Něnečtina: Porovnání verzí

{{Infobox - jazyk
| klasifikace =
* [[Uralské jazyky]]

** [[Samojedské jazyky]]

*** Severní samojedské jazyky
| mluvčích = 21 900
| název = Něnečtina
| písmo = [[Cyrilice]]
| rozšíření = [[Rusko]]
| mapa rozšíření = Verspreiding-Nenetsen.png
}}

[[Něnci]] byli dříve označováni také jako Jurakové. Tato etnická skupina obývá polární končiny severovýchodní Evropy a severozápadní [[Sibiř|Sibiře]]e, od poloostrova Kanin na [[Bílé moře|Bílém moři]] až po deltu řeky [[Jenisej]]; žijí také na [[Uralské jazyky|Kolském poloostrově]] a na ostrovech v [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Administrativně se toto území rozděluje na [[Něnecký autonomní okruh]] v rámci [[Archangelská oblast|Archangelské oblasti]] a [[Jamalo-něnecký autonomní okruh]] v rámci [[Ťumeňská oblast|Ťumeňské oblasti]].

Po staletí se zapisovalo piktografickým písmem, což patřilo obecně k rysům kultury severských národů. O ustálení psaného jazyka usilovali především pravoslavní misionáři, ve 30. letech 19. století publikoval první texty náboženského charakteru [[Archimandrita|archimandrita]] Venjamin Smirnov. Jeden z prvních slabikářů vydal J. Sibircev (1895). Něnecký spisovný jazyk byl ustálen v roce 1932, a to na základě jednoho ze středních dialektů, který využíval [[Latinka|latinku]]. Poté byl vydán slabikář Jadei vada (Nový svět), čítanka, kniha aritmetiky a školní slovníky, vedle toho také pár politických textů a drobných překladů z ruštiny. V roce 1937 se paralelně zavedl přepis do [[Cyrilice|azbuky]]. Téhož roku Sergej Prokofjev napsal přehled gramatiky. V současné době se vydávají především učebnice, existuje ale i něnecká krásná literatura. Nejznámějšími autory jsou např. Tyko Vylka (1886-1960), Ivan Istomin (1917-1988), Leonid Lepstcui (*1932) nebo Vassilij Ledkov (*1933). Jediné něnecky psané noviny – Nyjaryjana Ngyrm (Červený sever) – vychází v [[Salechard|Salechardu]]u, hlavním městě [[Jamalo-něnecký autonomní okruh|Jamalsko-něneckého autonomního okruhu]].

Něnečtina je [[Syntetický jazyk|syntetický]], převážně [[Aglutinační jazyk|aglutinační]], ale z části také [[Flektivní jazyk|flektivní jazyk]]. Má dva hlavní slovní druhy – [[Sloveso|slovesa]] a jména (resp. [[Podstatné jméno|substantiva]]). Vedle jmen existují i další, vedlejší druhy vykazující některé nominální kategorie – např. [[Osobní zájmeno|osobní zájmena]], různé skupiny [[Příslovce|adverbií]] a [[Postpozice|postpozicí]]. [[Přídavné jméno|Adjektiva]] netvoří samostatný slovní druh, ačkoliv mohou mít jisté derivační odchylky a zvláštnosti. To samé platí pro číslovky.

# [[Indikativ|indikativ]]: ''nú°'' - (s)he stands; on/a stojí

# [[Imperativ|imperativ]], mající tři pod-způsoby: hortativ pro 1. os.: 1. sg. ''núxəd°m'' - let me stand (lépe by se překládal pl., tedy „stůjme“); imperativ pro 2. os.: ''núq'' – stand!; stůj!; [[Optativ|optativ]] pro 3. os.: 3. sg. ''nú°ya'' - let him/her stand; ať on/a stojí

# [[Konjunktiv|konjunktiv]]: ''núyi'' - (s)he will stand (request); bude(-li) stát

# [[Interogativ|interogativ]]: ''núsa'' - did (s)he stand?; stál/a?

Uvádí se dvě kategorie času – [[Aorist|aorist]] a [[Préteritum|préteritum]]. [[Aorist]], jakožto čas jednodušší, nemá žádné speciální tvoření, préteritum vyžaduje [[Sufix|sufix]].

Substantivum v něnečtině může mít tři čísla – singulár, duál a plurál. Pádů rozlišuje celkem sedm – gramatické ([[Nominativ|nominativ]], [[Akuzativ|akuzativ]], [[Genitiv|genitiv]]) a lokální ([[Dativ|dativ]], [[Lokál|lokativ]], [[Ablativ|ablativ]], [[Prolativ|prolativ]]). Druhá skupina pádu, tj. pády lokální, se neuplatňují u duálu, pády se nahrazují [[Postpozice|postpozicí]].