Finanční výkazy: Porovnání verzí

'''Finanční''', resp. '''účetní výkazy''' (v ČR označované jako [[účetní závěrka|'''účetní závěrka''']]) jsou dokumenty zobrazující finanční situaci [[Účetní jednotka|účetní jednotky]]. V různých zemích mohou existovat odlišné požadavky na tyto výkazy, způsobené ekonomickými, právními, historickými, kulturními a společenskými odlišnostmi.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Účetní systémy ve světě|url=http://www.slideplayer.cz/slide/3428486|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=15.6.2016}}</ref> Rozdíly mohou vyplývat také z rozdílných nároků na prezentaci informací s ohledem na velikost a povahu činnosti účetní jednotky. Proto je užitečné formulovat cíle účetního výkaznictví v souladu se světově uznávanými pravidly.

== Mezinárodní účetní standardy účetního výkaznictví ==

* ''[[Mezinárodní standardy účetního výkaznictví]]'' ([[Mezinárodní standardy účetního výkaznictví|''International Financial Reporting Standards'', '''IFRS''']])<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=International Financial Reporting Standards|vydání=|vydavatel=International Accounting Standards Board|místo=London|rok=2014 (každoročně aktualizováno)|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> - tzv. „úplný“ soubor IFRS je určen pro výkaznictví účetních jednotek založených za účelem dosahování zisku - primárně pro společnosti, jejichž [[Cenný papír|cenné papíry]] jsou registrovány na [[Burza cenných papírů|burzách cenných papírů]] a dále pro velké podniky veřejného zájmu. IFRS představují ucelený soubor kvalitních, srozumitelných a vymahatelných celosvětových standardů finančního výkaznictví, směřujících k tomu,aby účetní výkazy a další předkládané finanční zprávy poskytovaly vysoce kvalitní, transparentní a srovnatelné informace, které by byly účastníkům světových [[Kapitálový trh|kapitálových trhů]] a ostatním uživatelům nápomocny v jejich ekonomickém rozhodování. Ačkoli se IFRS zaměřují primárně na [[Kapitálová společnost|kapitálové společnosti]], vychází z přesvědčení, že existují potřeby společné všem uživatelům (jako jsou např. věřitelé, obchodní partneři, finanční analytici, vláda, veřejnost aj.). První oficiální, autorizovaný překlad IFRS do českého jazyka byl pořízen v r.&nbsp;2000,<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní účetní standardy 2000|vydání=1|vydavatel=HZ Praha, spol. s r.o.|místo=Praha|rok=2000|počet stran=1240|strany=|isbn=80-238-2029-X}}</ref> druhý v r.&nbsp;2003<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní standardy účetního výkaznictví 2003 - včetně Mezinárodních účetních standardů a Interpretací|vydání=1|vydavatel=HZ Praha, spol. s r.o.|místo=Praha|rok=2003|počet stran=|strany=|isbn=80-238-7854-9}}</ref> a třetí v r.&nbsp;2005,<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) - včetně Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Interpretací k 1. lednu 2005|vydání=1|vydavatel=Svaz účetních|místo=Praha|rok=2005|počet stran=2249|strany=|isbn=1-904230-79-2}}</ref> s dodatkem pro r.&nbsp;2006.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) - včetně Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Interpretací k 1. lednu 2006. Dodatek k IFRS 2005 - změny roku 2006|vydání=1|vydavatel=Svaz účetních|místo=Praha|rok=2006|počet stran=215|strany=|isbn=80-239-7171-9}}</ref>

* ''[[Mezinárodní standardy účetního výkaznictví pro malé a střední podniky]]'' (''International Financial Reporting Standards for Small and Medium-sized Entities'', IFRS for SMEs)<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=International Financial Reporting Standards for Small and Medium-sized Entities|vydání=|vydavatel=IASB|místo=London|rok=2009 (každoročně aktualizováno)|počet stran=250|strany=|isbn=}}</ref> - jsou určeny pro účetní jednotky, na něž se nevztahuje povinnost vykazovat dle úplných IFRS, tj. pro takové, (a) které nemají veřejnou odpovědnost a zároveň (b) které zveřejňují účetní závěrku pro externí uživatele (nevyhotovují účetní výkazy jen pro vlastní potřeby). Tyto standardy byly rovněž přeloženy do češtiny.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=IFRS for SMEs in Czech|url=http://www.ifrs.org/IFRS-for-SMEs in Czech|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=18.5.2016}}</ref>.

