Operace Suvorov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: prázdný parametr v infoboxu; kosmetické úpravy
m překlepy
Řádek 14:
| síla2 = Sovětský odhad: 850 000 vojáků<br/>8 800 děl<br/>500 tanků<br/>700 letadel<ref name="History241">A.A. Grechko and al., ''History of Second World War'', Moscow, 1973–1979, tome 7, p.241</ref>
| ztráty1 = '''Sovětské zdroje: 451 466 celkem'''<br>(Včetně 107 645 mrtvých, pohřešovaných nebo zajatých<br>343 821 zraněných a nemocných<ref name=glantz/>
| ztráty2 ='''Německé zdroje:<ref>http://ww2stats.com/cas_ger_okh_dec43.html</ref>'''<br>''Celkem: 70 593''<br>3. tanková armáda 10.08 - 30.09.43: 765 mrtvých, 3 386 zraněných, 270 pohřešovaných;<br>4 armáda 10.08 - 30.09.43: 8 825 mrtýchmrtvých, 35 237 zraněných, 4 127 pohřešovaných<br>9 armáda 20.08 - 30.09.43: 3 394 mrtvých, 12 688 zraněných, 1 901 pohřešovaných<br>'''Sovětské zdroje:''' 200 000–250 000 ztrát<ref>V.A. Zolotarev and al., ''Great Patriotic War 1941–1945'', Moskva, 1998, p 473.</ref>
}}
'''Operace Suvorov''', nazvaná též jako '''Druhá bitva o Smolensk''' či '''Smolenská operace''' probíhala od 7. srpna do 2. října [[1943]]. Jednalo se o zdlouhavé a těžké boje, které skončily osvobozením [[Smolensk]]a a okolí od německé okupace.
Řádek 20:
== Situace před bitvou ==
 
Po skončení [[bitvaBitva uv KurskaKurském oblouku|bitvy u Kurska]] ztratilo německé velení poslední šanci udržet na východní frontě rovnováhu sil. Sovětská vojska vytlačila [[Wehrmacht]] z ruských oblastí [[Sovětský svaz|SSSR]], Rudá armáda osvobodila [[Orjol|Orel]] a [[Bělgorod|Belgorod]] a [[23. srpen|23. srpna]] [[1943]] byl osvobozen ukrajinský [[Charkov]]. Počátkem srpna 1943 [[Adolf Hitler|Hitler]] přikázal budovat tzv. ''Ostwall'', obrannou linii ''Panther-Wotan'', sahající od [[Finský záliv|Finského zálivu]] až k [[Azovské moře|Azovskému moři]]. Jedním z center obrany se mělo stát město [[Smolensk]], které bylo klíčovým dopravním uzlem a jehož zhroucení by znamenalo vážnou trhlinu v německé koncepci obrany. Nejdůležitější oporou této linie byla třetí největší evropská řeka [[Dněpr]], která měla dle Hitlera zadržet postup Rudé armády. Tato obranná linie se stala cílem sovětského letního a podzimního tažení a její dobytí se nazývá jako [[bitva o Dněpr]]. Smolenská bitva bývá někdy uváděna jako součást této gigantické operace.
 
Němci si byli vědomi významu [[Smolensk]]a a proto se na sovětský útok náležitě připravili. Ve velkém pásmu do hloubky až 130 km bylo vybudováno několik mohutných obranných linií, které sestávaly jak z lehkých opevnění, tak z betonových pevnůstek, protitankových i protipěchotních zátarasů, minových polí, vodních příkopů, a dalších obranných zařízení. [[Němci]] měli výhodu lepších komunikací než Sověti a po kolejích mohli přepravovat jak zásoby z okupované Evropy, tak měli umožněnu přepravu vojsk z jiných částí fronty.
Řádek 34:
Počátkem září byla útočící sovětská vojska doplněna zálohami a připravena na další pokračování útoku. [[7. září]] došlo k další dělostřelecké přípravě, po níž následoval útok sovětských vojsk. Po čtyřech dnech bitvy obsadila [[Rudá armáda]] město [[Duchovščina]], které bylo klíčem ke [[Smolensk]]u. 19. září byla prolomena fronta na 40 kilometrovém úseku a 25. září byl konečně osvobozen [[Smolensk]]. Fronta se zastavila 2. října na čáře [[Vitebsk]] - [[Orša]] - [[Mohylev]].
Smolenská operace byla rozhodným sovětským vítězstvím avšak za cenu velkých ztrát. Jestliže [[Nacistické Německo|Němci]] měli 200 - 250 tisíc mrtvých a raněných, ztráty Rudé armády činily 450 tisíc mrtvých a raněných. Sověti postoupili o 200-250 kilometrů na západ a zajistili si důležité strategické město, které bylo přístupem k [[Moskva|Moskvě]]. Osvobodili území, které bylo dlouho pod německou okupací a kde byly páchány jednotkami [[Waffen-SS|Waffen SS]], [[Einsatzgruppen]] i [[Wehrmacht]]u válečné zločiny. V oblasti byl zničen téměř veškerý průmysl a velká část zemědělství. Ve [[Smolenská oblast|Smolenské oblasti]] bylo zničeno téměř 80 % domů ve městech a 50 % na venkově, vážně byla poničena i infrastruktura.
 
== Reference ==