Západokarpatská podprovincie: Porovnání verzí

Odebráno 8 400 bajtů ,  před 4 lety
Výrazné přepracování článku a nahrazení původního textu od uživatele Barca.uru, který ovšem hraničil s porušením autorských práv a kopíroval téměř doslova "Multimediální výuková příručku o biogeografii".
(Výrazné přepracování článku a nahrazení původního textu od uživatele Barca.uru, který ovšem hraničil s porušením autorských práv a kopíroval téměř doslova "Multimediální výuková příručku o biogeografii".)
[[Soubor:Zapadokarpatska podprovincie.svg|náhled|{{legenda|#FFAA00|Západokarpatská biogeografická podprovincie na území ČR}}]]
{{Upravit|formát, odkazy, reference, [[Wikipedie:ZS]]}}
[[Soubor:Silesian-Moravian Beskids - view from Butořanka.JPG|náhled|Typická velký výšková členitost s velkým zastoupením luk a zachovalých lesů.]]
[[Soubor:Biogeograficke cleneni CR.svg|náhled|'''Biogeografické členění ČR (individuální):'''<br />
'''Západokarpatská podprovincie''' je biogeografická jednotka, která se na území České republiky rozkládá v západní části Moravy, zhruba v poloze Vnějších Západních Karpat. Tato podprovincie pokračuje směrem na východ Karpatskou soustavou na území Slovenska a jižního Polska.
provincie středoevropských listnatých lesů:<br />
{{legenda|#A8A800|hercynská podprovincie}}
{{legenda|#00A884|polonská podprovincie}}
{{legenda|#FFAA00|západokarpatská podprovincie}}
panonská provincie:<br />
{{legenda|#FF5959|severopanonská podprovincie}}]]
 
'''Západokarpatská podprovincie''' je vV rámci [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění České republikyČeska]] je jednou ze tří podprovincií náležících pod provincii středoevropských listnatých lesů. V ČR zabírá velkou část [[ZlínskýBiogeografická krajpodprovincie|zlínského krajepodprovincií]] a zasahujenadřazenou takéjednotkou doje [[Jihomoravskýprovincie kraj|jihomoravského]]středoevropských [[Olomouckýlistnatých kraj|olomouckéholesů]]. a [[Moravskoslezský kraj|moravskoslezského kraje]].
 
== DěleníCharakteristika ==
Vegetace je silně ovlivněna geologií a reliéfem [[Karpaty|Karpatské soustavy]]. Na území ČR je podloží tvořeno především mocnými usazeninami [[Flyš|flyše]] s drobnými průniky [[Vápenec|vápenců]] a [[Extruzivní hornina|vulkanitů]]. Drtivá většina těchto hornin je mírně až silně vápnitých, což významně přispívá vysoké [[Biologická diverzita|druhové rozmanitosti]] a je v kontrastu s kyselejším a živinami chudším [[Hercynská podprovincie|Hercynikem]]. Hojné jsou proto květnaté a [[Horská klenová bučina|horské bučiny]] s bohatým podrostem, naopak [[Acidofilní bučina|acidofilní]] chybí. V nejníže položených místech se pak vyskytují [[Teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]], často [[Endemit|endemické]].
Provincie se dělí na celkem na 11 bioregionů, jimiž jsou:
• Ždánicko-Litenčický (3.1)
• Chřibský (3.2)
• Hlucký (3.3)
• Hranický (3.4)
• Podbeskydský (3.5)
• Bělokarpatský (3.6)
• Zlínský (3.7)
• Hostýnský (3.8)
• Vsetínský (3.9)
• Beskydský (3.10)
• Kojetínský (3.11)
 
