|
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Jindřichův Hradec|lat_deg=49|lat_min=08|lat_sec=37|lon_deg=15|lon_min=00|lon_sec=10|float=center}}
}}
'''Jindřichův Hradec''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Neuhaus''}}, {{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|''Nova Domus''}}) je [[město]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], 43 km severovýchodně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]] na řece [[Nežárka]]. ŽijeV roce 2016 zde téměřžilo 22přes tisíc21 500 obyvatel. Jeho historické jádro je [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. JeZnačnou tučást velkýměsta tvoří rybník [[Vajgar]] o rozloze 49 ha.
== Historie ==
[[Soubor:Jindřichův Hradec-zámek.jpg|thumb|left|Jindřichův Hradec, zámek]]
Za první opevněné sídlo na území Jindřichova Hradce můžeme považovat pohraniční přemyslovské hradiště z [[9. století|9.]] až [[10. století]]. Na konci [[12. století]] okolní region získal do sféry vlivu mocný rodu [[Vítkovci|Vítkovců]], z nějž se po smrti [[Vítek I. z Prčice|Vítka I. z Prčice]] oddělili [[páni z Hradce]], kteří vlastnili zdejší panství až do roku [[1604]], kdy vymřeli po meči.
Kolem roku [[1220]] nechal první pán z Hradce, [[Jindřich z Hradce|Jindřich]], syn Vítka I. z Prčice, vystavět na základech starého slovanského hradiště nový [[gotická architektura|gotický]] [[hrad]], který nazval Nový hrad, nebo Nový dům (''Nova domus'') – odtud dodnes používané německé označení ''Neuhaus''. Jméno hradu se brzy přeneslo i na vznikající tržní osadu v podhradí. Díky své strategické poloze mezi [[Praha|Prahou]] a [[Vídeň|Vídní]] zaznamenala tato osada v brzké době nebývalý vzestup. Roku [[1255]] byl v souvislosti s ní zmiňován panský [[rychtář]], zajišťující chod městečka a dohlížející na provoz tržiště.
Přelomovým rokem se stal rok [[1293]], kdy byl Jindřichův Hradec poprvé zmíněn jako město, pročež je řazen k nejstarším městům v Čechách.{{Doplňte zdroj}} V této době již měl Hradec s největší pravděpodobností dobudováno opevnění a v následujících desetiletích se pokračovalo s plánovitou výstavbou převážně kamenných měšťanských domů. V první třetině 14. století přišli do města [[Řád menších bratří konventuálů|Minorité]], kteří založili kostel sv. Jana Křtitele a následně přilehlý klášter. Po polovině [[14. století]] se stavební ruch zaměřil na budování farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Ve 14. století rovněž posílil vliv obchodníků a řemeslníků, hlavně pak soukeníků. Právě [[soukenictví]] se na mnohoněkolik staletí stalo klíčovým odvětvím. Jindřichohradečtí soukeníci vyváželi své zboží nejen do ostatních měst v Čechách, ale i daleko do zahraničí. Druhým důležitým odvětvím bylo pivovarnictví, jehož počátky sahají rovněž do 14. století. Zdejší panský pivovar se stal v [[16. století]] největším pivovarem v jižních Čechách, definitivně byl zrušen roku 1967.
Rozkvět města plynule pokračoval v [[15. století]] a vrcholu dosáhl v [[16. století]], v době vlády [[Jindřich IV. z Hradce|Jindřicha IV. z Hradce]] a jeho syna [[Adam I. z Hradce|Adama]]. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby [[renesanční architektura|renesanční]], hlavně díky přítomnosti mnoha italských stavebníků, přestavujících hrad na moderní zámek. Tito architekti a kameníci pracovali i pro mnohé bohatší měšťany a tak vzniklo na rynku mnoho velmi výstavných domů s podloubími. Jindřichův Hradec se v této době dostal do desítky největších měst v Čechách, z poddanských měst byl největší. Zlatý věk města končí rokem 1604, kdy vymřeli páni z Hradce, a panství převzal [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka]]. Vypuknuvší [[třicetiletá válka]] byla počátkem úpadku Jindřichova Hradce, byť byl v té době dokonce druhým největším městem celého Království Českého. Koncem 17. století převzali panství [[Černínové z Chudenic]] a vlastnili je až do roku 1945.
