Betty MacDonaldová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napravení odkazu
Jarka D (diskuse | příspěvky)
m Dílo.
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Betty MacDonaldová''', nar. Anne Elizabeth Campbell Bard ([[26. březen|26. března]] [[1908]] Boulder, [[Colorado]] - [[7. únor]]a [[1958]] [[Seattle]], [[Washington (stát)|Washington]]) byla americká [[spisovatel]]ka, autorka memoárových románů - její romány byly, vesměs autobiografickéautobiografických. Její sestrou je americká spisovatelka [[Mary Bardová]].
 
Humoristický žánr obohatila čtyřmi romány, které otevřeně a volně vypovídají o době, ve které žila. Svou bezprostředností, upřímností si získaly její romány velkou oblibu. Tuto oblibu zahájila vydáním knihy ''Vejce a já'' z roku [[1945]]. Náměty čerpala z vlastního života - nesčetné množství lidí, dobrých i zlých příhod atd. Nikdy beznadějně nepropadá sebelítosti a pesimismu, ale předkládá nezdolnou naději. Mezi jejích pět sourozenců patří také neméně úspěšná spisovatelka [[Mary Bardová]]. Její otec byl důlní [[inženýr]].
 
Sourozenci: [[Mary Bardová|Mary Bard Jensenová]] (1904-19701904–1970), Sydney Cleveland Bard, Dorothea “Dede” Bard Goldsmithová, Alison Bard Burnettová (1920-20091920–2009). Sestra Sylvia, kterou autorka ve svém díle nezmiňuje, zemřela v dětství. V trilogii ''Co život dal a vzal'' je uváděna i další osoba, která do rodiny přibyla až v dospělosti – Madge Baldwinová, kterou spisovatelka označuje za adoptivní sestru.
 
Prvním manželem Betty MacDonaldové byl Robert Eugene Heskett (1895-19511895–1951). Manželství uzavřeli v roce 1927 a vzešly z něj dvě dcery, Anne „Anka“ MacDonald Canhamová (nar. 1928) a Joan „Janka“ MacDonald Keilová (1929-20051929–2005). V roce 1931 Betty MacDonaldová manžela opustila a vrátila se zpět k své rodině do Seattlu. Manželství bylo oficiálně ukončeno roku 1935. Zkušenosti z prvního manželství, které trávila na slepičí farmě blízko Port Townsend ve státě Washington, zúročila spisovatelka ve svém románu ''Vejce a já''.
 
Spisovatelka se v dalším období svého života usadila v [[Seattle|Seattlu]], kde v době světové hospodářské krize vystřídala mnoho zaměstnání. V období 1937-19381937–1938, kdy onemocněla tuberkulózou, pobývala v plicním sanatoriu – Firland Sanatorium. Zkušenosti a zážitky ze sanatoria naplno zužitkovala v románu ''Morová rána'' (Plague and I). Za zmínku stojí i přátelství sse další pacientkou sanatoriaspolupacientkou, spisovatelkou Monicou Sone (autorkou ''Nisei Daughter'', 1953), která v knize vystupuje pod jménem Kimi Sanbo).<br />
V roce 1942 se autorka provdala za Donalda C. MacDonalda (1910-19751910–1975) a spolu s dcerami přesídlili na ostrov Vashon v blízkosti Seattlu. Život na ostrově se všemi jeho specifiky autorka vylíčila v knize ''Dusím se ve vlastní šťávě'' (Onions in the Stew). Z ostrova se MacDonaldovi odstěhovali v roce 1956, kdy koupili ranč v Kalifornii.
 
Betty MacDonaldová zemřela na rakovinu v roce 1958.
Řádek 15:
Podle průzkumu čtení a čtenářů, který podle článku v MF Dnes z roku 2008 pod patronací [[Národní knihovna České republiky|Národní knihovny]] a [[Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky|Ústavu pro českou literaturu]] [[Akademie věd České republiky|Akademie věd]] zpracoval literární vědec a vysokoškolský profesor [[Jiří Trávníček]] a publikoval v knize ''Čteme?'', je román ''Vejce a já'' od Betty MacDonaldové nejoblíbenější knihou v Česku, před [[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války|Švejkem]] a [[Harry Potter]]em.<ref>Luděk Navara: [http://zpravy.idnes.cz/co-cech-to-knihomil-podle-pruzkumu-jsou-cesi-jedni-z-nejvetsich-ctenaru-1nj-/kavarna.asp?c=A081219_175335_kavarna_bos Co Čech, to knihomil: Podle průzkumu jsou Češi jedni z největších čtenářů], iDnes.cz, 23. 12. 2008, Kavárna on-line, MF Dnes</ref>
 
== DílaDílo ==
* [[1945]] - ''Vejce a já'' (The Egg and I),. – Vtipné autorkavyprávění popisujeo životživotě mladé městské ženy, novomanželky (uvyklé žít v široké rodině) na slepičí farmě uprostřed hlubokých lesů. S nadhledem líčený „boj o život“ v bohem zapomenutém koutu světa, v němž se ústředním bodem dne stává zápolení se svéhlavým sporákem či paličatými kuřaty, svátkem návštěva sousedů s prostými potřebami a názory, a čermou můrou manželovy vize, odzbrojující zručnost a přesvědčení, že „to zvládneš, Betty“.
* Trilogie ''Co život dal a vzal'' obsahuje tři humorné autobiografické romány navazující na knížkuknihu ''Vejce a já'':
** [[1948]] - ''Kdokoli může dělat cokoli'' (Anybody Can Do Anything),. spisovatelka– Líčení života s nadsázkoudcerami popisujeuprostřed řaduvšeobjímající zaměstnání,rodiny kterouv prošlaSeattlu v doběobdobí hospodářskéekonomické krize 30. let, hledání práce a strastí nejrůznějších zaměstnání – opět s neutuchajícím humorem, tolik povzbuzujícím čtenáře.
** [[1950]] - ''Morová rána'' (The Plague and I), vypráví oPřes svémvážné pobytutéma léčení v tuberkulózním sanatoriu. Tentoje dílknížka jesvěžím nejsilnějšívyprávěním plným laskavého humoru i sebeironie, zachycujícím a nejvýraznějšíhumorně vykreslujícím jak plejádu postav – pacientů, jejich příbuzných či personálu –, tak svérázné vypořádávání se zzákařnou trilogienemocí.
** [[1955]] ''Dusím se ve vlastní šťávě'' (Onion in the Stew). – Okouzlující vyprávění o novém životě v novém domě na pláži, kde vás sice neohrožuje divá zvěř, chudoba ani nemoc jako v knihách předchozích, zato máte co do činění s novomanželem, pubertálními dcerami a jejich přáteli, psy, kočkami, mývaly, nevypočitatelnými manýry domu, rostlinstva a počasí, a to na obtížně dostupném ostrově Vashon.
** [[1955]] - ''Dusím se ve vlastní šťávě'' (Onion in the Stew), spisovatelka nás seznamuje se svým manželem a dětmi a s novým životem v novém domě na pláži.
 
=== Knihy pro děti ===
* [[1947]] - ''Paní Láryfáry'' (Mrs. Piggle-Wiggle), první díl povídek pro děti o paní Láryfáry, která má ráda děti a umí vyléčit jejich různé neduhy
* [[1949]] - ''Čáry paní Láryfáry'' (Mrs. Piggle-Wiggle's Magic), druhé pokračování povídek pro děti
* [[1954]] - ''Farma paní Láryfáry'' (Mrs. Piggle-Wiggle's Farm), třetí povídání
* [[1957]] - ''Haló, paní Láryfáry!'' (Hello, Mrs. Piggle-Wiggle), čtvrté setkání
 
== Odkazy ==