Wikipedie

Adršpašsko-teplické skály: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Doplnění zdroje o tématický, kvalitní web.
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
Verze 14892393 uživatele 188.122.215.6 (diskuse) zrušena; spam; + úprava;
Řádek 19:
}}
[[Soubor:Adršpašskoteplické skály movie.webm|náhled|Adršpašskoteplické skály]]
[[Soubor:Adršpašskoteplické skály 001.jpg|thumb|Pohlednice z Adršpašskoteplických Adršpašsko-teplických skal (1899)]]
'''[[Národní přírodní rezervace v Česku|Národní přírodní rezervace]] Adršpašsko-teplické skály''' (německy Adersbach-Weckelsdorfer Felsenstadt) byla vyhlášena již v  roce [[1933]] na rozloze 1771 ha k  ochraně zachovalých celků [[Skalní město|skalních měst]]. Chráněné území je od 1. 6. 2015 ve správě regionálního pracoviště Východní Čechy [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK ČR]].
 
== Charakteristika ==
NPR se nachází zhruba v &nbsp;trojúhelníku vymezeném obcemi [[Adršpach]] ([[Základní sídelní jednotka|ZSJ]] Horní Adršpach), [[Teplice nad Metují]] a vrcholem [[Čáp (Adršpašsko-teplické skály)|Čáp]] nad vsí [[Skály (Teplice nad Metují)|Skály]] v &nbsp;turistickém regionu [[Kladské pomezí]] ve Východních Čechách.<br />
 
Na tomto území se po ústupu [[křída|křídového]] moře vlivem tektonické a erozní činnosti včetně větrání vytvořily v &nbsp;původně souvislé pískovcové tabuli dvě izolované skupiny skal – skalní města [[Adršpašské skály]] a [[Teplické skály]] navzájem od sebe oddělená hlubokou Vlčí roklí.<br />
NPR je významná nejen svou geomorfologií, ale i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin.▼
 
▲NPR je významná nejen svou geomorfologií, ale i &nbsp;výskytem řady chráněných živočichů a rostlin.
 
== Adršpašské skály ==
Od Teplických skal s &nbsp;kterými vytváří souvislou plošinu jsou Adršpašské skály odděleny 7 &nbsp;km dlouhým kaňonem Vlčí rokle. Najdete zde až 90 metrů vysoké skalní věže, hluboké soutěsky, vodopád a také 2 jezírka. Celou touto oblastí vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty.
 
== Teplické skály ==
Teplické skalní město je tvořeno výraznými skalními stěnami. Od Adršpašských skal je odděleno hlubokou Vlčí roklí.<br />
 
Skalní město se dělí na Skalský hřeben s &nbsp;nejvyšším vrcholem Skály (694 &nbsp;m), hřebeny Čápu (786 &nbsp;m), Supích skal (771 &nbsp;m) a Kraví hory (734 &nbsp;m) a na rozsáhlejší členité plošiny Bludiště.<br />
Teplické skalní město se rozkládá podél toku Skalního potoka. Nachází se v nich asi 70 pojmenovaných skalních útvarů. Oblastí okolo Skalního potoka vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty, oblast Supích skal a vrcholu Čáp zpoplatněna není.▼
 
▲Teplické skalní město se rozkládá podél toku Skalního potoka. Nachází se v &nbsp;nich asi 70 pojmenovaných skalních útvarů. Oblastí okolo Skalního potoka vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty, oblast Supích skal a vrcholu Čáp zpoplatněna není.
 
== Geomorfologie ==
Adršpašsko-teplické skály jsou samostatnou [[Část geomorfologické jednotky|geomorfologickou částí]] [[Geomorfologický podokrsek|podokrsku]] [[Teplická pánev|Teplické pánve]] spadající do [[Geomorfologický celek|celku]] [[Broumovská vrchovina]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Polická vrchovina]] a [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Polická pánev]].<ref>Břetislav name="Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN" 80-7011-913-6)</ref>
 
== Zajímavosti ==
V &nbsp;roce [[2005]] se zde natáčely některé záběry [[Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň|filmové verze]] [[román]]u [[Clive Staples Lewis|C. &nbsp;S. Lewise]] ''[[Lev, čarodějnice a skříň]]''.
 
== Horolezectví (pískovcové lezení) ==
Adršpašsko-teplické skály, se svými stovkami izolovaných a [[bizarní]]ch skalních věží, jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Zdejší lezení má dlouholetou a barvitou historii. První výstupy v &nbsp;Adršpachu podnikli již v &nbsp;roce 1923 členové německého klubu K.V.Lössnitz, kteří s &nbsp;tehdejším vybavením dokázali vystoupit na některé dominantní skalní věže (Král, Cimbuří, Saská Hlava, Martinská Koruna, Milenci, Starostová nebo Orel).<ref name="lukavský" />{{Citace monografieV&nbsp;Teplických skalách byla první zdolanou věží Skalní koruna (1927).<ref name="sýkora" /> Předválečné výstupy byly až na čestné výjimky (Klub českých alpinistů 1935) záležitostí saských a postupně také místních Němců. V&nbsp;poválečném období začíná také éra československých prvovýstupů pokračující přes generační výměny (a od roku 1960 opět i&nbsp;výtečnou saskou „konkurenci“) v&nbsp;podstatě do současnosti.<ref name="lukavský" /> S&nbsp;oblastí je neodmyslitelně spjatá i&nbsp;svérázná lezecká (horolezecká) [[subkultura]] udržující „pískařkou“ tradici a sdružující se převážně v&nbsp;místních „občerstvovnách“. Zájemcům o&nbsp;historii zdejšího lezení lze doporučit knihu [[Pískaři]].<ref name="sýkora" />
 
