Vesmírný závod: Porovnání verzí

'''Vesmírný závod''' (někdy též '''vesmírné závody''') je pojem, který se používá k označení neoficiálního soupeření mezi [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] o vědecko-technickou převahu v oblasti [[Kosmonautika|dobývání a výzkumu]] [[Kosmický prostor|kosmického prostoru]] během [[Studená válka|studené války]]. Toto soupeření probíhalo v zásadě od roku [[1957]] do poloviny [[1970–1979|70. let]] a obě [[supervelmoc]]i do něj investovaly značné finanční, materiální a lidské zdroje. Díky tomu došlo v poměrně krátkém období k takovému vědecko-technickému pokroku, jaký neměl do té doby v historii lidstva pravděpodobně obdobu, a díky kterému se otevřely rozsáhlé možnosti pro výzkum a využívání kosmického prostoru.

 

 

Po ztrátě tohoto prvenství prohlásil americký prezident [[John Fitzgerald Kennedy|John F. Kennedy]], že USA vyšlou do konce desetiletí prvního člověka na [[Měsíc]]. Tímto proslovem z května 1961 před oběma komorami Kongresu fakticky začala nejnáročnější a nejkomplexnější fáze vesmírného závodu ─ souboj o Měsíc. Svůj závazek pak Kennedy zopakoval v [[Projev Johna F. Kennedyho na Rice University|projevu na Riceově univerzitě]] v září 1962. Sovětský svaz, jenž dosud vedl, začal v polovině [[1960–1969|60. let]] ztrácet svůj náskok. Dělo se tak zejména vzhledem k nedostatečnému financování a také díky řadě organizačních problémů, jež se objevily především po předčasné smrti hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova v roce [[1966]]. [[Sovětský lunární program]] neustále ztrácel dech v souboji s podstatně mnohem lépe finančně zajištěným a organizovaným americkým [[Program Apollo|programem Apollo]]. Američanům se už v prosinci [[1968]] podařilo vyslat na oběžnou dráhu Měsíce kosmickou loď [[Apollo 8]] s třemi astronauty na palubě a [[20. červenec|20. července]] [[1969]] přistál [[lunární modul]] mise [[Apollo 11]] s [[Neil Armstrong|Neilem Armstrongem]] a [[Buzz Aldrin|Edwinem Aldrinem]] úspěšně na povrchu Měsíce.

 

Tím v podstatě vesmírný závod vyvrcholil, nicméně souboj o menší vesmírná prvenství mezi oběma supervelmocemi pokračoval i nadále. SSSR se v pilotované kosmonautice začal více věnovat stavbě [[Vesmírná stanice|vesmírných stanic]], zatímco USA začaly s vývojem [[Kosmický raketoplán|raketoplánu]]. Přestože se za symbolické ukončení vesmírného závodu považuje společná sovětsko-americká mise [[Sojuz-Apollo]], jež se uskutečnila v roce [[1975]], vzájemné soupeření v kosmonautice pokračovalo v menší míře až do konce studené války.