Poprvé je zmiňován v roce [[1417]] za [[Vladyka|vladyků]] ze Škrovádu, už v roce [[1440]] se jmenoval ''Škrowad''.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/snemy/ac/vol01/t0003_00.htm Digitální knihovna České sněmy]</ref>. V roce [[1548]] připadl ke slatiňanské [[Tvrz|tvrzi]]. Od 18. do poloviny 20. století se v obci a blízkém okolí těžil v řadě lomů kvalitní [[pískovec]] na stavby a sochy, z něhož je i socha svatého Jana Nepomuckého uprostřed obce. Těžba pískovce patřila k největším ve východních Čechách a pískovec ze Škrovádu naleznemeje použit v různých stavbách, především v [[Chrudim]]i a [[Slatiňany|Slatiňanech]]. Dnes jsou dávno opuštěné lomy součástí centra obce, případně cvičnými horolezeckými stěnami a neboanebo byly zavezeny. Lomy jsou více zřetelné na pravém břehu řeky od centra obce na JJV, kde byly také brzy zastavěny rekreačními chatami. Chatová oblast se táhne borovým lesem až do místní části se samotou ''Borek'', kde je objekt bývalé prachárny, viditelný ze silnice I. třídy č. 37. Nad jezem na ''Borku'' už na pravém břehu řeky zřetelně vystupují porfyrické [[břidlice]] tzv. lukavické série. Na levém břehu jsou víceméně pouze skládky pískovcového odpadu z lomů. Místní statek sloužil také jako účelové hospodářství hřebčína ve [[Slatiňany|Slatiňanech]].
