Wikipedie

Emil František Burian: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Související články: náhrada přesměrování, typografické úpravy za použití AWB
Doplnění životopisu, napřímení odkazů, typo, nadbytečné odkazy
Řádek 13:
 
== Život ==
Narodil se v Plzni v rodině operního pěvce [[PlzeňEmil Burian|PlzniEmila Buriana]], kdečlena byl[[Divadlo jehoJosefa otecKajetána opernímTyla|Městského pěvcem.divadla]], Dostala sejeho vmanželky Vlasty, učitelky zpěvu. V Praze studoval na [[konzervatořGymnázium Na Zatlance|smíchovském gymnáziu]], doze jejíkteré přešel do mistrovské školy [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]].<ref name="Bartoš">{{Citace monografie
| příjmení = Bartoš
| příjmení2 = Kovářová
Řádek 27:
| strany = 38
| isbn = 80-85600-39-0
}}</ref> Zde absolvoval v roce 1927 jako žák [[Josef Bohuslav Foerster|Josefa Bohuslava Foerstera]].
}}</ref>▼
 
E. F. Burian byl členem levicově orientované literární skupiny [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsilu]]. V&nbsp;letech [[1926]]–[[1927]] spolupracoval s [[Osvobozené divadlo|Osvobozeným divadlem]],<ref>[[Jaromír Pelc]]: ''Meziválečná avantgarda a [[Osvobozené divadlo]]''. Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, [[1981]], 248 s. Týž: ''Zpráva o Osvobozeném divadle''. Práce, Praha, [[1982]], 216 s. Týž: ''[[Osvobozené divadlo]]''. Mladá fronta, Praha, [[1990]], 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Zde v oddílu „[[Osvobozené divadlo neznámé]]“ podrobněji o akcích kulturní levice, při nichž postupovalo [[D 34]] E. F. Buriana v součinnosti s Osvobozeným divadlem J. Voskovce a J. Wericha.</ref> odkud po rozepřích s [[Jindřich Honzl|Jindřichem Honzlem]] spolu s [[Jiří Frejka|Jiřím Frejkou]] odešli a založili si vlastní [[Divadlo Dada]]. Poté spolupracoval s Frejkovou scénou [[Moderní studio (divadlo)|Moderní studio]].
 
V roce [[1923]], tj. ve svých devatenácti letech, vstoupil z přesvědčení do [[Komunistická strana Československa|KSČ]], což ovlivnilo jeho další činnost, která byla často až agitační. Roku [[1927]] založil hudebně recitační soubor [[Voice-band|Voiceband]].
 
Roku [[1927]] založil hudebně recitační soubor [[Voice-band|Voiceband]].
 
V sezóně [[1930]]/[[1931]] jej angažoval ředitel [[Antonín Drašar]] jako režiséra do divadla v [[Olomouc]]i, kde Burian využíval i svého voicebandu a sám se také uplatnil jako jazzový zpěvák. Ve druhé polovině roku [[1931]] se vrátil Burian krátce do [[Brno|Brna]] do [[Národní divadlo Brno#Historie|Zemského divadla]].<ref>Jaroslav Kladiva: ''E. F. Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str.&nbsp;98–9</ref>
 
Koncem roku [[1933]] založil [[divadlo D 34|divadlo D&nbsp;34]], kde uskutečňoval svůj program politicky vyhraněného levicového divadla – každý rok název divadla posouval o jedno číslo (v roce [[1935]] se tedy jmenovalo D&nbsp;35 a tak dále až do D&nbsp;41). V&nbsp;předválečných letech mimo jiné ve svém divadle zorganizoval protestní petici proti uvěznění slavného ruského režiséra [[Vsevolod Emiljevič Mejerchold|Mejercholda]], jenž byl později na [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinův]] příkaz zavražděn. Pro řadu komunistických funkcionářů byl proto, ač byl přesvědčeným stoupencem jejich hnutí, nepohodlným a nevypočitatelným členem.
 
