Endokrinní disruptory: Porovnání verzí

Pojem '''Endokrinní disruptory''', zkráceně '''ED''' (nebo též '''hormonálně aktivní látky''') označuje látky, případně směsi látek, které zasahují do normálních funkcí [[Endokrinní systém|endokrinního systému]] a mohou tak narušovat fyziologické funkce endogenních hormonů.

[[Agentura pro ochranu životního prostředí|US]] EnvironmentalSpojených Protectionstátů Agency]]amerických definuje EDsendokrinní disruptory jako činitele zasahující do syntézy, sekrece, transportu, vazby nebo eliminace přirozených hormonů podílejících se na udržování homeostáze, reprodukce, vývinu a/nebo chování organismu.

Efekt EDsED je zprostředkován jejich silnou afinitou k některým receptorům, zejména estrogenním a androgenním. A na základě toho, zda se chovají jako agonisté nebo antagonisté, pak potencují, respektive tlumí efekt hormonů tělu vlastních a narušují tak přirozenou hormonální regulaci organismu.

V jiných případech, kdy EDsED zasahují do syntézy, transportu nebo eliminace hormonů, může dojít ke  zvýšení nebo naopak snížení jejich koncentrace a tím pádem i zvýšení nebo snížení účinků daných hormonů. Příkladem mohou být některé pesticidy (amitrol, [[cyhalothrin]], [[fipronil]] a další) inhibující syntézu hormonů štítné žlázy.

Endokrinní disruptory (EDsED) jsou velmi heterogenní skupinou. Jedná se zejména o syntetické látky, ale najdeme zde i látky přirozeně se vyskytující.

'''Dle původu''' lze EDsendokrinní disruptory rozdělit na:

** Průmyslová rozpouštědla nebo maziva a jejich vedlejší produkty (PCBs[[polychlorované bifenyly]], PBBs[[polybromované bifenyly]], [[dioxiny]])

** Plasty (např. [[Bisfenolbisfenol A|BPA]])

** [[Plastifikátor|Změkčovadla]]

** Pesticidy ([[DDT]])

* Hormony - přirozené nebo umělé ([[hormonální antikoncepce]], [[Fytoestrogen|fytoestrogeny]])

* Chemikálie používané v průmyslu a domácnosti ([[ftaláty]], [[alkylfenoly]], [[Plastifikátor|plastifikátory]], [[Rozpouštědlo|rozpouštědla]], [[polychlorované bifenyly]] (PCBs))

* Vedlejší produkty vzniklé domácnostech a průmyslu ([[Polycyklické aromatické uhlovodíky|polycylicpolycyliklické aromatické uhlovodíky]] (PAHs), [[dioxiny]], [[pentachlorbenzen]])

'''Dle výskytu''' pak můžeme EDsendokrinní disruptory rozdělit na:

* Látky uvolňující se z obalů potravin ([[Bisfenol A|Bisphenolbisfenol A]])

== Výskyt EDsendokrinní disruptorů v životním prostředí ==

Vzhledem k široké škále různých druhů EDsED a jejich rozdílným vlastnostem jsme jejich působení vystaveni prakticky neustále. Jsou přítomny v půdě, ve vodě ale i ve vzduchu. Stejně tak je najdeme i v mnoha materiálech, které jsou běžnou součástí našeho života a s kterými přicházíme prakticky denně do styku. Jako příklad můžeme uvést již zmíněnou elektroniku, oblečení nebo obaly potravin.

Množství EDsED přítomných v prostředí se značně liší v jednotlivých částech světa a stále se vyvíjí. Některé látky byly nalezeny i v takzvaných panenských oblastech, značně vzdálených od místa jejich produkce a užívaní. Rozšiřují se prostřednictvím vody, vzdušných proudů a díky migrujícím zvířatům, která stráví čas v kontaminovaném prostředí a později se stanou součástí potravního řetězce v jiném prostředí. Množství EDsED v organismu typicky stoupá spolu s umístěním v potravním řetězci a větší expozici jsou tak vystaveni zejména predátoři, jakožto i člověk. Některé z EDs jsou z prostředí úspěšně eliminovány, jiné zde však mohou přetrvávat i desítky let (POPs[[Perzistentní organická látka|perzistentní organické látky]]).

