Roman Šuchevyč: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
trochu československého rozměru do článku a válečného působení |
ideologický obraz |
||
Řádek 24:
'''Roman Taras Josypovyč Šuchevyč''' ({{Vjazyce2|uk|Роман Йосипович Шухевич}}; [[30. červenec]] [[1907]] – [[5. březen]] [[1950]]) byl ukrajinský politik, terorista a voják, vůdčí osobnost [[Organizace ukrajinských nacionalistů]] a od května 1943 do smrti v roce 1950 vrchní velitel [[Ukrajinská povstalecká armáda|Ukrajinské povstalecké armády]].
==
Roman Taras Josypovyč Šuchevyč se narodil v Krakovci (Krakowiec, Jaworów powiat) v [[Haličsko-lodoměřské království|Haličsko-lodoměřském království]], městě ležícím mezi [[Lvov]]em a dnešní ukrajinsko-polskou hranicí. Podle jiných zdrojů se narodil ve Lvově samém. Oba rodiče se účastnili ukrajinského obrozeneckého hnutí 19. století, mezi rodinnými příslušníky nalezneme politiky, hudebníky vědce a umělce. Šuchevyčovi se dostalo základního vzdělání mimo Lvov, v dobách gymnazijních studií se do Lvova vrátil a žil u svého děda, etnografa. Názorovou orientaci ovlivnil [[Jevhen Konovalec]], velitel Ukrajinské vojenské organizace, který Šuchevyčovi v letech 1921 až 1922 pronajal místnost v domě svého otce.<ref>Шах С. Роман Шухевич – символ незламності. (Спомин) // Збірник на пошану ген. Романа Шухевича. – Мюнхен – Лондон: Українська Видавнича Спілка, Український Інститут Освітньої Політики, 1990. – С. 149 – 151. (Shakh. S. Roman Shukhevych – an unbroken symbol. (Memoirs) //Collection of articles in honour of General Roman Shukhevych. Munich, London, Ukrainian publishers Union, Ukrainian Institute of Political Education, 1990 p. 149)</ref>
Řádek 63 ⟶ 62:
}}</ref>
==
Během prvních válečných let Šuchevyč působil v Polsku. V té době se OUN rozštěpila na dvě frakce - umírněné pod vedením [[Andrij Atanasovič Mělnyk|Andrije Mělnyka]] (OUN-M) a radikální pod vedením [[Stepan Bandera|Štefana Bandery]] (OUN-B). Obě frakce pracovaly pro nacisty, ale po [[Operace Barbarossa|invazi do SSSR]] se banderovci stále více zapojovali do "přímých akcí", což Mělnyk kvůli své [[Řeckokatolická církev|katolické víře]] odmítal. Šuchevyč se připojil k Banderovi a pod vedením Abwehru z ukrajinských nacionalistů zformovaly dva "policejní" prapory, [[Prapor Nachtigall|Nachtigall]] a [[Prapor Roland|Roland]], které se podílely na etnických čistkách na Ukrajině, například na [[Pogromy ve Lvově|pogromech ve Lvově]]. Šuchevyč velel praporu Nachtigall, a po jeho reorganizaci na policejní ''Schutzmannschaft Battalion 201'' byl zástupcem velitele praporu a velitelem 1. roty (k reorganizaci došlo kvůli nepokojům, které mezi ukrajinskými nacionalisty vyvolalo německé zamítnutí Deklarace ukrajinské nezávislosti). Prapor, složený jak z dobrovolníků OUN, tak z vybraných [[Váleční zajatci|válečných zajatců]], bojoval proti partyzánům v Bělorusku. Během svého nasazení policejní prapor ztratil 49 mužů a zabil přes 2.000 "partyzánů", přičemž novější výzkumy ukazují, že toto označení zahrnovalo jak skutečné [[Partyzán|partyzány]], tak i nepohodlné civilisty, [[Holokaust|včetně židů]].<ref name="Rudling">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Rudling
| jméno = Per Anders
Řádek 78 ⟶ 77:
}}</ref>
Po [[Bitva u Stalingradu|porážce Němců u Stalingradu]] mnoho členů OUN začalo pochybovat o správnosti spojenectví s Německem. Po uplynutí [[kontrakt]]u tak mnoho nacionalistů, včetně Šuchevyče, v lednu 1943 vystoupilo z praporu 201 (ti zbývající se přihlásili do vznikající dobrovolnické [[14. granátnická divize SS (1. ukrajinská)|divize SS-Galizien]]). Přibližně 4.000 ukrajinských veteránů z nacistických policejních praporů se stalo páteří [[
== Smrt ==
{{Pahýl část}}▼
Šuchevyč se sám zastřelil, když byl zatýkán agenty MGB v Bilohoršču poblíž Lvova 5. března 1950. Jeho obydlí bylo obklíčeno asi 700 vojáky
== Šuchevyčův ideologický obraz ==
V ukrajinském národním pojetí, a to zejména na západní Ukrajině, je Roman Šuchevyč zobrazován jako hrdinný velitel největšího ozbrojeného hnutí proti krutovládě [[Stalinismus|stalinismu]] a vůdce národního odboje. Jeho spolupráce s nacisty, genocidní politika vůči etnickým a náboženským menšinám, a především celé období od srpna 1941 do ledna 1943 jsou ve většině ukrajinských [[Biografie|biografických]] pracích ignorovány, zlehčovány, nebo přímo popírány. Toto chápání Šuchevyče vyústilo až jeho [[In memoriam|posmrtné vyznamenání]] titulem Hrdina Ukrajiny (Герой України) prezidentem Juščenkem v říjnu 2007.<ref name="Rudling" />
Zcela opačný je naopak Šuchevyčův obraz v sousedním Polsku a Bělorusku, kde je naopak zásadní důraz kladen na masakry civilistů páchané ukrajinskými formacemi pod Šuchevyčovým velením. Po protestech těchto států, a také některých organizací z východní části Ukrajiny, bylo v dubnu 2010 Šuchevyčovo vyznamenání zpětně anulováno.<ref name="Rudling" />
== Reference ==
Řádek 90 ⟶ 94:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
▲{{Pahýl}}
{{DEFAULTSORT:Šuchevyč, Roman}}
| |||