V roce [[1941]] byl zatčen a celý zbytek [[Druhá světová válka|druhé světové války]] prožil v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]]. Nejprve byl v [[Koncentrační tábor Terezín|Terezíně]], poté v [[Koncentrační tábor Dachau|Dachau]] a nakonec v [[Koncentrační tábor Neuengamme|Neuengamme]] (předměstí [[HamburgHamburk]]u), zde pracoval v továrně s válečnou výrobou,. veVe volném čase se, podle svých vzpomínek, podílel na organizaci ilegálních kulturních pořadů pro vězně. [[3. květen|3.&nbsp;května]] [[1945]] se mu za dramatických okolností podařilo zachránit se z lodi [[Cap Arcona]] po sporném útoku britského královského letectva [[Royal Air Force|RAF]]. Do Čech se vrátil 6. června, kdy mu s návratem pomohl literární kritik [[Antonín Jaroslav Liehm]] s přáteli.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Černý
| jméno = Jiří
| titul = Poválečný E. F. Burian bez uniformy
| periodikum = Divadelní noviny
| datum_vydání = 2012-04-03
| datum_přístupu = 2017-03-30
| url = http://www.divadelni-noviny.cz/povalecny-e-f-burian-bez-uniformy
▲}}</ref>
 
Po válce založil ještě divadlo D&nbsp;46 a D&nbsp;47, mimo těchto divadel řídil ještě tři [[Brno|brněnské]] scény a karlínskou operetu, které byly sdruženy do tzv. ''Družstva divadla práce''.
Řádek 48 ⟶ 54:
| url = http://www.psp.cz/eknih/1948ns/rejstrik/jmenny/b.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-01-14}}</ref> Roku [[1951]] poté, co hrozil bezprostřední zánik jeho divadla, převedl své D&nbsp;51 do svazku [[Československá armáda|Československé armády]], a to se pak stalo Armádním uměleckým divadlem. V&nbsp;roce [[1955]] z armády odešel a toto divadlo přejmenoval opět na D&nbsp;34.▼
| datum přístupu = 2012-01-14}}</ref>
 
V poválečné době se stal jedním z předních účastníků nastupující [[nomenklatura (politika)|nomenklatury]] komunistické kultury. Patřil však k osobnostem, které byly do značné míry režimu nepohodlné a nevypočitatelné a byl často kritizován zprava i zleva. Krátce řídil týdeník ''Kulturní politika'', v němž působila řada později známých novinářů – [[Antonín Jaroslav Liehm]], [[Stanislav Budín]] aj. V roce [[1954]] byl jmenován [[národní umělec|národním umělcem]]. V roce [[1958]] navštívil [[Sovětský svaz|SSSR]] a pod vlivem [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovovy]] kritiky Stalina a jeho praktik vystoupil ve [[Španělský sál|Španělském sále]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]] se zásadním sebekritickým projevem.▼
▲Roku [[1951]] poté, co hrozil bezprostřední zánik jeho divadla, převedl své D&nbsp;51 do svazku [[Československá armáda|Československé armády]], a to se pak stalo Armádním uměleckým divadlem. V&nbsp;roce [[1955]] z armády odešel a toto divadlo přejmenoval opět na D&nbsp;34.
 
Byl několikrát ženatý – s první ženou [[Ludmila Matějovská|Ludmilou Matějovskou]] (nar.&nbsp;[[1902]]), absolventkou mistrovské školy pražské konzervatoře, se oženil v roce [[1927]] a rozvedl v roce [[1931]]. V roce [[1934]] se oženil s [[Marie Šubrtová|Marií Šubrtovou]] (nar.&nbsp;[[1906]]), se kterou se seznámil v Brně, kde studovala na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filosofické fakultě [[Masarykova universita|Masarykovy university]].<ref>Jaroslav Kladiva: ''E. F. Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str.&nbsp;14, 103, 355 </ref> Jeho poslední manželkou byla [[Zuzana Kočová]] ([[1922]]-[[1988]]).▼
▲V poválečné době se stal jedním z předních účastníků nastupující [[nomenklatura (politika)|nomenklatury]] komunistické kultury. Patřil však k osobnostem, které byly do značné míry režimu nepohodlné a nevypočitatelné a byl často kritizován zprava i zleva. Krátce řídil týdeník ''Kulturní politika'', v němž působila řada později známých novinářů – [[Antonín Jaroslav Liehm]], [[Stanislav Budín]] aj.
 