Organismus vystavený některému z EDsED, se jej přirozeně pokusí vyloučit z těla ven, některé z EDsED se ovšem mohou ukládat do určitých typů tkání a setrvávat v organismu i řadu let. Typickým příkladem jsou látky lipofilní povahy, které se snadno ukládají a hromadí v tukové tkáni. I u těchto látek je však snaha odstranit je z organismu pryč. Děje se tak například prostřednictvím mateřského mléka u savců či vajec, v případě ptáků a ryb. Těmito způsoby se však EDsED přenášejí do potomstva a mohou tak poškodit nový organismus již v počátcích jeho vývoje. Stejně tak mohou EDsED ovlivnit i jiného konzumenta mléka a vajec, případně konzumenta kontaminovaného masa. Pozorovány byly například zvýšené hladiny insekticidu DDT u kuřat chovaných v oblasti Severní Afriky, kde byla tato látka používána při snaze vymýtit [[Malárie|malárii]]. Známým příkladem je také [[rtuť]], která se ukládá v rybím mase ve formě methylrtuti.

== Negativní dopad EDsED ==

Značnou část EDsED tvoří pesticidy, a právě pesticidy mají hlavní podíl na narušování fyziologických endokrinních funkcí živočichů žijících v zasaženém prostředí. Tento efekt je dobře zdokumentován zejména u bezobratlých a ryb ale i ptáků, plazů a savců. Většina vzniklých problémů je spojována s organochlorovými pesticidy, k nimž řadíme například [[DDT]], DDE, [[chlordan]], [[hexachlorbenzen]] (HCB) nebo [[hexachlorcyklohexan]] (HCH). Jedná se o syntetické pesticidy hojně využívané v zemědělství v období 60. let minulého století. Jsou vysoce stabilní, a přestože je jejich užívání ve většině zemí již řadu let zakázáno, stále zůstávají v prostředí. Jedná o látky lipofilní povahy, tudíž se hromadí i v tukové tkání živočichů a poměrně vysoké koncentrace byly nalezeny i jiných tkáních, například v mozku nebo játrech.

Stěžejním důsledkem kontaminace životního prostředí EDsED je narušení reprodukční schopnosti nebo vývoje živočichů, případně obojího a pozorované abnormality souvisejí s tím, v jakém bodě je proces rozmnožování či vývoje narušen. Může se jednat například o poškozenou diferenciaci pohlaví (feminizaci, maskulinizaci) nebo změny v sexuálním chování. Pozorovány byly i změny imunitního systému.

Co se týče savců, je efekt EDsED nejlépe popsán u [[Tuleňovití|tuleňů]]. Pozorována u nich byla nejen porucha reprodukčního cyklu ale i imunitního systému, následkem čehož došlo ke snížení populace těchto tuleňů jednak vlivem nedostatečného množství nově narozených jedinců a zároveň i díky hromadnému úhynu na virové nákazy. Vina je připisována polychlorovaným bifenylů (PCB), které jsou ve zvýšeném množství přítomny v potravě tuleňů.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Vos|jméno=Joseph G.|příjmení2=Dybing|jméno2=Erik|příjmení3=Greim|jméno3=Helmut A.|titul=Health Effects of Endocrine-Disrupting Chemicals on Wildlife, with Special Reference to the European Situation|periodikum=Critical Reviews in Toxicology|datum=2000-01-01|ročník=30|číslo=1|strany=71–133|issn=1040-8444|pmid=10680769|doi=10.1080/10408440091159176|poznámka=PMID: 10680769|url=http://dx.doi.org/10.1080/10408440091159176|datum přístupu=2016-12-02}}</ref>

== Vliv EDsED na člověka ==

Vůbec nejcitlivějším k účinkům EDsED je plod v období [[gametogeneze]] a následném brzkém intrauterinním vývoji, jejichž působení může být vystaven vlivem mobilizace těchto látek z tukové tkáně matky. Stejně tak kojenci jsou vystaveni riziku účinků EDsED přítomných v mateřském mléce. Míra tohoto rizika a případného poškození se pak odvíjí od množství EDsED, kterým je dítě vystaveno. Pozorován byl například vyšší výskyt nízké porodní hmotnosti<ref>{{Citace periodika|příjmení=Xiang|jméno=Huiyun|příjmení2=Nuckols|jméno2=Jay R.|příjmení3=Stallones|jméno3=Lorann|titul=A Geographic Information Assessment of Birth Weight and Crop Production Patterns around Mother's Residence|periodikum=Environmental Research|datum=2000-02-01|ročník=82|číslo=2|strany=160–167|doi=10.1006/enrs.1999.4009|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0013935199940094|datum přístupu=2016-12-02}}</ref>, nádorového onemocnění dětí<ref>{{Citace periodika|příjmení=Reynolds|jméno=Peggy|příjmení2=Von Behren|jméno2=Julie|příjmení3=Gunier|jméno3=Robert B|titul=Childhood cancer and agricultural pesticide use: an ecologic study in California.|periodikum=Environmental Health Perspectives|datum=2016-12-02|ročník=110|číslo=3|strany=319–324|issn=0091-6765|pmid=11882484|poznámka=PMID: 11882484 PMCID: PMC1240773|url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1240773/|datum přístupu=2016-12-02}}</ref> a úmrtí plodu<ref>{{Citace periodika|příjmení=Bell|jméno=E. M.|příjmení2=Hertz-Picciotto|jméno2=I.|příjmení3=Beaumont|jméno3=J. J.|titul=A case-control study of pesticides and fetal death due to congenital anomalies|periodikum=Epidemiology (Cambridge, Mass.)|datum=2001-03-01|ročník=12|číslo=2|strany=148–156|issn=1044-3983|pmid=11246574|poznámka=PMID: 11246574|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11246574|datum přístupu=2016-12-02}}</ref> v oblastech sousedících se zemědělskou činností. Dále také vyšší prevalence [[Kryptorchismus|kryptorchismu]] (nesestoupení varlat) a [[hypospadie]] (rozštěp močové trubice na spodní straně penisu) v oblastech s rozsáhlým zemědělstvím a užíváním pesticidů a u dětí matek pracujících jako zahradnice. Nakonec byla popsána i přímá souvislost mezi kryptorchismem a přítomností reziduí pesticidů v mateřském mléce.