[[18. století]] znamenalo pro město útlum, třebaže z této doby pochází jedna z dominant – sloup Nejsvětější Trojice. Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další, ještě katastrofálnější. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo. Jindřichův Hradec získal po požáru nový klasicistní vzhled. V první polovině [[19. století]] se stalo město centrem národního obrození. Následná krize soukenictví a nerealizovaná stavba železniční tratě z Prahy do Vídně zpomalily rozvoj města. V době starostování V. Naxery (1882–1908) se stalo město živým kulturním centrem. V této době byla konečně přivedena do Hradce trať (1887). V témže roce došlo na přestavbu bývalého vodního mlýna na [[Křižíkova elektrárna|Křižíkovu elektrárnu]] a město dostalo, jako druhé v Čechách, provizorní elektrické osvětlení. Dne 1. dubna následujícího roku se rozsvítilo elektrické světlo ve městě natrvalo. Jindřichův Hradec byl prvním městem v Rakousko-Uhersku, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení i do soukromých domů.
Jindřichův Hradec je také pravděpodobným rodištěm [[Adam Václav Michna z Otradovic|Adama Michny z Otradovic]] (1600). V letech [[1831]]–[[1835]] pobýval v místním pivovaru [[Bedřich Smetana]], jenž zde utrpěl vážný úraz, který zapříčinil jeho pozdější hluchotu.
}}</ref>
V první polovině [[20. století]] se počet obyvatel příliš neměnil, a to ani po odsunu Němců po 2. světové válce, což ovšem neplatí pro dříve německé okolí města. Nárůst počtu obyvatel opět pokračoval od 60. let v souvislosti se založením velkých továren.
{| class="wikitable" style="text-align:right"
* Bývalý klášter minoritů s [[Kostel svatého Jana Křtitele (Jindřichův Hradec)|kostelem sv. Jana Křtitele]] – založen raně goticky, stavba pokračovala ve 14. století, dokončen v 15. století; později opravován. V kostele rozsáhlý cyklus nástěnných maleb ze 13. až 15. století.
* Františkánský klášter s [[Kostel svaté Kateřiny (Jindřichův Hradec)|kostelem sv. Kateřiny]], kpt. Jaroše 98 (s ním přes ulici spojen mostem tzv. Klášteříček) – pozdně gotický kostel založený [[Jindřich IV. z Hradce|Jindřichem IV. z Hradce]] roku 1478 pro řád Františkánů. Vysvěcen roku 1491. Ve druhé polovině 17. století raně barokní přestavba, doplněna rotundová kaple sv. Antonína.
* Hřbitovní [[Kostel Nejsvětější Trojice (Jindřichův Hradec)|kostel Nejsvětější Trojice]] – goticko-renesanční (1590–941590–1594), v roce 1597 přistavěna Pirchanská kaple, loď zaklenuta roku 1759, věž přistavěna roku 1852.
* Bývalý [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Jindřichův Hradec)|kostel svaté Máří Magdaleny]] s bývalou jezuitskou kolejí – původně asi nejstarší městský kostel (ze 13.století), upraven goticky a znovu zřízen raně barokně. Zrušen roku 1788.
* Hřbitovní [[Kostel svatého Václava (Jindřichův Hradec)|kostel svatého Václava]] – původně gotický, přestavěn roku 1606, později upravován.
