Sterilizace (mikrobiologie): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Sterilizace je chybně. Správně je sterilace.
Verze 14744138 uživatele 178.255.168.1 (diskuse) zrušena, znova: reference [1] hned za názvem článku, další zdroje v diskusi k článku!
Řádek 8:
Jiné rozdělení spočívá ve fyzikálních (horký vzduch, přehřátá pára, ionizační záření) a chemických metodách (chemické [[roztok]]y, mikrobicidní plyny).
 
Speciálním druhem sterilizace je [[kontinuální sterilizace|kontinuální sterilace]], která probíhá nepřetržitě.
 
[[Var]] není plně účinná metoda sterilace.
 
=== SterilaceSterilizace vlhkým vzduchem ===
Sterilizace vlhkým vzduchem je nejčastějším a nejspolehlivějším typem sterilace nástrojů a laboratorních materiálů. V průběhu této sterilizace dochází ke [[Karamelizace|karamelizaci]] cukrů, [[Denaturace bílkovin|denaturaci bílkovin]] (při vyšším obsahu bílkovin v materiálu je nutno sterilaci prodloužit), [[Inaktivace vitamínů|inaktivaci vitamínů]], [[Mailardova reakce|Maillardově reakci]] sacharidů s aminokyselinami, [[Polymerizace|polymeraci]] a [[Hydrolýza|hydrolytickému]] poškození sloučenin. Provádí se buďto za použití Kochova hrnce (vodní pára do 100 °C) nebo autoklávu (vodní pára o teplotě 121 °C při tlaku 101,5 kPa a době okolo 23 min.). Zvláštním případem sterilace vlhkým teplem je pak použití frakcionované sterilace.
 
=== SterilaceSterilizace suchým vzduchem ===
Jedná se o méně častý sterilačnísterilizaceční postup, který je také méně účinný. Využívá se nejčastěji ke sterilacisterilizaci skleněných a kovových předmětů, v plameni o 160 °C a výše. Teplota musí působit delší čas.
 
=== SterilaceSterilizace UV zářením ===
Používá se často v laboratořích a zdravotnických zařízeních k likvidaci buněk na objektech a nástrojích používaných k úkonům vyžadujícím aseptické prostředí.
 
=== SterilaceSterilizace mikrobicidními plyny ===
Tento typ usmrcování buněk se používá k ošetření předmětů či povrchů v laboratořích. Jeho velkou nevýhodou je však možná reakce plynu s komponenty, nespolehlivé působení a nebezpečí [[výbuch]]u. Typickým představitelem plynu pro sterilizaci je [[Ethylenoxid]].
 
=== SterilaceSterilizace filtrací ===
Při sterilizaci tekutých materiálů (např. [[vakcína|vakcíny]], [[sérum|séra]]) v biotechnologických laboratořích a ve zdravotnictví se používá filtrace přes speciální filtr (např. nitrocelulózový) o velikosti pórů 0,1-0,2 μm.
 
Řádek 34:
 
== Kosmický výzkum ==
Cca 15 procent nákladů při přípravě kosmických sond stojí sterilacesterilizace<ref>[http://technet.idnes.cz/grun-tezky-ukol-sterilace-kosmickych-sond-f3v-/tec_vesmir.asp?c=A070417_220219_tec_vesmir_vse Grün: Těžký úkol sterilace planetárních kosmických sond]</ref>. Sondy jsou připravovány ve filtrovaném, extrémně čistém prostředí. Dekontaminaci sondy od pozemského života nelze provést z principiálních důvodů absolutně, ale lze minimalizovat pravděpodobnost biologické kontaminace cílové planety: při pravděpodobnosti 1:1000 (10<sup>−3</sup>) se předpokládá, že jen v jednom případě z tisíce by mohlo k lokální kontaminaci dojít.
 
Horká pára při teplotě 120 až 135&nbsp;°C působící desítky minut běžné užívaná v chirurgii nebo mikrobiologii ([[autokláv]]) způsobuje korozi a nedostane se pod povrch.
 
Pro kosmické účely je zapotřebí hloubková sterilacesterilizace všech jednotlivých prvků, optimálně i kompletní sondy. Použitelné je „vypékání“ při teplotách nad 110&nbsp;°C za extrémně malé vlhkosti po dobu mnoha desítek hodin, což je však na hranici maximální zátěže elektroniky. Další variantou je záření gama paprsky při dávkách kolem 2,5 Mrad (vysoce nad letálním účinkem), problém je ovšem opět trvanlivost elektroniky a optiky. V současnosti je běžná kombinace různých metod povrchové i hloubkové sterilace v maximálně čistém až aseptickém prostředí.
 
== Odkazy ==
Řádek 45:
 
=== Související články ===
* [[SterilaceSterilizace zdravotnického materiálu a nástrojů]]
 
[[Kategorie:Dezinfekce]]