Zemřel [[9. srpen|9. srpna]] [[1959]] v Praze, za dosud nevyjasněných okolností ve státním [[sanatorium|sanatoriu]] na selhání [[játra|jater]].▼
V roce [[1954]] byl jmenován [[národní umělec|národním umělcem]].
 
V roce [[1958]] navštívil [[Sovětský svaz|SSSR]] a pod vlivem [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovovy]] kritiky Stalina a jeho praktik vystoupil ve [[Španělský sál|Španělském sále]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]] se zásadním sebekritickým projevem.
 
▲Byl několikrát ženatý – s první ženou [[Ludmila Matějovská|Ludmilou Matějovskou]] (nar.&nbsp;[[1902]]), absolventkou mistrovské školy pražské konzervatoře, se oženil v roce [[1927]] a rozvedl v roce [[1931]]. V roce [[1934]] se oženil s [[Marie Šubrtová|Marií Šubrtovou]] (nar.&nbsp;[[1906]]), se kterou se seznámil v Brně, kde studovala na Filosofické fakultě [[Masarykova universita|Masarykovy university]].<ref>Jaroslav Kladiva: ''E. F. Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str.&nbsp;14, 103, 355 </ref> Jeho poslední manželkou byla [[Zuzana Kočová]] ([[1922]]-[[1988]]).
 
=== Smrt ===
▲Zemřel [[9. srpen|9. srpna]] [[1959]] v Praze, za dosud nevyjasněných okolností ve státním [[sanatorium|sanatoriu]] na selhání [[játra|jater]].
 
== Dílo ==
Řádek 71 ⟶ 70:
 
=== Hudební dílo ===
Kromě filmové hudby, [[Opera|oper]] a [[balet]]ůbaletů psal také scénickou hudbu a koncertních skladby.
 
==== Filmová hudba ====
Burian složil hudbu ke dvaceti filmům<ref>http://www.fdb.cz/lidi/18260.html</ref>, například
* ''[[Před maturitou]]'' ([[1932]]), [[režie]] [[Vladislav Vančura]] a [[Svatopluk Innemann]],
* ''Ze světa lesních samot'' ([[1933]]), režie [[Miroslav Josef Krňanský]],
* ''Svítání'' ([[1933]]), režie [[Václav Kubásek]],
Řádek 129 ⟶ 128:
 
==== Divadelní hry ====
Vlastní [[Divadelní hra|divadelní hry]] začal Burian psát až po roce [[1945]], kdy se zcela přiklonil k modelu [[Socialistický realismus|socialistického realismu]] a stal se jeho zaujatým obhájcem.
* ''Hráze mezi námi'' ([[1947]]),
* ''Krčma na břehu'' ([[1948]]),
Řádek 141 ⟶ 140:
 
=== Literární dílo ===
Burianovo literární dílo zahrnuje [[film]]ovéfilmové [[scénář]]escénáře, [[Libreto|libreta]], [[Divadelní hra|divadelní hry]] a dramatizace (viz výše), [[Báseň|básně]], [[Beletrie|beletrii]] a práce o [[Hudba|hudbě]] a [[Divadlo|divadle]].
* ''Idioteon'' ([[1926]]), básně,
* ''O moderní ruské hudbě. Populární úvod'' ([[1926]]), studie,
Řádek 158 ⟶ 157:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
Řádek 183 ⟶ 181:
* [[Seznam českých spisovatelů]]
* [[Osvobozené divadlo]]
* [[Divadlo D 34]]
* [[Divadlo Dada]]
* [[Poetismus]]
Řádek 190 ⟶ 188:
* [[Česká literatura v letech 1900–1945]]
* [[Česká literatura v letech 1945–1990]]
* [[České divadlo]]
* [[Vznik a vývoj českého divadla]]
 
=== Externí odkazy ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_František_Burian“