Kyvadlo: Porovnání verzí

Příkladem kyvadla může být kulička zavěšená na tenkém provázku. Je to model [[mechanika|mechanického]] [[oscilátor]]u. Volně zavěšená kulička je v rovnovážné poloze, kdy se [[tíhová síla]] <math>\mathbf{F}_G</math> rovná [[tah (pružnost)|tahové síle]] <math>\mathbf{F}_t</math> závěsu. Pokud kyvadlo z rovnovážné polohy vychýlíme, vznikne složením sil <math>\mathbf{F}_G</math> a <math>\mathbf{F}_t</math> [[výslednice sil|výslednice]] <math>\mathbf{F}</math>, která směřuje do rovnovážné polohy a vytváří tak [[kmitavý pohyb]] kyvadla. Po vychýlení se kyvadlo periodicky vrací do své rovnovážné polohy, kde má největší [[rychlost]] a pohybuje se dál, dokud nedosáhne největší [[výchylka|výchylky]], a pak se znovu vrací do rovnovážné polohy.

V teorii kmitání se používá modelová představa kyvadla tvořeného [[hmotný bod|hmotným bodem]] zavěšeným na tuhém závěsu o zanedbatelné [[hmotnost]]i. Této abstraktní model reálného kyvadla nazýváme matematické kyvadlo. Odvozené vztahy pro periodu kyvadla platí přesně jen pro [[Matematické kyvadlo]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Lepil|jméno=Oldřich|příjmení2=Bednařík|jméno2=Milan|titul=Fyzika pro střední školy II|vydání=3|vydavatel=Prometheus|místo=Praha|rok=2002|počet stran=311|strany=23 - 24|isbn=80-7196-185-X}}</ref>

[[Perioda (fyzika)|Perioda]], tedy doba kmitu matematického kyvadla, je přímo úměrná druhé odmocnině z délky závěsu. Pro periodu, popř. frekvenci platí vztah: