Verze z 1. 3. 2017, 18:03 editovat Feťour (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 21 981 editací m →‎Výroba skla: link ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 3. 2017, 18:30 editovat zrušit editaci Feťour (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 21 981 editací m →‎Výroba skla: linkfix Přejít na další porovnání →
Řádek 6: == Výroba skla == {{Podrobně\|Výroba skla}} Výroba začíná přípravou [[Výroba skla#Příprava sklářského kmene\|sklářského kmene]], nejčastěji směsi [[Sklářský písek\|sklářského písku]] s vysokým obsahem [[Oxid křemičitý\|oxidu křemičitého]] (SiO<sub>2</sub>), [[~~soda~~Uhličitan sodný\|sody]] a [[~~potaš~~Uhličitan draselný\|potaše]]e, které snižují teplotu tavení, a dalších přísad. Kmen se potom roztaví v pánvích nebo vanách ve sklářské peci a čeří, čímž vzniká hutní sklo. To se dále zpracovává a tvaruje různými technikami, zejména foukáním, litím, lisováním nebo tažením. Polotovary se řízeným způsobem ochlazují, případně tepelně zpracovávají (tvrzení) a často také zdobí (například broušením, leptáním, malováním). [[Ploché sklo]] se většinou vyrábí technologií ''floating'' - kontinuálním litím na povrch roztaveného cínu. Duté či [[obalové sklo]] se vyrábí foukáním do forem, případně lisováním. Laboratorní sklo se nejčastěji také fouká, jenže s použitím speciálních druhů skla, více odolných proti chemickým vlivům, teplotám, tepelnému šoku atd. Umělecké sklo se vyrábí ručně s použitím velmi rozmanitých technik tvarování i zdobení. Během 20. století vznikla celá řada nových použití skla a s tím i nových výrobních technologií.

Sklářství: Porovnání verzí