Rys (rod): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Fylogeneze: zač kultury
značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru
m drobnosti
Řádek 19:
Rysové prošli evolučním vývojem, na jehož konci stojí současné čtyři druhy: dva žijí v [[Severní Amerika|Severní Americe]], [[rys kanadský]] a [[rys červený]], ohrožený [[rys iberský]] obývá rezervace ve [[Španělsko|Španělsku]] a několik málo zvířat snad ještě přežívá v [[Portugalsko|Portugalsku]]. [[Rys ostrovid]] je ze všech rysů největší a má také největší areál rozšíření; původně žil v celé [[Eurasie|Eurasii]], ale v Evropě byl na mnoha místech vyhuben. Společným předkem těchto čtyř druhů byl ''[[Lynx issiodorensis]]'', jenž žil v [[Pliocén|pliocénu]] a [[Pleistocén|pleistocénu]]. [[Karakal]] a [[kočka bažinná]] se kvůli chomáčkům chlupů na konci uší někdy také označují jako rysové nebo rysci. S rysy rodu ''Lynx'' ale nejsou nijak zvlášť příbuzní.
 
Rysové preferují [[Biotop|habitat]] v podobě [[Smíšený les|lesních společenství mírného pásu]]. S výjimkou rysa iberského jsou rozšířeni na velkém území v poměrně hojných počtech a nehrozí jim v globále nebezpečí vyhubení. Zatímco v indiánské mytologii zaujímali důležité postavení, v evropské kulturní oblasti měli v zásadě jen pověst divoké šelmy.
 
== Společné rysy rodu ==
Řádek 28:
Rysové mají jedinečný vzhled a jejich záměna s jinými kočkami (snad s výjimkou [[Karakal|karakala]]) je prakticky vyloučená. Charakterizuje je kymácivá chůze, způsobená výraznými zadními končetinami. Přední i zadní končetiny mají rysové relativně dlouhé a objemné a tlapy velmi široké. Ve sněhu fungují jako malé [[sněžnice]]. Široké tlapy navíc tlumí zvuk při chůzi a přispívají tak k tichému přiblížení ke kořisti. Plošný tlak rysů ostrovidů na zem je třikrát menší než u [[Kočka divoká|koček divokých]] a rysů kanadských čtyřikrát až devětkrát menší než [[Kojot prérijní|kojotů]]. Otisky tlap se podobají otiskům kočky domácí, jsou však podstatně širší. Stopa je téměř lineární, především pohybuje-li se rys vyšším tempem.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Sunquist|jméno=Mel|příjmení2=Sunquist|jméno2=Fiona|titul=Wild Cats of the World|vydání=|vydavatel=The University of Chicago Press|místo=Chicago, London|rok=2002|počet stran=|strany=|isbn=|poznámka=(Dále jen Sunquist a Sunquist 2002)}}</ref>
 
Ocas mají rysové krátký, jakoby useknutý, jeho délka se pohybuje od 5 do 25 cm. Rys ostrovid ho mívá nejsilnější ze všech druhů. [[Pohlavní dimorfismus]] bývá nepříliš výrazný, samci jsou v průměru o 15 až 2515–25 % větší než samice.
 
Množství skvrn a celkové zbarvení srsti se liší v závislosti na druhu a na zeměpisné šířce výskytu. Rysové mohou mít svůj kožich téměř jednobarevný, bez výrazné kresby, s proužky, skvrnami a [[Rozeta (zoologie)|rozetami]]. Rysové iberští mívají skvrny velmi zřetelné, zatímco rysům kanadským dlouhá srst případnou kresbu rozmazává či úplně destruuje. Všichni rysové mají líce, břicho, vnitřek nohou, bradu a srst okolo očí zbarvené krémově. Rys kanadský a rys ostrovid se vyznačují velmi hustou srstí, která může mít na břiše 4600 a na zádech až 9000 [[Chlup (zoologie)|chlupů]] na cm². Poměr chlupů podsady vůči pesíkům je 12 až 1312–13 ku 1.
 
