Verze z 6. 12. 2016, 06:51 editovat HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 3. 2017, 14:16 editovat zrušit editaci Mattan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 737 editací oprava pravopisu značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 70: '''Zeměpis''' Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: ''Europa, Australija''<br />Názvy států začínají velkým písmenem: ''Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja''<br />Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: ''Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar''<br />Přírodní úkazy se píší s velkým - ''Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza''<br />Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: ''Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. Stojim s obje noge na zemlji.''<br />Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: ''Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad'' ~~Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: ''Europa, Australija''<br />~~ ~~Názvy států začínají velkým písmenem: ''Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja''<br />~~ ~~Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: ''Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar''<br />~~ Přírodní úkazy se píší s velkým - ''Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza''<br /> ~~Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: ''Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. Stojim s obje noge na zemlji.''<br />~~ Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: ''Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad'' '''Události, období a instituce''' Názvy století, styly vlády nebo slohy pište s malým písmenem: ''antika, srednji vijek, renesansa, devetnaesto stoljeće, ilirski pokret, komunizam, fašizam, moderno doba''<br />Názvy událostí pište s velkým písmenem: ''Prvi svjetski rat, Francuska revolucija''<br />Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: ''Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti''<br />U názvů politických stran se píše velké písmeno: ''Hrvatska demokratska zajednica'' ~~Názvy událostí pište s velkým písmenem: ''Prvi svjetski rat, Francuska revolucija''<br />~~ ~~Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: ''Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti''<br />~~ ~~<br />~~ ~~U názvů politických stran se píše velké písmeno: ''Hrvatska demokratska zajednica''~~ === Roky === Řádek 89 ⟶ 80: * 1987. * 6. srpnja 2004. Někdy se také píše zkratka "g„g."“ (= roku …), přnapř. ''15. ožujka 1995. g.'' == Přechylování příjmení == Řádek 141 ⟶ 132: == Výslovnost == Výslovnost [[Chorvatská abeceda\|chorvatské abecedy]] je podobná jako v češtině. Chorvatština má tu výhodu, že tak jak se to čte, tak se to i píše. Například ~~"otac"~~„otac“, bez ~~"oca"~~„oca“, ale ne ~~"otca"~~„otca“ i když by se to jako v případě češtiny četlo jako ~~"oca"~~„oca“. Tak jak to zní, tak se to i píše ([[spodoba]]). Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ''ž š č ć đ'' (+ spřežku ''dž'') Řádek 155 ⟶ 146: * ''h'' se čte jako „ch“ (chorvatština nezná „h“) * ''i'' měkké I je psáno všude v textu, chorvatština nemá tvrdé Y. Chorvatské I se nevyslovuje ani měkce ani tvrdě, ale podobně jako v němčině např slovo: niemannd. Toto I nezměkčuje souhlásky, po kterých následuje (jako čeština) -– di, ti, ni -– čteme jako dy, ty, ny. * ''nj'' se čte jako „ň“ Řádek 372 ⟶ 363: \|- !Vokativ \| align=center \| -– \| align=center \| ti \| align=center \| -– \| align=center \| -– \| align=center \| \| align=center \| -– \| align=center \| vi \| align=center \| -– \|- !Lokativ Řádek 405 ⟶ 396: === Slovesa === ==== Infinitiv ==== * koncovky - -ti, -ći (''reći'' -– říct, ''čitati'' -– číst) ==== Příčestí minulé ==== * koncovky - -o, -la, -lo, -li, -le, -la * příklad (''ići'' -– jít, jet): ''išao'' (šel), ''išla'' (šla), ''išlo'' (šlo), ''išli'' (šli), ''išle'' (šly), ''išla'' (šla) ==== Pomocná slovesa ==== * '''Sponová''' -– ''biti'' (být), ''htjeti'' (chtít) * '''Modální''' -– ''moći'' (moci), ''morati'' (muset), ''trebati'' (potřebovat), ''smjeti'' (smět), ''željeti'' (přát si; ''htjeti'' -– chtít) * '''Fázová''' -– (''za'')''početi'' (začít), (''za'')''počinjati'' (začínat), ''prestati'' (přestat), ''prestajati'' (přestávat) {\| \| valign="top" \| * '''biti''' -– být {\| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" Řádek 467 ⟶ 458: \| valign="top" \| * '''htjeti''' -– chtít {\| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" Řádek 518 ⟶ 509: \| valign="top" \| * '''moći''' -– moci {\| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" Řádek 566 ⟶ 557: \| valign="top" \| * '''morati''' -– muset {\| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" Řádek 617 ⟶ 608: \| valign="top" \| * '''smjeti''' -– smět {\| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" Řádek 665 ⟶ 656: \| valign="top" \| * '''željeti''' -– přát si {\| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;"

Chorvatština: Porovnání verzí