Prstence Saturnu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 178.248.248.161 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Michal Zelený
m →‎Dělení: formát, interpunkce, formulace
Řádek 41:
 
== Dělení ==
Prstence dělíme na čtyři hlavní a tři slabší skupiny prstenců. Do doby kosmických sond byly známy tři hlavní prstence A, B, C a dva slabé, ze Země jen málokdy viditelné D a E. Známá byla i Cassiniho mezera. Přestože je nazývána mezerou, nejedná se o mezeru v pravém slova smyslu, jedná se o označení řidší oblasti s četnými prstýnky. Poté, v 80. letech minulého století sonda Pioneer 11 objevila prstenec F a a sonda Voyager 1 zaznamenala prstence G. Snímky z Voyagerů zachytily mnohem rozmanitější strukturu. Prstence připomínají velkou gramofonovou desku. Hlavní prstence jsou složeny z tisíců dalších.
 
;Prstenec A
Prstenec A tvoří částice o průměru asi 10 m. Vnější průměr je přibližně 280 000 km. Ve vzdálenosti 240 000 km je můžeme spatřit Cassiniho dělení.
;Prstenec B
Na rozdíl od prstence A, prstenec B vedle tisíců tenkých prstýnků obsahuje skvrny, které mají protáhlý tvar ve směru poloměru. Ty se však rychle proměňují. Částice uvnitř těchto skvrn se pohybují stejnou úhlovou rychlostí, takže jejich pohyb se nejspíše řídí magnetickým polem planety, které rotuje stejnou rychlostí. Šířka prstence činí zhruba 30 000 km. Dle pozorování sond JE prstenec B nejtmavší s největší tloušťkou a nejmenší propustností slunečních paprsků.