Sádlo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Kacir přesunul stránku Sádlo (tuk) na Sádlo: primární význam |
š:různé význ; - obr, fix |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|druhý=nositelích příjmení|rozlišovač=příjmení}}
[[Soubor:Homelard.jpg|náhled|Domácí vepřové sádlo]]
'''Sádlo''' je živočišný [[Tuky|tuk]], který se nejčastěji získává z [[Prase domácí|prasat]], ale běžné je i [[husa domácí|husí]], [[kachna domácí|kachní]], atd. Sádlo se běžně používá v mnoha kuchyních na [[vaření]], [[smažení]], ale i na [[Studená kuchyně|studenou kuchyni]]. Jeho použití v současné době ale klesá, protože lidé se více soustředí na takzvaně zdravý [[životní styl]], který však propaguje částečně hydrogenované rostlinné tuky, chronicky implikované v rostoucím výskytu autoimunních onemocnění - a navíc s obsahem trans tuků. Vepřové sádlo se také stále běžně používá k výrobě [[mýdlo|mýdla]] či mastí.
Řádek 9:
== Výroba a skladování sádla ==
[[Soubor:Tourtiere Lard.jpg|náhled|Nevyškvařené vepřové sádlo]]
Při domácí přípravě sádla se nevyškvařená surovina nakrájí na malé kostky, aby se z ní tuk snáze dostával, a na slabém plameni se pomalu zahřívá, až vypustí všechnu nazlátlou šťávu. Tekutý tuk se zcedí od zbylých kousků ([[škvarky|škvarků]]) a nechá se vychladnout. Někdy se před dokončením přidává jen na prst [[Mléko|mléka]] kvůli lepší barvě a křupavosti škvarků. Je ale potřeba být obezřetný: pokud je přidaného mléka příliš, rozpálené sádlo může vypěnit, celé se vylít z hrnce a může tak dojít i k vážnému popálení. Obvykle se domácí sádlo slévá do [[Zavařovací sklenice|sklenic]], které se ihned dostatečně důkladně uzavřou a otočí dnem vzhůru a horkem se tak prostředí uvnitř samo [[Sterilizace (mikrobiologie)|sterilizuje]]. Po částečném zchladnutí se ještě za tekutého stavu sklenice převrátí opatrně bez nárazů zpátky a sádlo se nechá dochladnout do pevné bílé podoby. Pak je sádlo připraveno na dlouhodobější [[skladování]] např. ve [[spíž]]i. Někdy se pro chuť v sádle nechává i část škvarků, pak se nazývá škvarkové sádlo.<br/>Kulinářské vlastnosti vepřového sádla se liší v závislosti na části zvířete, z níž byl tuk získán:
* řemenové sádlo – z podkožního tuku kromě laloku
* plstní sádlo – sádlo z tzv. „plsti“ tj. tuku uloženého v břišní dutině pod hřbetem (okolo ledvin)
Řádek 15:
* lalokové sádlo – sádlo z laloku s charakteristickým pachem <br/>Lalokové sádlo ani střevní sádlo se nemíchá s ostatním sádlem pro svůj charakteristický (ne každému příjemný) pach. Tato sádla mají také horší skladovatelnost, a proto se používají k vaření, nebo už jako surovina k přípravě zabíjačkových specialit ([[prejt]], [[jitrnice]], [[tlačenka]], [[ovar]], [[zabijačková polévka]]).
[[File:Grammeln beim Auslassen.jpg|thumb|Škvařené sádlo skoro hotové]]Průmyslově se sádlo vyrábí takzvanou mokrou cestou, kdy extrakce tuku je prováděna buďto varem ve vodě a následnou dekantací, umožněnou nerozputitelností ve vodě, nebo extrakcí vodní parou při vyšší teplotě. V obou případech je výsledný produkt více chuťově neutrální, či méně aromatický, což je vhodné pro určitá použití. Průmyslově vyráběné sádlo je někdy upravováno hydrogenací a příměsemi antioxidantů, jako je například BHT.
Labužníci si proto najdou čas na návštěvu specializovaného obchodu, či domácí přípravu. Je však třeba chemicky nekonzervované sádlo chránit před slunečními paprsky a vždy skladovat v chladu. Dále je třeba sádlo škvařit vždy při nízké teplotě, jinak se celý škvařený obsah znehodnotí pachem spáleniny. Při škvaření je třeba se vyvarovat přidávání zbytků masa. Ty někteří kuchaři při škvaření do sádla přidávají, ovšem je to velká chyba.
== Použití ==
▲V poslední době se stále více mluví o použití sádla v kosmetice. Používá se jako pleťová maska a dále na hojení jizev a v neposlední řadě na vytahování hnisu zpod kůže.
== Porovnání s ostatními pokrmovými tuky ==
| |||