Krajina této oblasti se vyznačuje poměrně dlouhými a úzkými [[Hřbet (geomorfologie)|hřbety]] a relativně velkým převýšením, což umožňuje plynulý výstup teplomilné bioty do pohoří a naopak sestup horských druhů níže. Díky tomuto jevu je západokarpatská podprovincie druhově bohatší než sousední [[Hercynská podprovincie|hercynská]]. [[Biologická diverzita|Biodiverzitu]] navíc zvyšuje blízký kontakt se [[Severopanonská podprovincie|severopanonskou]] a [[Polonská podprovincie|polonskou podprovincií]] a vyšší kontinentalita klimatu. Typické jsou velké rozdíly v biotě v závislosti na nadmořské výšce a na návětrnosti svahů. Pro krajinu jsou typické četné louky a pastviny s prameništi a [[Svahový pohyb|sesuvy]].
== Modifikace vedení hranice mezi Západokarpatskou a Polonskou biogeografickou podprovincií  ==
 
Velké rozpětí nadmořských výšek [[Karpaty|Karpat]] je příčinou i velkého rozpětí [[Vegetační stupňovitost|vegetační stupňovitosti]]. Ta začíná 1. dubovým a na území ČR končí 7. smrkovým [[Vegetační stupeň dle Zlatníka|vegetačním stupněm]].
 
Západokarpatská podprovincie na území ČR je o poznání méně charakteristickou v porovnání se svou centrální částí na [[Slovensko|Slovensku]]. Tamní hornatější a členitější krajina stojí za vyšší [[Biologická diverzita|biodiverzitou]] a za přežitím mnoha horských druhů a společenstev (včetně [[Endemit|endemitů]]).
== Biota ==
Biota podprovincie západokarpatské je podmíněna charakteristickou geomorfologií a geologií Karpatské soustavy. Geologicky je západokarpatská podprovincie pestřejší než ostatní podprovincie. Centrální části [[Karpaty|Karpat]] (mimo ČR) jsou tvořeny krystalickým jádrem, které je obklopeno vápencovými nebo dolomitovými sedimenty. Na vnější straně tohoto jádra leží mocné usazeniny flyše, v nichž se střídají pískovce, jílovce a nesouvislý řetězec bradlových vápenců. V těchto strukturách se vyskytují i drobné výskyty efuzív, avšak bez většího významu pro flóru, na rozdíl od rozsáhlých vulkanických oblastí na vnitřní straně oblouku.
 
Vzhledem k vyšší členitosti a zachovalejší vegetaci je i [[fauna]] proti [[Hercynská podprovincie|hercynské]] i [[Polonská podprovincie|polonské podprovincii]] druhově bohatší (např. [[měkkýši]] či [[hmyz]]). Ve vyšších polohách je pak typická horská lesní fauna, ze Slovenska dokonce pronikají na [[Morava|Moravu]] i původní [[šelmy]] a obecně je v této podprovincii více druhů rozšířených s východu.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Culek|jméno=Martin|příjmení2=Grulich|jméno2=Vít|příjmení3=Laštůvka|jméno3=Zdeněk|titul=Biogeografické regiony České republiky|url=http://is.muni.cz/publication/1181537|vydavatel=Masarykova univerzita|isbn=9788021066939|doi=10.5817/cz.muni.m210-6693-2013}}</ref>
== Reliéf ==
Pro reliéf centrální části Karpat jsou charakteristické skalnaté hřbety a vápencová bradla. Typickým jevem Karpat (a to i na [[Morava|Moravě]]) jsou poměrně velká převýšení, umožňující víceméně plynulé vyznívání teplomilné flóry vysoko do pohoří a naopak, sestup horských druhů do inverzních poloh. Tím je podmíněna daleko větší druhová diverzita bioregionů oproti bioregionům hercynské podprovincie. Ačkoli na území České republiky nezasahují centrální pohoří soustavy a z hornin zcela převládá flyš, základní rysy Karpat s charakteristickými vegetačními zákonitostmi se projevují i zde. Typická je také téměř úplná absence rašelinišť.
 