Některé z následků působení EDsED na organismus v brzkém vývoji se však nemusí projevit jako akutní postižení ale můžou mít dlouhodobý negativní dopad na duševní funkce nebo mohou způsobovat opožděné poruchy funkčnosti centrálního nervového systému. Výsledky studie, při níž byl pozorován efekt [[Polychlorované bifenyly|polychlorovaných bifenylů]] (PCB) na intelektuální vývoj dětí matek, které konzumovaly rybí maso kontaminované PCB a v jejichž mateřském mléce bylo i detekováno zvýšené množství tohoto ED, ukázaly, že děti vystavené působení EDsED již v prenatálním vývoji mají nižší hodnoty IQ. Největší efekt byl zaznamenán u paměti a pozornosti a také bylo pozorováno zaostávání v porozumění čteného textu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Jacobson|jméno=Joseph L.|příjmení2=Jacobson|jméno2=Sandra W.|titul=Intellectual Impairment in Children Exposed to Polychlorinated Biphenyls in Utero|periodikum=New England Journal of Medicine|datum=1996-09-12|ročník=335|číslo=11|strany=783–789|issn=0028-4793|pmid=8703183|doi=10.1056/NEJM199609123351104|poznámka=PMID: 8703183|url=http://dx.doi.org/10.1056/NEJM199609123351104|datum přístupu=2016-12-02}}</ref>

Další oblastí, ve které se mohou EDsED negativně angažovat jsou nádorová onemocnění. Z epidemiologických studií vyplývá, že přítomnost pesticidů v životním prostředí koreluje s rizikem některých typů nádorového onemocnění. Například nádorové onemocnění prsu se vyskytovalo převážně u žen pocházejících z oblastí s vysokou mírou znečištění pesticidy. V tukové tkáni žen postižených nádorem prsu byly také zjištěny vyšší hladiny PCB, DDT a DDE<ref>{{Citace periodika|příjmení=Falck|jméno=F.|příjmení2=Ricci|jméno2=A.|příjmení3=Wolff|jméno3=M. S.|titul=Pesticides and polychlorinated biphenyl residues in human breast lipids and their relation to breast cancer|periodikum=Archives of Environmental Health|datum=2016-11-29|ročník=47|číslo=2|strany=143–146|issn=0003-9896|pmid=1567239|poznámka=PMID: 1567239|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1567239/|datum přístupu=2016-12-02}}</ref>. Stejně tak u nádorového onemocnění prostaty byla pozorována souvislost mezi jeho výskytem a mírou expozice pesticidům. Několik studií také popisuje vyšší výskyt nádorového onemocnění prostaty u lidí profesně vystavených působení pesticidům ve srovnání s běžnou populací. Jedna z těchto studií například prokázala významně zvýšené riziko nádorového onemocnění prostaty u lidí se zvýšenou koncentrací [[Chlordecon|chlordekonu]] v plazmě.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Multigner|jméno=Luc|příjmení2=Ndong|jméno2=Jean Rodrigue|příjmení3=Giusti|jméno3=Arnaud|titul=Chlordecone Exposure and Risk of Prostate Cancer|periodikum=Journal of Clinical Oncology|datum=2010-07-20|ročník=28|číslo=21|strany=3457–3462|issn=0732-183X|doi=10.1200/JCO.2009.27.2153|url=http://ascopubs.org/doi/full/10.1200/JCO.2009.27.2153|datum přístupu=2016-12-02}}</ref>