* ''[[Všeobecně uznávané účetní principy]]'' (''Generally Accepted Accounting Principles'', US GAAP)<ref>{{Citace monografie|příjmení=Epstein|jméno=Barry J.|příjmení2=Nach|jméno2=Ralph|titul=Wiley GAAP 2010: Interpretation and Application of Generally Accepted Accounting Principles|vydání=|vydavatel=John Wiley₰Son|místo=New York|rok=2010|počet stran=1376|strany=|isbn=}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Generally Accdepted Accounting Principles|url=http://www.en.wikipedia.org/wiki/Generally-Accepted-Accounting-Principles_(United_States)|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=14.6.2016}}</ref> - nejstarší (stále aktualizovaný) soubor požadavků na sestavování a zveřejňování účetních výkazů kapitálových společností,<ref group="pozn.">Od r.&nbsp;1984 jsou v [[Spojené státy americké|USA]] vytvářeny standardy účetního výkaznictví rovněž pro subjekty veřejné správy. Tím je pověřen úřad GASP (Govermental Accounting Standards Board).</ref> zejména těch, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na burzách v USA.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Mládek|jméno=Robert|příjmení2=|jméno2=|titul=Světové účetnictví US GAAP|vydání=2. aktualizované|vydavatel=Linde|místo=Praha|rok=2002|počet stran=621|strany=13 - 88|isbn=}}</ref>

U všech čtyř souborů jsou cíle účetního výkaznictví formulovány v jejich ''Koncepčních rámcích'':<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Conceptual Framework for Financial Statements 2010|url=http://www.iasplus.com/en/standards/other/framework|vydavatel=IASB|místo=London|datum vydání=2010|datum přístupu=8.5.2016}}</ref> poskytovat souhrnné informace o finanční situaci účetní jednotky k určitému datu, o výsledcích jejího hospodaření za určité období, o její schopnosti vytvářet (generovat) a efektivně využívat peněžní prostředky a v neposlední řadě informace o změnách ve vlastním [[kapitál]]u (v čistých aktivech). Všem standardům je také společné:

* ''[[Výkaz zisku a ztráty]] a [[ostatní části výsledku]] (Statement of profit or loss and other comprehensive income)'' - první část výkazu podává přehled o finanční výkonnosti podniku za dané období, tj. o [[náklad]]ech, [[výnos]]ech a [[Výsledek hospodaření|výsledku hospodaření]] účetní jednotky, druhá část o operacích povahy nákladů a výnosů, které ovlivnily během období vlastní kapitál přímo, aniž prošly výkazem zisku a ztráty. První a druhou část výkazu lze prezentovat samostatně, ve dvou výkazech.

Externí uživatelé požadují, aby účetní výkazy vyhovovaly určitým kvalitativním charakteristikám, jež by byly zárukou jakosti a využitelnosti vykazovaných informací. Podle ''Koncepčního rámce IFRS''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Qualitative characteristics of useful financial information|url=http://www.iasplus.com/en/standards/other/framework|vydavatel=IASB|místo=London|datum vydání=2010|datum přístupu=8.5.2016}}</ref> jsou vykazované informace užitečné, jestliže jsou pro rozhodování uživatelů významné a jestliže jsou pravdivé. Z toho jsou odvozeny dvě základní kvalitativní charakteristiky:

[[Rada Evropské unie]] vydala v polovině r.&nbsp;2002 '''Nařízení o IAS''',<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, o uplatňování Mezinárodních účetních standardů (nařízení o IAS)|url=http://www.eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:3202R1606|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=5.5.2016}}</ref> požadující, aby společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry na evropských burzách vyhotovovaly povinně své [[Konsolidovaná účetní závěrka|konsolidované účetní závěrky]] podle jediného souboru, tehdy nazývaného IAS (dnes IFRS),<ref group="pozn.">Do r.&nbsp;2001 byl tento soubor označován jako IAS (''Mezinárodní účetní standardy''), pak jako IFRS (''Mezinárodní standardy účetního výkaznictví''). Záměrem bylo zdůraznit fakt, že se jedná primárně o účetní výkaznictví, nikoli o samotné účtování.</ref> který EU přejímá do svého právního rámce prostřednictvím tzv. schvalovacího mechanismu. Rada dále vyzvala členské země, aby tyto standardy aplikovaly do svého národního účetnictví v co nejširším možném rozsahu. K tomu účelu dala členským zemím kompetenci rozšířit povinnost aplikovat IAS i na domácí společnosti nebo těmto společnostem aplikaci IAS alespoň umožnit. Dále vyzvala členské země, aby řešení uvedená v IAS zakomponovaly (jak to jen lze) do svých národních úprav účetnictví.

== ÚčetnictvíÚčetní výkaznictví podle českých norem ==

Právní základ českého účetnictvíúčetního výkaznictví (účetní závěrky) tvoří:

# ''Zákon o účetnictví'' č. 563/2001 Sb., v platném znění (dále jen zákon)<ref>{{Citace elektronické monografie |příjmení=|jméno=|titul=Zákon datum_přístupuč. =563/2001 7Sb.6.2016, |o účetnictví|url = http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=07.06.2016|datum_přístupu=}}</ref> - je průřezovým zákonem, což znamená, že je společný všem účetním jednotkám bez ohledu na to, zda jsou či nejsou podnikatelskými subjekty. Z toho vyplývá nutnost zohlednit specifika různých typů účetních jednotek prostřednictvím vyhlášek a českých účetních standardů.