<center>
Řádek 96:
 
==== Potrava ====
Rysové jsou nejaktivnější za svítání a za soumraku. Svou kořist vyhledávají z pozorovatelny, což je většinou nějaké vyvýšené místo, mnohdy spadlý strom. Pak se k ní snaží nepozorovaně přiblížit anebo vyčkávají, až přijde sama. Pokud se zvíře dostane na krátkou vzdálenost, rys prudce vyrazí. Obvyklá délka pronásledování je okolo 20 metrů, lovy delší než 200 metrů nastávají jen v 1-51–5 % případů. Když oběť dostihnou, zabíjejí většinou stiskem hrdla nebo prokousnutím šíje. Za kořistí cestují často několik kilometrů denně. Obvykle loví jednou za 1 až 7 dní. Lovecká úspěšnost velmi záleží na konkrétním jedinci, ale existují určitá orientační data. Samice rysů ostrovidů, jenž odchovávají mladé, dosahují úspěšnosti 60-7060–70 %, samci 40-6040–60 % a čerstvě samostatní mladí jedinci jen 10-2010–20 %.
 
Konkrétní kořist závisí na druhu. S výjimkou rysa ostrovida dávají ostatní rysové jednoznačně přednost malé kořisti v podobě zajícovců nebo ptáků. Rys ostrovid se zaměřuje na menší kopytníky, především na [[Srnec obecný|srnce]], [[Sob polární|soby]], kamzíky a jeleny. Nicméně i rys červený a kanadský výjimečně uloví [[Jelenec běloocasý|jelence běloocasého]] nebo soba [[Sob polární|karibu]]. Rysové nejsou klasičtí mrchožrouti a vyhýbají se starším, rozkládajícím se mršinám. Četnost útoků rysů na domácí zvířata se velmi liší oblast od oblasti. Byly zaznamenány případy, kdy se rys výrazně specializoval na [[Ovce domácí|ovce]]. Na území, kde došlo k reintrodukci rysů se dočasně zvýšila predace domácích zvířat, ale pak došlo ke stabilizaci. Obecně rysové působí podstatně menší škody než [[Vlk obecný|vlci]] a [[Medvědovití|medvědi]]. Rysové nenapadají člověka a to ani v případě, když se přiblíží k jejich mláďatům.
Řádek 154:
|13 let
|15 let
|}</center>Rysové se málokdy stávají obětmi vztekliny. Z přibližně tisíce kusů odchycených nebo zabitých na Slovensku v desetiletém období bylo jen 0,6 % infikováno virem vztekliny. NevícNavíc se u rysů nerozvíjí agresivní forma této nemoci a sami rysové významně redukují populaci lišek, které bývají častým zdrojem nákazy. Úmrtí v důsledku jakýchkoli nemocí je zaznamenáno u zhruba 1/4 jedinců. Téměř 3/4 úmrtí dospělých rysů má na svědomí člověk, především v důsledku lovu (často pytláctví) či dopravních nehod. Za smrt nedospělých jedinců může především hlad a parazitické nemoci. 80 % rysů ostrovidů nedosáhne věku, kdy se mohou začít rozmnožovat. Kromě člověka mají rysové málo přirozených nepřátel. V závislosti na druhu a biotopu mohou příležitostně padnout za oběť [[Medvědovití|medvědům]], [[Vlk obecný|vlkům]], [[Puma americká|pumám]], [[Rosomák sibiřský|rosomákům]] a výjimečně i jiným šelmám. V přírodě se rysové obvykle dožívají mírně přes 10 let, v zajetí to může být i 30.
 
== Taxonomie a evoluce ==
Řádek 244:
 
=== Etymologie ===
Termín „lynx“ [lε: ks] pochází z [[Latina|latinského]] ''lynx'', které bylo převzato z [[Řečtina|řeckého]] ''λξγξ'', což znamená prostě „zvíře“. V přirovnání ''lynx'' označuje prohnanou osobu. „Mít oči jako rys“ znamená skvěle vidět. Tento výraz vznikl zkomolením původního významu „mít oči jako [[Lynkeus]]“, který vyjadřoval údajnou schopnost [[ArgonautArgonauti|argonauta]] Lynkea (Lyncea) vidět skrze hmotu. Souhvězdí rysa bylo pojmenováno tak proto, že hvězdář Hevelius v 17. století tvrdil, že ho dokáže spatřit jen ten, kdo má obzvláště ostrý zrak, tedy oči jako rys. Výraz „pouštní rys“ označuje karakala, který byl dříve mezi rysy řazen. Rys ostrovid býval někdy označován jako „jelení vlk“, což vychází z latinského ''Lupus cervarius'' znamenající „vlk přitahující jeleny.“ Rys kanadský je ve frankofonním prostředí takto občas označován i v současnosti.
 
== Galerie ==