [[Sedlo (Klíny)|Sedlo]]. Klíny jsou střediskem zimních sportů. Mají autobusové spojení s [[Český Jiřetín|Českým Jiřetínem]] a Litvínovem. Jejich katastrální rozloha činí 1843 ha. Žije zde asi 100 obyvatel.
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1355]], kdy Slavek z Rýzmburka jmenoval ke klínském kostelu [[Antonín z Padovy|sv. Antonína]] kněze. Založení obce nejspíše souvisí s důlním podnikáním v Krušných horách ve 14. století. Páni z Rýzmburka drželi Klíny až do konce 14. století. V roce [[1398]] prodal Boreš (IX.) mladší [[míšeň]]skému markrabímu Vilémovi I. hrad [[Osek (hrad)|Rýzmburk]], [[Klášter Osek|klášter v Oseku]] a město [[Duchcov]]. Součástí tohoto zboží pravděpodobně byly i Klíny. V roce [[1459]] se majetek vrátil české koruně.
Posléze se Kíny staly součástí panství [[Hněvín|mosteckého hradu]]. V roce [[1585]] hrad i s panstvím koupil [[Ladislav III. Popel z Lobkovic|Ladislav Popel z Lobkovic]] a v této souvislosti jsou zmiňovány i Klíny. Další zpráva o Klínech pochází z roku [[1618]] jako příslušenství tvrze v [[Horní Litvínov|Horním Litvínově]], jehož majitelem byl Václav Vilém z Lobkovic ([[1592]]–[[1621]]. Jeho syn František Josef zemřel zemřel bezdětný a tak panství zdědila jeho manželka [[Páni z Talmberka|Polyxena Marie z Talmberka]]. Ta se v roce [[1642]] provdala za Maxmiliána hraběte [[Valdštejnové|z Valdštejna]]. Po její smrti v roce [[1651]] veškerý majetek včetně Klínů přešel tomuto rodu. Od té doby byly Klíny součástí panství Duchcov-Horní Litvínov.▼
▲Město Duchcov získal v roce [[1527]] Děpolt [[Lobkovicové|z Lobkovic]] na [[Bílina (město)|Bílině]]. Jeho syn Václav v roce [[1538]] získal [[panství]] Duchcov včetně Klínů. Posléze se Kíny staly součástí panství [[Hněvín|mosteckého hradu]]. V roce [[1585]] hrad i s panstvím koupil [[Ladislav III. Popel z Lobkovic|Ladislav Popel z Lobkovic]] a v této souvislosti jsou zmiňovány i Klíny. Další zpráva o Klínech pochází z roku [[1618]] jako příslušenství tvrze v [[Horní Litvínov|Horním Litvínově]], jehož majitelem byl Václav Vilém z Lobkovic ([[1592]]–[[1621]]). Jeho syn František Josef zemřel zemřel bezdětný a tak panství zdědila jeho manželka [[Páni z Talmberka|Polyxena Marie z Talmberka]]. Ta se v roce [[1642]] provdala za Maxmiliána hraběte [[Valdštejnové|z Valdštejna]]. Po její smrti v roce [[1651]] veškerý majetek včetně Klínů přešel tomuto rodu. Od té doby byly Klíny součástí panství Duchcov-Horní Litvínov.
Po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] byla zastavena těžba a obyvatelstvo nalézalo obživu jako dřevorubci nebo při výrobě [[dřevěné uhlí|dřevěného uhlí]]. V létě [[1680]] postihla obec morová epidemie. Klíny byly součástí valdštejnského panství Duchcov-Horní Litvínov až do zrušení [[poddanství]] v roce [[1848]]. Po roce [[1850]] se stala samostatnou obcí v okrese Most. V roce [[1870]] byla dokončena stavba nového [[Kostel svatého Antonína Paduánského (Klíny)|kostela sv. Antonína Paduánského]]. Stavba od počátku trpěla spodní vodou a byla zhruba o 100 let později zbořena.
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] došlo k [[vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]], takže došlo v obci k velkému úbytku obyvatel, neboť nově příchozí tento pokles nevyrovnali.
| |||