Josef Smítka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m -významný, pov
m překlep +odkazy
Řádek 52:
Během studia v [[Pardubice|Pardubicích]] se Smítka začal věnovat boxování. Boxování probíhalo v neděli, což ale kolidovalo s horolezectvím, se kterým začal v roce [[1937]]. Oboje nestíhal. Dal přednost horolezectví, v čemž ho podporovala i jeho matka. Nosila mu do skal jídlo a jistila lanem.
 
Jeho horolezeckým působištěm byla především oblast pískovcových skal [[Český ráj|Českého ráje]] (zejména [[Hruboskalsko|Hruboskalské skalní město]] – tzv. ''Skalák''). Na jejich stěnách zaznamenal několik desítek prvovýstupů[[prvovýstup]]ů vyšší klasifikace a 46 nových objevil. Zapsal se zejména výstupy na ''Daliborku'' tzv. ''Kouřovou cestou'', přímou spárou na ''Rakev'' v [[Příhrazy|Příhrazích]] nebo na ''Dominstein''.<ref name=":1" />
 
=== Vztah s Vlastou Štáflovou ===
Řádek 103:
 
=== Knižní a filmové zpracování ===
Prvním literárním zpracováním (stylem četba pro mládež), které se skutečnému příběhu přibližuje nejvíce, je útlá kniha ''Kamarád ze skal'' od [[Josef Štyrsa|Josefa Štyrsy]], z roku 1959, zejména poslední strana textu je však politicky zabarvená. Námitky k popisu JoskovuJoskova vztahu s pražskými horolezci, které v knize očerňuje Štyrsa, zmínil Antonín Schier, v materiálu ''Svým synům o počátcích českého horolezectví''.<ref>[http://www.skalnioblasti.cz/4_history/5_history_index.asp?history_cmd=11view&id=1221 Antonín Schier: ''Svým synům o počátcích českého horolezectví'', str. 22] (archiv bibliografie na webu Skalnioblasti.cz)</ref>. Oproti knize, stejnojmenný černobílý dokument Československé televize z roku 1974 (Mojmír Hošt) byl již silně politicky zneužitý. Jako neutrální lze v porovnání se starším dokumentem a novějším filmem označit grotesku Davida Svárovského: ''Tenkrát v ráji, aneb damals im paradies'' z roku 2011.
 
[[Josef Urban (spisovatel)|Josef Urban]] podle jeho osudů napsal knihu s názvem ''Tenkrát v ráji'', kterou vydalo nakladatelství [[Nakladatelství Fragment|Fragment]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Benediktová|jméno=Jana|titul=Tenkrát v ráji bylo průměrně|periodikum=Česká televize|vydavatel=|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1560602-tenkrat-v-raji-bylo-prumerne|datum vydání=2015-07-16|datum přístupu=2015-11-19}}</ref> Kniha se ale setkala u pamětníků s kritikou ohledně nedostatečné věrohodnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Flanderka|jméno=Tomáš|titul=Tenkrát v ráji|periodikum=Hruboskalsko|vydavatel=|url=http://www.hruboskalsko.cz/3index.asp?cmd=45&rok=2015&uin=%7BCCFB6534-CC80-4FA3-B402-9A20CF36530D%7D|datum vydání=[květen 2015]|datum přístupu=2015-11-19}}</ref> Urban začal připravovat také [[Tenkrát v ráji|stejnojmenný film]], který zrežírovali [[Dan Krzywoň]], [[Peter Pálka]] a [[Lordan Zafranović]]. Smítku v něm hraje vodní slalomář [[Vavřinec Hradilek]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Uhlář|jméno=Břetislav|titul=Tenkrát v ráji anebo O horolezci Josefu Smitkovi|periodikum=Moravskoslezský deník|url=http://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/tenkrat-v-raji-aneb-o-horolezci-josefu-smitkovi-20131018.html|datum vydání=2013-10-18}}</ref> Písně ''Skalák ''a titulní ''Tenkrát v ráji'' nazpívala pro film zpěvačka [[Radůza]], vyšly na jejím albu ''Gaia''.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Radůza na albu Gaia zpívá, že z každého lovce se stane kořist|periodikum=Blesk.cz|url=http://www.blesk.cz/clanek/live-zajimavosti/237370/raduza-na-albu-gaia-zpiva-ze-z-kazdeho-lovce-se-stane-korist.html|datum vydání=2014-03-03}}</ref> Premiéra filmu proběhla [[27. říjen|27. října]] [[2016]]. Film se setkal s negativním ohlasem u filmové kritiky.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=RECENZE: A dost! To už není jen smutek českého filmu, ale čiré zlo|periodikum=iDNES.cz|url=http://kultura.zpravy.idnes.cz/recenze-tenkrat-v-raji-06h-/filmvideo.aspx?c=A161027_125326_filmvideo_spm|datum vydání=2016-10-28|datum přístupu=2016-10-31}}</ref>
Řádek 110:
 
=== Horolezecké začátky ===
Ve dvacátých a třicátých letech patřila většina prvovýstupů[[prvovýstup]]ů na skály v [[Český ráj|Českém ráji]] horolezcům ze [[Sasko|Saska]]. Až koncem třicátých let se do skal odvážili i horolezci z [[Turnov|Turnovska]]. Josefa Smítku označovali jeho kolegové jako jednoho z nejlepších a nejtalentovanějších<ref name=":4">{{Citace periodika|příjmení=Hejtmánek|jméno=Petr|titul=Dračí skály, Zámecká rokle|periodikum=Hruboskalsko.cz|datum=|ročník=1996|číslo=|strany=|url=http://www.hruboskalsko.cz/historie/historie_view2.asp?uin=%7BBAA736D1-CAA7-474B-B430-7DCFC9A1CAF2%7D}}</ref>.
 
V roce 1939 uskutečnil spolu s Fifanem ([[Ladislav Vodháněl]]) a Chroustem ([[Vladimír Procházka (horolezec)|Vladimír Procházka]]) první český výstup na ''Kobylu'' v [[Příhrazské skály|Příhrazích]].
Řádek 128:
 
=== Značení horolezeckých cest a horolezecká škola ===
Do Smítkovy doby v [[Český ráj|Českém ráji]] byly nejtěžší cesty označovány číslicí VII. Když Smítka vylezl ''Kouřovou cestou'' na ''Daliborku'', otevřel dosud uzavřenou [[stupnice obtížnosti (horolezectví)|klasifikační stupnici obtížnosti]] a poprvé použil VIIb. Svou nejtěžší cestu na ''Dominstein'' označil jako VIIc.
 
Smítka se též věnoval údržbě horolezeckých cest. Vyměňoval vadné kruhy (horolezci obvykle zajišťovali kruhy do skály jen dřevem, Smítka je ucpal olovem a zacementoval), zakládal [[Vrcholová kniha|vrcholové knížky]]. Osobně též prověřoval všechny začínající horolezce a přijímal je do cechu lezců, nebo je odmítal.<ref name=":2" /> Koho přijal, tomu se plně věnoval.
 
Postupně tak vznikla "horolezecká škola". Mladí chlapci (žáci posledních ročníků [[Základní škola|Základní školy]]) většinou z [[Rovensko pod Troskami|Rovenska pod Troskami]] a okolních vesnic vyráželi po škole do skal, kde je Smítka učil, jak správně lézt a pečovat o horolezecké cesty.<ref name=":0" /> Nosili mu též jídlo.
Řádek 166:
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Česko|Sport|Druhá světová válka|Česko|Lidé|Sport}}
 
{{DEFAULTSORT:Smítka, Josef}}