Difrakce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
→Difrakce na mřížce: Upřesnění pojmu mřížková konstanta značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 45:
Důvodem, proč se používá v optické spektroskopii mřížka a nikoli dvojštěrbina, je, že má větší světelnost a též ostřejší maxima. Při korektním výpočtu závislosti pozorované intenzity na úhlu vyzařování od štěrbiny zjistíme, že jde o hladkou funkci. Naopak pro ideální mřížku je šířka maxima nulová.
Chceme-li zjistit závislost pozorované intenzity světla po průchodu mřížkou, musíme složit větší (v ideálním případě nekonečný) počet vln jako v případě dvojštěrbiny. Nenulová vyzařovaná intenzita bude pouze v takových směrech, že dráhový rozdíl mezi paprsky vycházejícími ze sousedních štěrbin bude celočíselný násobek vlnové délky. Nebude-li dráhový rozdíl mezi sousedními štěrbinami roven násobku vlnové délky, musíme sčítat elektrické intenzity s různou fází (všechny fáze budou v daný čas zastoupeny rovnoměrně), což nám dá celkově nulu, protože střední hodnota sinu i kosinu je nulová. Pro směry difrakčních maxim tedy dostáváme stejnou podmínku jako pro dvojštěrbinu, až na to, že zde <math>a</math> značí vzdálenost (periodu) vrypů.
:<math>
\sin\varphi_k = \frac{k \lambda}{a}\,.
</math>
Mřížky se kromě vzdálenosti vrypů popisují alternativně počtem (hustotou, prostorovou frekvencí) vrypů na jednotku délky, která se vypočítá jako převrácená hodnota <math>1/a</math> vzdálenosti vrypů. Typická hustota pro optické mřížky je několik set vrypů na milimetr. Hustota vrypů bývá v technické praxi označován jako ''mřížková konstanta'', avšak toto pojmenování není u mřížek jednoznačné. Ve výukových materiálech vysokých a středních škol se pojmem ''mřížková konstanta'' rozumí častěji vzdálenost vrypů <math>a</math>, v paralele k pevným látkám, kde ''mřížková konstanta'' znamená vždy vzdálenost sousedních atomů v atomové mřížce.
== Související články ==
| |||