Erlangen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Pravopisná oprava. značka: editace z Vizuálního editoru |
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
||
Řádek 18:
| rok = 2008
| etnické složení =
| náboženské složení =
| zeměpisná šířka = 49.5833333
| zeměpisná délka = 11
Řádek 27:
| web = http://www.erlangen.de
}}
'''Erlangen''' (česky ''Erlanky'') je samostatné [[okresní město]] v [[Bavorsko|bavorském]] [[Vládní obvod|vládním obvodu]] [[Střední Franky]]. Město je sídlem [[okres]]u [[Erlangen-Höchstadt]] a současně je se svými více než 106 000 obyvateli nejmenším z celkem 8 [[Velkoměsto|velkoměst]] svobodného státu Bavorsko.
Řádek 45 ⟶ 44:
== Historie ==
První zmínka o městě Erlangen jako ''villa erlangon'' (ves Erlangon) pochází z roku [[1002]]. V roce [[1361]] obec koupil císař [[Karel IV.]] Nedaleko této vsi bylo o tři roky později založeno město, které dostalo roku [[1374]] [[mincovna|mincovnu]]. V roce [[1398]] byla městu udělena [[městská práva]]. V roce [[1402]] se město dostalo pod správu [[knížectví Kulmbach]] (resp. po roce [[1604]] [[knížectví Bayreuth]]) a rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. V roce [[1686]] přišli do po válce opuštěného města první francouzští [[Hugenoti|hugenotští]] utečenci. V roce [[1706]] byla část ''Altstadt'' téměř úplně zničena během [[požár]]u, ale ihned znovu postavena.
V roce [[1792]] patřilo město k feudálnímu státu [[Pruské království]]. Po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] vítězství roku [[1806]] město od roku [[1810]] patřilo pod [[Bavorské království]]. V roce [[1812]] byly ''Altstadt'' a ''Neustadt'', dosud vlastně ''Christian-Erlang'', sjednoceny do jednoho města.
V roce [[1724]] založil hrabě [[Fridrich z Baroutu]] v rezidenčním městě [[Bayreuth]] univerzitu, která byla již roku [[1743]] přeložena do Erlangenu. Později získala jméno [[Univerzita Erlangen-Nürnberg|Friedrich-Alexander-Universität]]. V roce [[1818]] během bavorské reformy obcí získalo město vlastní správu. V roce [[1844]] bylo město poprvé připojeno k [[železnice|železnici]] na první části trati ''Ludwig-Süd-Nord-Bahn'' mezi [[Norimberk]]em a [[Bamberk]]em. Přitom vznikl na severu Erlangenu první bavorský železniční tunel - [[Burgbergtunnel]].
[[Druhá světová válka|Druhou světovou válku]] přežil Erlangen téměř bez újmy. Po příchodu americké armády [[16. duben|16. dubna]] [[1945]] se místní velitel německých vojsk Werner Lorleberg vzdal bez boje, proto aby v bezvýchodné situaci zabránil bojům na území města. Velitel Lorleberg zemřel téhož dne, není ale s jistotou známo, zda byl zastřelen při vyjednávání s jednotkou německých vojáků, která se odmítala vzdát, nebo zda spáchal po kapitualci sebevraždu. Za okresní a obecní reformy v roce [[1972]] byl spojen zemský okres Erlangen se zemským okresem Höchstadt an der Aisch. Město Erlangen se tím stalo sídlem nového okresu a stalo se městským okresem. Připojením okolních obcí se město výrazně zvětšilo, čímž byla překonána hranice 100 000 obyvatel a Erlangen se tak stal velkoměstem.
Řádek 119 ⟶ 118:
{{Portály|Geografie|Německo}}
[[Kategorie:Erlangen| ]]
[[Kategorie:Města v Bavorsku]]
| |||