== KlimaDělení ==
Provincie se dělí na celkem na 11 [[Bioregion|bioregionů]], jimiž jsou:
Podnebí má vcelku rysy kontinentálnější než [[Hercynská podprovincie|Hercynie]], ale díky geomorfologické členitosti se projevují lokální rozdíly v závislosti na nadmořské výšce a odlišnost návětrných a závětrných svahů hor. Severozápadní návětrné svahy a nejvyšší pohoří mají výrazněji oceaničtější ráz. Podnebí jižní strany Karpat je ovlivňováno podnebím sousední Panonie. (CULEK 1996)
 
[[Ždánicko-Litenčický bioregion|Ždánicko-Litenčický (3.1)]] • [[Chřibský bioregion|Chřibský (3.2)]] • [[Hlucký bioregion|Hlucký (3.3)]] • [[Hranický bioregion|Hranický (3.4)]] • [[Podbeskydský bioregion|Podbeskydský (3.5)]] • [[Bělokarpatský bioregion|Bělokarpatský (3.6)]] • [[Zlínský bioregion|Zlínský (3.7)]] • [[Hostýnský bioregion|Hostýnský (3.8)]] • [[Vsetínský bioregion|Vsetínský (3.9)]] • [[Beskydský bioregion|Beskydský (3.10)]] • [[Kojetínský bioregion|Kojetínský (3.11)]]
== Fytocenologie ==
Dubohabřiny zastupuje ''Carici pilosae-Carpinetum'', na něž směrem nahoru navazují různé typy květnatých bučin, mezi nimiž jsou charakteristické zejména ''Carici pilosae-Fagetum'' v nižších polohách a ''Dentario glandulosae-Fagetum'' ve vyšších polohách. Naproti tomu acidofilní bučiny (''Luzulo-Fagetum'') jsou dosti řídké. Ve vyšších polohách na tyto jednotky navazují horské bučiny (''Calamagrostio villosae-Fagetum''), zpravidla však s větším zastoupením [[javor klen|javoru klenu]] ''(Acer pseudoplatanus'') a přirozené smrčiny hydricky normálních stanovišť (''[[Piceion excelsae]]''), v centrální části pohoří s [[modřín]]em (''Larix decidua subsp. polonica'') a ve Vysokých Tatrách i s [[Borovice limba|borovicí limbou]] (''Pinus cembra''). Na extrémně prudkých svazích jsou časté suťové lesy (''Tilio-Acerion''). Vzhledem k tomu, že nivy toků jsou poměrně úzké a horského charakteru, jsou na nich vyvinuty potoční luhy podsvazu ''Alnion glutinoso-incanae'' a typické potoční luhy nižších vegetačních stupňů téměř chybějí. Na štěrkových náplavech větších toků s rozkolísanými průtoky jsou charakteristické pobřežní vrbiny ''Salicion triandrae'' a ''Salicion elaeagni''. V ČR v této podprovincii prakticky chybějí slatinné olšiny svazu ''Alnion glutinosae'', které jsou však dosti vzácné i v ostatních částech západokarpatské podprovincie; jen výjimečně jsou přítomny rašelinné smrčiny. Zejména na jižních okrajích podprovincie se setkáváme s celou řadou typů [[teplomilná doubrava|teplomilných doubrav]] perialpidského charakteru (svaz ''Quercion pubescenti-petraeae''), na úrovni asociací často endemických. Na území ČR se však [[teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]] objevují pouze na nejteplejších okrajích, jen v bioregionu Hluckém [[(3.3)]] a Bělokarpatském [[(3.6)]], nejčastěji je to středoevropská asociace Potentillo ''albae-Quercetum'' ze svazu ''Quercion petraeae'', jinde v západokarpatské podprovincii spíše výjimečná. Subalpinský a alpinský stupeň i skalní ekosystémy, hojné a rozmanitě vyvinuté v centrální části pohoří, na území České republiky téměř chybějí.
 
