ZAVNOBiH: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
doplnění
Řádek 1:
'''ZAVNOBiH''' ([[srbochorvatština|srbochorvatsky]]/[[bosensky]]: ''Zemaljsko antifašističko vijeće narodnog oslobođenja [[Bosna a Hercegovina|Bosne i Hercegovine]]'', [[česky]]: ''Zemský antifašistický výbor národního osvobození Bosny a Hercegoviny'') byl hlavní orgán protifašistického boje komunistických partyzánů v Bosně a Hercegovině během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Zároveň posloužil jako předchůdce politické reprezentace pro Bosnu a Hercegovinu před ustanovením [[SR Bosna a Hercegovina|svazové republiky]] v rámci Jugoslávie (od 1945 Federální stát Bosnu a Hercegovinu a od 1946 [[Lidová republika Bosna a Hercegovina|Lidovou republiku Bosnu a Hercegovinu]]). ZAVNOBiH byl zformován v listopadu roku [[1943]]. Jeho předsedou se tehdy stal srbský lékař [[Vojislav Kecmanović]], který se přidal k partyzánům v červnu 1943.
 
ZAVNOBiH se sešel celkem třikrát, stejně jako celojugoslávská rada [[AVNOJ]]:
Řádek 8:
 
== První zasedání ==
[[Soubor:Muzej ZAVNOBiH-a.JPG|náhled|Muzeum ZAVNOBiH ve městě Mrkonjić Grad]]První zasedání ZAVNOBiH se odehrálo vve městečku [[Mrkonjić GraduGrad|Mrkonjić dneGradu]] 25. listopadu 1943 kolemod sedmé hodiny večerní a trvalo celou noc až do čtvrté hodiny ranní 26. listopadu. Akce se účastnilo 247 delegátů ze všech oblastí Bosny a Hercegoviny, z nichž 173 mělo hlasovací právo. Na oficiálním se seznamu delegátů se nicméně nachází jen 172 jmen (v tom 45 Muslimů).<ref>{{Citace monografie
 
| příjmení =
První zasedání ZAVNOBiH se odehrálo v Mrkonjić Gradu dne 25. listopadu 1943 kolem sedmé hodiny večerní a trvalo celou noc až do čtvrté hodiny ranní. Akce se účastnilo 247 delegátů ze všech oblastí Bosny a Hercegoviny, z nichž 173 mělo hlasovací právo.
| jméno =
[[Soubor:Muzej ZAVNOBiH-a.JPG|náhled|Muzeum ZAVNOBiH ve městě Mrkonjić Grad]]
| příjmení2 =
[[Soubor:Dom ZAVNOBiH-a.JPG|náhled|Dům ZAVNOBiH ve městě Mrkonjić Grad]]
| jméno2 =
Na prvním zasedání byl ZAVNOBiH formálně prohlášen vůdčí organizací národně osvobozeneckého boje v Bosně a Hercegovině, byť toto postavení měl díky vývoji na bojištích fakticky již delší dobu. Současně byla sepsána ''rezoluce ZAVNOBIH'' a ''Prohlášení k národům Bosny a Hercegoviny'', jehož klíčovou částí bylo zajištění, že v budoucnosti Bosnu a Hercegovinu, i její národy, může zastupovat pouze ZAVNOBiH nebo celojugoslávský [[AVNOJ]]. Rovněž byla garantována rovnoprávnost jednotlivých národů, tedy že Bosna a Hercegovina není ani [[Srbové|srbská]] ani [[Chorvati|chorvatská]] ani [[Bosňáci|muslimská]], ale i srbská i chorvatská i muslimská. Vzhledem k situaci, že o budoucím uspořádání Bosny a Hercegoviny se v kruzích [[Jugoslávští partyzáni|partyzánů]] poměrně bouřlivě diskutovalo, a také se mluvilo o tom, jak bude území rozděleno mezi jednotlivé národní celky, bylo rozhodnutí ZAVNOBiH poměrně klíčové.
| titul = Zemaljsko antifašističko vijeće narodnog oslobođenja Bosne i Hercegovine: dokumenti. Sv. 1
 
