George S. Patton: Porovnání verzí

|složka=[[Soubor:Emblem of the United States Department of the Army.svg|22px]] [[Armáda Spojených států amerických|Armáda Spojených států]]

V roce [[1912]] se zúčastnil [[OlympijskéLetní olympijské hry 1912|olympijských her]] ve [[Stockholm]]u a v premiéře [[Moderní pětiboj|moderního pětiboje]] skončil pátý. <ref>{{Citace monografie | příjmení = Felt | jméno = Karel | příjmení2 = Kézr | jméno2 = Martin | titul = Atény 2004 | vydavatel = OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, s. r. o. | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 256 | kapitola = 1 | strany = 19 | isbn = 80-7360-158-3}}</ref><ref name="Štambera"/>

Byl jedním z prvních zastánců [[tank]]ové války. Jako účastník [[První světová válka|první světové války]] na evropském kontinentu (byl náčelníkem štábu generála [[John J. Pershing|Pershinga]]) záhy pochopil důležitost tanků a v meziválečném období pracoval na jejich prosazení a zapracování do americké armádní výzbroje a ve druhé světové válce zastával významné funkce během [[AfrickéDruhá světová válka v taženíAfrice|amerických kampaní v Severní Africe]], [[invaze na Sicílii]] a na [[Západní fronta (druhá světová válka)|západní frontě]].

}}</ref> Jeho velkou nevýhodou však byla prudká povaha. Měl několik incidentů při návštěvě [[Polní nemocnice|polních nemocnic]], kdy napadal „simulanty“, což byl pro něj každý, kdo nevykazoval [[zranění]]. Několikráte nafackoval či vynadal vojákům, kteří se psychicky zhroutili nebo trpěli například [[Úplavice|úplavicí]]. Dalším negativem byla jeho přehnaná soutěživost (např. během bojů na Sicílii své důstojníky výslovně instruoval, že mají dobýt [[Messina|Messinu]] dříve než [[Bernard Law Montgomery|Monty]], čili britský polní maršál Bernard Law Montgomery, ať to stojí, co to stojí). Pro své výbuchy vzteku měl několikrát vážné potíže s nadřízenými. To mělo za následek, že v Africe a při [[Invaze na Sicílii|invazi na Sicílii]] jemu podřízený generál [[Omar Bradley]] byl v roce 1944 jmenován vrchnim [[velitel]]em amerických vojsk v Evropě a stal se tak pro zbytek války jeho velitelem.<ref name="Štambera">{{Citace periodika | příjmení = Štambera | jméno = František | titul = Generál se vším všudy | periodikum = Extra VÁLKA - II. světová | rok = 2014 | měsíc = listopad | den = 21. | strany = 44-47}}</ref>

Zemřel na následky [[AutomobilováSilniční dopravní nehoda|automobilové nehody]] – jeho štábní cadilac se [[9. prosinec|9. prosince]] [[1945]] na [[Křižovatka|křižovatce]] na [[předměstí]] [[Mannheim]]u srazil s [[Nákladní automobil|nákladním autem]]. Nehoda nevypadala nijak dramaticky a ostatní vyvázli nezraněni.<ref name="Štambera"/> On sám však měl obrovskou smůlu, náraz jej vymrštil vzhůru a on narazil hlavou do střechy vozu tak nešťastně, že si zlomil dva [[Obratel#Krční obratle – vertebrae cervicales (C1 – C7)|krční obratle]] a vážně poranil [[Mícha|míchu]]. Zcela ochrnul od krku dolů a časem začal mít potíže s [[dýchání]]m. Zemřel krátce poté v [[Nemocnice|nemocnici]] na [[Plicní embolie|plicní embolii]]. Pohřben byl dle vlastního přání na americkém vojenském hřbitově v [[Hamme]] v [[Lucembursko|Lucembursku]] vedle dalších příslušníků 3. armády, kterým velel. Stalo se tak [[23. prosinec|23. prosince]] 1945.