== Vegetační stupňovitost ==
Vegetační stupňovitost bioregionů západokarpatské podprovincie začíná 1. (dubovým, resp. planárním) [[Vegetační stupeň dle Zlatníka|vegetačním stupněm]]. V ČR začíná stupňovitost 2. buko-dubovým vegetačním stupněm. Široké vertikální rozmezí má naopak 3. dubovo-bukový (suprakolinní) a především 4. bukový (submontánní) vegetační stupeň, který zasahuje o 100 - 200 m výše než v české části hercynské podprovincie. V ČR je vegetační stupňovitost zakončena 7. smrkovým (supramontánním) stupněm. Mimo naše území je vyvinut i 8. a 9. (subalpinský, resp. klečový a alpinský stupeň) nad horní hranicí lesa i 10. (subnivální) vegetační stupeň. (CULEK 1996)
 
== Flóra ==
Flóra podprovincie je zejména v centrálních částech dosti bohatá a obsahuje i paleoendemity, které však na území ČR vesměs nezasahují, např. [[lomikámen tatranský]] (''Saxifraga wahlenbergii''), [[stračka karpatská]] (''Delphinium oxysepalum''), [[hvozdík lesklý]] (''Dianthus nitidus'') a [[lýkovec slovenský]] (''Daphne arbuscula''). Jedinou výjimkou je [[kyčelnice žláznatá]] (''Dentaria glandulosa''). Neoendemitů je v podprovincii vzhledem k dostatku reliktních stanovišť poměrně hodně, na Moravu však zasahují jen [[oměj tuhý]] (''Aconitum firmum subsp. moravicum'') a [[ladoňka Kladniho]] (''Scilla kladnii''). K druhům, vázaným v ČR pouze na západokarpatskou podprovincii náleží např. [[židovník německý]] (''Myricaria germanica'').
Reliktní druhy jsou v této podprovincii (v rámci České republiky) poměrně vzácné, velmi časté jsou však v centrální části pohoří. V ČR k nim patří zejména kontinentální druh [[všivec statný]] (''Pedicularis exaltata''). Boreokontinentální charakter má [[sedmikvítek evropský]] (''Trientalis europaea'') a [[ostřice chudokvětá]] (''Carex pauciflora)''. Vztah k jihovýchodním Alpám má v moravské části Karpat [[řepíček trojlistý]] ''([[Aremonia agrimonioides]])'', [[razilka smrdutá]] (''Aposeris foetida'') a [[mochna drobnokvětá]] (''[[Potentilla micrantha]]'').
Západokarpatská podprovincie kontrastuje s [[Hercynská podprovincie|hercynskou podprovincií]] zejména větší geomorfologickou pestrostí, [[flóra]] a vegetace zastoupením vyšších vegetačních stupňů (v jádru podprovincie až do subniválního) a početnějším zastoupením středoevropských horských druhů, arkto-alpidů a endemitů, mezi nimiž nechybějí ani paleoendemiti. Ochuzené okraje podprovincie, které zasahují na území ČR, se nápadně liší recentním velkým zastoupením bučin s rozsáhlejším zastoupením květnatých typů. (CULEK 1996)
 
== Fauna ==
Fauna západokarpatské podprovincie je oproti podprovinciím hercynské i polonské podstatně bohatší jak v počtu druhů, tak v hustotě jedinců. Zvláště bohatá je horská fauna s řadou endemitů. Je to dáno podstatně větší výškovou členitostí v jádře západních Karpat na Slovensku i zachovalostí vegetace, především bučin a horských smrčin. Do ČR ovšem zasahuje pouze okrajová část podprovincie, podstatně méně pestrá a zachovalá než její jádro, s menší výškovou členitostí a dosahující pouze výšky nižších středohor. Proto zde chybí typická vnitrokarpatská endemická fauna jako například hrabošík tatranský (''Pitymys tatricus'') a další druhy jako kamzík (''Rupicapra rupicapra tatranica''), [[svišť]] (''Marmota marmota ssp. latirostis'') atd. Přesto je biodiverzita v moravské části západokarpatské podprovincie (zvláště u druhů bučin a luk) podstatně větší než v Hercynii a nachází se zde i endemické druhy, zvláště u hmyzu, např. někteří okáči a [[Masařka obecná|masařky]].
Pro bučiny moravských Karpat jsou typickými [[mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra''), [[kuňka žlutobřichá]] (''Bombina variegata'') a [[čolek karpatský]] (''Lissotriton montandoni''), z ptáků [[jeřábek lesní]] (''Tetrastes bonasia''). Zvlášť bohatá je fauna měkkýšů s druhy jako [[modranka karpatská]] (''Bielzia coerulans''), [[vřetenatka šedavá]] (''Bulgarica cana''), [[vlahovka karpatská]] (''Monachoides vicina'') a [[skalnička karpatská]] ''(Vitera transsylvanica)''. Velmi pestrá je skladba hmyzu s endemity jako [[okáč]] ''Lasiommata hiera'', masařka ''Sarcophaga zumptiana'' a charakteristickými taxony, např. střevlíkem ''Carabus obsoletus'', sarančí ''Pseudopodisma fieberi'', [[přástevník střemchový|přástevníkem střemchovým]] (''Pericallia matronula''), [[Perleťovec severní|perleťovcem]] ''Brentis hecate'', jasoněm dymnivkovým (''Parnassius mnemosyne'') a hřbetozubcem ''Odontosia sieversi.''
 