| příjmení = Lukavský
Charakteristické pro zdejší skalní lezení jsou zejména hladké plotny, [[spára|spáry]] a [[komín (eroze)|komíny]] nejrůznějších šířek. „Klasické“ výstupy často vyžadují psychickou odolnost (schopnost zvládat strach) a umění jistit se [[jisticí smyčka|smyčkami]]. Díky sportovní tradici a pravidlům zakazujícím, mimo jiné, přidávat nová jištění umožňují i &nbsp;dnešním lezcům porovnat svoje schopnosti s &nbsp;předchozími generacemi průkopníků a prvovýstupů. ▼
| jméno = Stanislav
| odkaz na autora = Stanislav Lukavský
| titul = Horolezecký průvodce, Adršpašské skály 1.díl
| vydavatel = Nakladatelství JUKO
| místo = Náchod
| rok =
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn = 80-86213-09-9
| jazyk = česky
}}</ref> V Teplických skalách byla první zdolanou věží Skalní koruna (1927).<ref name="sýkora">{{Citace monografie
| příjmení = Sýkora
| jméno = Bohumil
| odkaz na autora = Bohumil Sýkora
| titul = Pískaři – Kapitoly z lezení v Adršpašsko-Teplických skalách
| vydavatel = Nakladatelství JUKO
| místo = Náchod
| rok = 2004
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn = 80-86213-30-7
| jazyk = 4esky
}}</ref> Předválečné výstupy byly až na čestné výjimky (Klub českých alpinistů 1935) záležitostí saských a postupně také místních Němců. V poválečném období začíná také éra československých prvovýstupů pokračující přes generační výměny (a od roku 1960 opět i výtečnou saskou „konkurenci“) v podstatě do současnosti.<ref name="lukavský" /> S oblastí je neodmyslitelně spjatá i svérázná lezecká (horolezecká) [[subkultura]] udržující „pískařkou“ tradici a sdružující se převážně v místních „občerstvovnách“. Zájemcům o historii zdejšího lezení lze doporučit knihu [[Pískaři]].<ref name="sýkora" />
 
Od roku 1992 musí [[Český horolezecký svaz]] jménem všech horolezců sjednávat k &nbsp;provozování horolezectví v &nbsp;NPR Adršpašsko-teplické skály výjimku ze zákona paušálně zakazujícího provozování horolezectví ve všech našich národních přírodních rezervacích.▼
▲Charakteristické pro zdejší skalní lezení jsou zejména hladké plotny, [[spára|spáry]] a [[komín (eroze)|komíny]] nejrůznějších šířek. „Klasické“ výstupy často vyžadují psychickou odolnost (schopnost zvládat strach) a umění jistit se [[jisticí smyčka|smyčkami]]. Díky sportovní tradici a pravidlům zakazujícím, mimo jiné, přidávat nová jištění umožňují i dnešním lezcům porovnat svoje schopnosti s předchozími generacemi průkopníků a prvovýstupů.
▲Od roku 1992 musí [[Český horolezecký svaz]] jménem všech horolezců sjednávat k provozování horolezectví v NPR Adršpašsko-teplické skály výjimku ze zákona paušálně zakazujícího provozování horolezectví ve všech našich národních přírodních rezervacích.
 
== Galerie ==
<gallery>
Soubor: Milenci.JPG|Milenci
FileSoubor:Adršpach from air 1.jpg|letecký pohled
FileSoubor:Adršpach from air 3.jpg|letecký pohled
FileSoubor:Adršpašskoteplické skály (17).jpg|Branka, která se mihne ve filmu Lev, čarodějnice a skříň
</gallery>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<ref name="Balatka 2006">Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)</ref>
<ref name="lukavský">{{Citace monografie | příjmení = Lukavský | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Lukavský | titul = Horolezecký průvodce, Adršpašské skály 1.díl | vydavatel = Nakladatelství JUKO | místo = Náchod | rok = | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-86213-09-9 | jazyk = česky}}</ref>
<ref name="sýkora">{{Citace monografie | příjmení = Sýkora | jméno = Bohumil | odkaz na autora = Bohumil Sýkora | titul = Pískaři – Kapitoly z&nbsp;lezení v&nbsp;Adršpašsko-Teplických skalách | vydavatel = Nakladatelství JUKO | místo = Náchod | rok = 2004 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-86213-30-7 | jazyk = česky}}</ref>
</references>
 
=== Související články ===
Řádek 96 ⟶ 79:
* [http://www.skalnimesta.cz/cz/adrspasske-skaly-skalni-mesto.html Adršpašské skály - virtuální prohlídka]
* [http://www.virtualczech.cz/kraj-kralovehradecky/867-adrspach Adršpašsko-teplické skály - virtuální prohlídka]
* [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=234 stránka o &nbsp;NPR Adršpašsko-teplické skály]
* [http://www.adrspach.cz Adršpach, Adršpašsko-teplické skály, Broumovsko]
* [http://www.region-adrspach.cz/ Informace o regionu Adršpach, tipy na výlety, ubytování...]
 
[[Kategorie:Chráněná území v okrese Náchod]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Adršpašsko-teplické_skály“