Boeing 737: Porovnání verzí

Podrobné návrhové práce pokračovaly na obou variantách ve stejnou dobu. Boeing zaostával za svými konkurenty v době kdy byl zahájen projekt 737 protože u konkurenčních letadel [[BAC 1-11]], [[McDonnell Douglas DC-9|Douglas DC-9]] a [[Fokker F28F.28]] již probíhalo letové ověřování a certifikace.<ref name="german order"/> Pro urychlení vývoje použila společnost Boeing 60 % struktury a systémů z již existujícího typu 727, přičemž nejdůležitějším se stal průřez trupu. Tento trup umožňoval 6 sedadlové uspořádání vedle sebe ve srovnání s 5 sedadlovým uspořádáním u konkurenčních letadel BAC 1-11 a DC-9. Konstruktéři se rozhodli osadit gondoly motorů přímo na spodní stranu křídel ke zmenšení délky přistávacího podvozku a ponechání motorů níže pro snadnější obsluhu a prohlídky na zemi.<ref name="JoeSutter"> Sutter 2006, s. 76-78.</ref> Bylo testováno mnoho variant tlouštěk pro podpěry uchycení motoru v aerodynamickém tunely a bylo zjištěno, že pro větší rychlosti nejvíce vyhovuje tvar, který je relativně silný a vyplňuje drážku mezi křídlem a horní stranou gondoly, zejména na vnější straně. Původně bylo plánováno použití velmi podobných částí aerodynamických profilů křídla jako u modelů 707 a 727 ač o málo tlustší. Nicméně podstatné zlepšení odporových charakteristik při vyšších Machových číslech bylo dosaženo změnou těchto částí v blízkosti gondoly.<ref> Olason, ML a Norton, d.Ä. "Aerodynamická filozofie Boeingu 737", AIAA s. 65-739, prezentované na meetingu AIAA/Raes/JSASS Aircraft Design and Technology, Los Angeles California, Listopad 1965. Přetištěno v AIAA Journal of Aircraft, Vol.3 No.6, Listopad/Prosinec 1966, s.524 - 528. </ref> Byl vybrán proudový motor [[Pratt & Whitney JT8D|Pratt & Whitney JT8D-1]] s nízkým obtokovým poměrem.<ref> Shaw 1999, s. 6. </ref> S motory nainstalovanými na křídlech letounu se Boeing rozhodl osadit na trup konvenční vodorovnou ocasní plochu před ocasním tvarem T, jaký byl použit v případě Boeingu 727.