Jan se narodil na [[Spišský hrad|Spišském hradě]] jako nejstarší ze čtyř potomků uherského [[magnát]]a a [[palatin]]a [[Štěpán Zápolský|Štěpána Zápolského]] a jeho druhé manželky, [[Těšínské knížectví|těšínské princezny]] [[Hedvika Těšínská|Hedviky]], dcery těšínského knížete [[Přemysl II. Těšínský|Přemysla II.]] Tehdy prí byla hodně tuhá zima, proto se tehdajší porodní baby pro značné množství sněhu nedotalynedostaly na hrad, přesto se Ján narodil bez komplikací. Již od mala Hedvika podporovala Jána v zápase o královskou korunu. Po smrti svého otce vedle ziskání titulu hraběte spišského stanul v čele tzv. "národní strany", jejímž cílem bylo, aby se po smrti [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] stal uherským králem rodilý Uher, nikoliv cizinec. Po narození královy dcery [[Anna Jagellonská|Anny]] v roce [[1503]] se Jan několikrát bezvýsledně pokusil o získání její ruky. V roce [[1506]] byla Anna na základě ujednání tajné jagellonsko-habsburské smlouvy přislíbena vnukovi [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaře]] [[Maxmilián I. Habsburský|Maximiliána]] [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu Habsburskému]], přestože Janovi političtí spojenci prosadili na sněmu, že po vymření královské dynastie nebude na uherský trůn dosazen cizinec. Uherské stavy přinutily těžce nemocného krále Vladislava, aby vyhlásil Maximiliánovi formálně válku. Situace se však změnila po narození Vladislavova jediného dědice [[Ludvík Jagelonský|Ludvíka Jagellonského]] 1. července roku [[1506]] a události dostaly jiný směr.