| vydání =
Na shromáždění bylo ustaveno 31členné prezídium (15 Srbů, 11 [[Bosňáci|Muslimů]] a 5 Chorvatů). Jeho předsedou se stal lékař [[Vojislav Kecmanović]] (Srb), prvním místopředsedou spisovatel [[Avdo Humo]] (Muslim), druhým místopředsedou politik [[Aleksandar Preka]] (Chorvat), třetím místopředsedou komunistický aktivista [[Đuro Pucar|Đuro Pucar-Stari]] (Srb) a tajemníkem advokátní koncipient [[Hasan Brkić]] (Muslim).<ref>{{Citace monografie
| vydavatel = Veselin Masleša
| místo = Sarajevo
| rok = 1968
| počet stran = 955
| strany = 58–63
| isbn =
}}</ref>
Na prvním zasedání byl ZAVNOBiH formálně prohlášen vůdčí organizací národně osvobozeneckého boje v Bosně a Hercegovině, byť toto postavení měl díky vývoji na bojištích fakticky již delší dobu. Současně byla sepsána ''rezoluce ZAVNOBIH'' a ''Prohlášení k národům Bosny a Hercegoviny'', jehož klíčovou částí bylo zajištění, že v budoucnosti Bosnu a Hercegovinu, i její národy, může zastupovat pouze ZAVNOBiH nebo celojugoslávský [[AVNOJ]]. Rovněž byla garantována rovnoprávnost jednotlivých národů, tedy že Bosna a Hercegovina není ani [[Srbové|srbská]] ani [[Chorvati|chorvatská]] ani [[Bosňáci|muslimská]], ale i srbská i chorvatská i muslimská. Vzhledem k situaci, že o budoucím uspořádání Bosny a Hercegoviny se v kruzích [[Jugoslávští partyzáni|partyzánů]] poměrně bouřlivě diskutovalo, a také se mluvilo o tom, jak bude území rozděleno mezi jednotlivé národní celky, bylo rozhodnutí ZAVNOBiH poměrně klíčové.[[Soubor:Dom ZAVNOBiH-a.JPG|náhled|Dům ZAVNOBiH ve městě Mrkonjić Grad]]Na shromáždění bylo ustaveno 31členné prezídium (15 Srbů, 11 [[Bosňáci|Muslimů]] a 5 Chorvatů). Jeho předsedou se stal lékař [[Vojislav Kecmanović]] (Srb), prvním místopředsedou spisovatel [[Avdo Humo]] (Muslim), druhým místopředsedou politik [[Aleksandar Preka]] (Chorvat), třetím místopředsedou komunistický aktivista [[Đuro Pucar|Đuro Pucar-Stari]] (Srb) a tajemníkem advokátní koncipient [[Hasan Brkić]] (Muslim).<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 29 ⟶ 37:
}}</ref>
 
Na zasedání byla vybrána 58členná delegace (v tom 18 Muslimů), která měla zastupovat Bosnu a Hercegovinu na druhém zasedání celojugoslávské rady [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]]. Ta přitom probíhala od 21. do [[29. listopad|29. listopadu]] [[1943]] v nedalekém městě Jajce.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 44 ⟶ 52:
}}</ref>
 
V [[Mrkonjić Grad|Mrkonjić Gradu]] se dnes nachází [[muzeum]] věnované prvnímu zasedání, stejně jako ''Dům ZAVNOBiH''. Dům byl otevřen u příležitosti výročí 30 let od zasedání (27. listopadu 1973) a dnes slouží jako kulturní centrum.
 
== Druhé zasedání ==
 
Druhé zasedání ZAVNOBiH se konalo od [[30. červen|30. června]] do [[2. červenec|2. července]] [[1944]] v [[Sanski Most|Sanském Mostu]]. Na jednání byla [[1. červenec|1. července]] přijata deklaraceDeklarace o právech občanů Bosny a Hercegoviny (''Deklaracije ZAVNOBiH-a o pravima građana Bosne i Hercegovine'').<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =