Gotická architektura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 217.196.211.99 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Nguyenna99 |
→Saint-Denis: odkaz na samotný klášter (ne na město) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
=== Saint-Denis ===
Za první gotickou stavbu je obecně považována přestavba chrámu (přesněji ovšem pouze novostavba jeho západního dvojvěžového průčelí a [[Chór (architektura)|chóru]] s [[chórový ochoz|chórovým ochozem]] a věncem [[kaple|kaplí]]) [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a [[Bazilika Saint-Denis|Saint-Denis]] nedaleko [[Paříž]]e, který vznikl před polovinou [[12. století]]. Iniciátorem této stavby byl opat [[Suger]], jeden z nejmocnějších mužů tehdejší [[Francie]] a důvěrný přítel králů [[Ludvík VI. Francouzský|Ludvíka VI.]] a [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]]. Dochoval se zcela unikátní text, v němž opat Suger popisuje průběh stavby.<ref>''Skutky opata Sugera'', texty opata Sugera ze Saint-Denis, Bernarda z Clairvaux a Viléma ze Saint-Denis, Praha 2003.</ref> Tento text je dnes důležitým [[pramen]]em pro poznání a pochopení středověkého myšlení a [[ikonografie]] středověkých staveb. Sugerovou snahou bylo oslavit významného světce a francouzského národního patrona [[svatý Diviš|svatého Diviše]], který zde byl pohřben. V kostele je proto také dodnes [[pohřebiště]] francouzských králů, což jeho význam v Sugerově době pochopitelně ještě zvyšovalo.
Revolučnost Saint-Denis spočívá v tom, že zde bylo novým způsobem spojeno několik stavebních prvků, které byly samostatně užity na některých starších stavbách [[Île-de-France]] a také nedaleké Normandie izolovaně. Vznikl tak celek, který se stal pravzorem všech ostatních [[gotická katedrála|gotických katedrál]]. Především je to žebrová křížová klenba, ale také západní [[průčelí]] s mohutnými vstupními [[portál (architektura)|portály]] a dvojicí [[věž]]í, [[chórový ochoz]] (v Saint-Denis nezvykle [[dvojlodí|dvojlodní]]) s věncem kaplí, použití [[vitráž]]í osazených v rozměrných oknech a s tím související použití [[opěrný systém|opěrného systému]].<ref>Klein, B., s. 28–29</ref>
| |||