# soubor prováděcích vyhlášek k zákonu,<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví|url=http://www.kacr.cz/vyhlasky|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=12.6.2016}}</ref> které zohledňují specifika různých typů účetních jednotek, jimiž jsou:

#* některé vybrané účetní jednotky, jež zajišťují a předávají požadovaná data do centrálního systému účetních informací státu,<ref group="pozn.">Těmito účetními jednotkami jsou: organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, státní fondy včetně [[Pozemkový fond České republiky|Pozemkového fondu ČR]], územní samosprávné celky a jimi zřizované příspěvkové organizace, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů a zdravotní pojišťovny. Konsolidační celek „stát“ tedy zahrnuje jednak sektor [[Vláda České republiky|vládních]] institucí, jednak ostatní (státní) účetní jednotky jako jsou veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, [[Český rozhlas]], [[Česká televize]], [[Státní podnik|státní podniky]] apod.</ref> a to tak, aby z nich bylo možno vyhotovit účetní výkazy za Českou republiku (tzv. „účetnictví státu“),<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Účetnictví státu - základní informace|url=http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetni-reforma-verejnych-financi/zakladni-informace-ucetnictvi-statu|datum_přístupuvydavatel=5|místo=|datum vydání=|datum přístupu=05.606.2016|datum_přístupu=}}</ref>

Účetní jednotky (vyjma těch, které vedou jednoduché účetnicvíúčetnictví a vyjma těch, které spadají pod ''Nařízení o IAS'') vyhotovují '''''českou účetní závěrku'''''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Konečný|jméno=Jiří|titul=Účetní závěrka sestavená dle českých účetních standardů a IFRS. Bakalářská práce.|url=http://www.is.mendelu.cz/zp/index pl?podrobnosti=63288|vydavatel=Mendelevova univerzita|místo=Brno|datum vydání=2015|datum přístupu=14.6.2016}}</ref> zahrnující [[rozvahu]], [[výkaz zisku a ztráty]] a přílohu. Vedle toho některé účetní jednotky vyhotovují i [[přehled o změnách vlastního kapitálu]] a [[přehled o peněžních tocích]]. V zásadě jsou účetní jednotky povinny vést [[podvojné účetnictví]] v plném rozsahu, avšak zákon umožňuje vyjmenovaným účetním jednotkám vést podvojné účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a některé subjekty mohou vést dokonce jednoduché (nepodvojné) účetnictví.

<u>Nařízení Rady EU o IAS</u>, podle něhož musí určené účetní jednotky vyhotovovat '''''účetní závěrkyzávěrku'' ''ve shodě s IFRS''''', je do zákona o účetnictví zakomponováno prostřednictvím dvou paragrafů:

* Světové standardy jsou vytvářeny a průběžně aktualizovány profesními institucemi,<ref group="pozn.">To platilo v počátku tvorby standardů. V poslední době je tento proces pod výrazným tlakem uživatelů a dokonce i politiků.</ref> které při zobrazování transakcí upřednostňují jejich ''ekonomickou podstatu'' před tím, jak se jeví po čistě právní stránce. Naproti tomu je české účetnictví regulováno právními předpisy, vydávanými státem. To může vést v některých situacích k tomu, že právní hledisko převáží nad ekonomickým obsahem. Z důvodů procesních ztěžují právní normy jejichpotřebnou aktualizaci.

* Světové standardy se zaměřují ''<u>pouze na účetní výkazy</u>'', nepředepisují použití konkrétního účetního systému ani metodiku účtování. Neurčují žádné závazné vzory výkazů s unifikovanou strukturou, ani povinné názvy položek. Neurčují ani nedoporučují jakoukoli účtovou osnovou - to vše zůstává v kompetenci účetní jednotky. Ta sama musí zajistit splnění všech požadavků tak, aby účetní výkazy, které prezentuje, o ní zobrazovaly věrný a poctivý finanční obraz. Naproti tomu české účetnictví požaduje dodržovat <u>závazné formáty výkazů</u> (odlišné podle typú účetních jednotek) s povinnou strukturou a závaznými názvy položek. Navíc je <u>regulováno i samotné ''běžné účtování''</u> tím, že pro jednotlivé typy účetních jednotek jsou vydávány závazné směrné účtové osnovy.

* Českému účetnictví <u>chybí koncepční rámec</u>, který by - obdobně jako u světových standardů - zastřešil smysl, cíle a obbsahobsah účetního výkaznictví, definoval prvky účetních výkazů a zásady pro jejich uznávání a vykazování.