Pro horské polohy, zvláště [[Beskydy]], je typická horská lesní fauna, k níž ze savců náleží např. plch lesní (''Dryomys nitedula''), myšivka horská (''Sicista betulina''), [[vydra říční]] (''Lutra lutra''), [[netopýr severní]] (''Eptesicus nilssoni''), z ptáků [[tetřev hlušec]] (''Tetrao urogallus''), [[datlík tříprstý]] ''(Picoides tridactylus)'', [[puštík bělavý]] (''Strix uralensis''), [[orel křiklavý]] (''Aquilla pomarina''). Ze Slovenska pronikají na Moravu i původní šelmy - [[rys ostrovid]] (''Lynx lynx''), [[kočka divoká]] (''Felis sylvestris''), [[vlk obecný]] (''Canis lupus'') a [[medvěd hnědý]] (''Ursus arctos''), z ptáků např. krkavec (''Corvus corax''). Říční síť náleží z větší části povodí Dunaje, na severní Moravě zčásti i do povodí Odry, mimo naše území i Visly. Typické druhy ryb karpatských řek, např. [[Hlavatka obecná|hlavatka]] (''Hucho hucho''), k nám již vesměs nezasahují.
Na rozdíl od hercynské podprovincie je v podprovincii západokarpatské více východních migrantů, z nichž někteří jsou východními vikarianty druhů v Hercynii. Např. [[ježek východní]] (''Erinaceus concolor'') je v Hercynii směrem k západu nahrazován [[ježek západní|ježkem západním]] (''Erinaceus europaeus''), v západokarpatské podprovincii je zastoupen [[skokan hnědý]] (''Rana temporaria'') a chybí zde [[skokan ostronosý]] (''Rana arvalis''), zatímco v Hercynii je tomu naopak. Do severní části podprovincie také zasahuje několik typických hercynských druhů, ovšem podstatně více charakteristických druhů Karpat se rozšířilo na okraje podprovincie hercynské. (CULEK 1996)
 
== Reference ==
<references />
* CULEK, Martin (eds.). Biogeografické členění České republiky. 1.vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, 589 s. ISBN 80-86064-82-4.
* DIVIŠEK, Jan et al.. GEOGRAFICKÝ ÚSTAV, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA, MASARYKOVA UNIVERZITA.Západokarpatská podprovincie [online]. 2010 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_book_5-2-1-4.html
* HORÁČEK, M.; HOLUŠA, O.; SAMEC, P. Průběh hranice Polonské a Západokarpatské biogeografické podprovincie na území České republiky. In Acta Mus. Beskid., 2011, roč. 3, str. 17-31. ISSN 1803-960X.
 
[[Kategorie:Biogeografické členění Česka]]
[[Kategorie:Západní Karpaty]]
[[Kategorie:Geografie Jihomoravského kraje]]
[[Kategorie:Geografie Moravskoslezského kraje]]
[[Kategorie:Geografie Olomouckého kraje]]
[[Kategorie:Geografie Zlínského kraje]]
125

editací