== Osobnosti ==
* [[Adam Václav Michna z Otradovic]] ([[1600]]–[[1676]]1600–1676), raně barokní básník, hudební skladatel a varhaník
* [[Bohuslav Balbín]] ([[1621]]–[[1688]]1621–1688), český jezuitský barokní historik a vzdělanec
* [[Josef Kořínek]] ([[1829]]–[[1892]]1829–1892), klasický filolog, dlouholetý profesor gymnázia
* [[Tomáš Krýza]] ([[1838]]–[[1918]]1838–1918), punčochářský mistr, tvůrce největšího mechanického betlému -– zapsáno roku 1998 do Guinessovy knihy rekordů
* [[Ferdinand Tadra]] ([[1844]]–[[1910]]1844–1910), historik, archivář, kustod
* [[Emanuel Miřiovský]] ([[1846]]–[[1914]]1846–1914), spisovatel, literární kritik a překladatel
* [[Hanuš Schwaiger]] ([[1852]]–[[1912]]1852–1912), malíř
* [[Antonín Rezek]] ([[1853]]–[[1909]]1853–1909), historik, ministr rakouské vlády pro české záležitosti
* [[Karel Mert]] ([[1858]]–[[1936]]1858–1936), právník, politik, starosta města, poslanec zemského sněmu
* [[Eduard Lederer]] ([[1859]]–[[1944]]1859–1944), spisovatel, právník, publicista
* [[Tomáš Vladimír Sládek]] ([[1862]]–[[1926]]1862–1926), národní pracovník, učitel, Sokol, předseda Národní rady v J.H.Jindřichově Hradci
* [[Ottilie Bibusová]] ([[1863]]–[[1941]]1863–1941), spisovatelka německé lidové literatury – románů, povídek, lidových vyprávění
* [[Jaroslav Václav Vacek]] ([[1865]]–[[1935]]1865–1935), kněz, hudební skladatel a spisovatel
* [[Jan Vacek (kněz)|Jan Vacek]] ([[1866]]–[[1929]]1866–1929), katolický kněz, probošt, politik, poslanec zemského sněmu a Říšské rady
* [[František Nušl]] ([[1867]]–[[1951]]1867–1951), astronom
* [[Stanislaus von Prowazek]] ([[1875]]–[[1915]]1875–1915), zoolog a parazitolog
* [[Marie Hoppe-Teinitzerová]], ([[1879]]–[[1960]]1879–1960), textilní výtvarnice, zakladatelka uměleckých textilních dílen v J.Jindřichově Hradci
* [[Josef B. Nežárecký]] ([[1883]]–[[1949]]1883–1949), spisovatel
* [[František Roubík]] ([[1890]]–[[1974]]1890–1974), historik, archivář, pedagog
* [[Miroslav Jiroušek]] ([[1903]]–[[1983]]1903–1983), matematik a hudební skladatel
* [[Kurt Adler]] ([[1907]]–[[1977]]1907–1977), pianista, dirigent, sbormistr a hudební pedagog
* [[František Daniel Merth]] ([[1915]]–[[1995]]1915–1995), katolický kněz, básník a prozaik
* [[Karel Filsak]] (1917–2000), architekt
* [[Karel Berman]] ([[1919]]–[[1995]]1919–1995), operní pěvec -– basbarytonista, hudební skladatel, operní režisér, libretista a překladatel
* [[Zdeněk Kryzánek]] (1920–1975), herec
* [[Viktor Kalabis]] (1923–2006), hudební skladatel
* [[Jan Fidler]] (* [[1927]]), diplomat
* [[Zuzana Růžičková]] (* [[1927]]), cembalistka, klavíristka, hudební pedagožka
* [[Josef Brchaň]] (* [[1931]]), knihař
* [[Jan Muk]] (1938–1990), stavební inženýr, památkář
* [[Bedřich Budil]] (* [[1943]]), malíř
* [[Petr Přibyl]] (* [[1954]]), hudební skladatel a violista
* [[Renáta Tomanová]] (* [[1954]]), československá tenistka
* [[Lubor Kasal]] (* [[1958]]), básník
* [[Stanislav Komárek]] (* [[1958]]), biolog, filozof, spisovatel
* [[Václav Chalupa]] (* [[1967]]), veslař
* [[Karel Poborský]] (* [[1972]]), fotbalista
* [[Stanislav Beran]] (* [[1977]]), básník a prozaik
* [[Aleš Kotalík]] (* [[1978]]), hokejista
* [[Jan Marek (hokejový útočník)|Jan Marek]] ([[1979]]–[[2011]]1979–2011), hokejista
* [[Zbyněk Michálek]] (* [[1982]]), hokejista
* [[Iveta Vítová]] (* [[1983]]), česká modelka, Česká Miss 2009 a moderátorka
* [[Milan Michálek]] (* [[1984]]), hokejista
== Partnerská města ==
| 