Řeka svatého Vavřince: Porovnání verzí

'''Řeka svatého Vavřince'''<ref name="Index českých exonym">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty | vydání = 1 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 125 | přílohy = mapy | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR | isbn = 80-86918-04-1 | kapitola = | strany = 68, 90}}</ref> <ref name="Gmss">{{Citace monografie | titul = Geografický místopisný slovník světa | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = | isbn = 80-200-0445-9 | kapitola = | strany = 773}}</ref> ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''Saint Lawrence River''}}, {{Vjazyce|fr}} {{Cizojazyčně|fr|''fleuve Saint-Laurent''}}, [[mohawština|mohawsky]] ''Kaniatarowanenneh'') je [[řeka]] v&nbsp;[[Severní Amerika|Severní Americe]], která zajišťuje odtok z&nbsp;[[Velká jezera|Velkých jezer]] do [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. Částečně tvoří hranici mezi [[Kanada|Kanadou]] ([[Administrativní dělení Kanady|provincie]] [[Ontario (provincie)|Ontario]]) a [[Spojené státy americké|USA]] ([[stát (USA)|stát]] [[New York (stát)|New York]]) a pokračuje kanadskou provincií [[Québec (provincie)|Québec]]. Vlastní ''řeka svatého Vavřince'' je přibližně 1200&nbsp;[[kilometr|km]] dlouhá (od odtoku z&nbsp;[[Ontario (jezero)|jezera Ontario]] k&nbsp;ústí do [[záliv svatého Vavřince|zálivu svatého Vavřince]]). Délka celé říční soustavy od [[pramen]]ů [[řeka|řeky]] [[St. Louis (řeka)|Saint Louis]] (přítok [[Hořejší jezero|Hořejšího jezera]]) v&nbsp;[[Minnesota|Minnesotě]] je 3350&nbsp;km. Povodí má rozlohu 1&nbsp;269&nbsp;000&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]].

Na horním toku (od [[Ontario (jezero)|jezera Ontario]] k&nbsp;městu [[Cornwall (Kanada)|Cornwall]]) sloužítvoří jako hranicehranici mezi [[Kanada|Kanadou]] a [[Spojené státy americké|USA]] a níže protéká zcela po území Kanady. Dolina řeky se rozkládá v&nbsp;rozsáhlé [[tektonická propadlina|tektonické propadlině]] na styku [[Kanadský štít|kanadskéhoKanadského štítu]] a [[Appalačské pohoří|Appalačských hor]]. Mezi městy [[Prescott (Ontario)|Prescott]] a [[Montréal|Montreal]] řeka protíná úzký výběžek [[štít (geologie)|štítu]]. Úsek s&nbsp;[[peřej]]emi s&nbsp;převýšením necelých 70&nbsp;m je dlouhý 175&nbsp;km. K&nbsp;jeho obeplutí byly postaveny [[kanál (průplav)|kanály]]. Pod městem [[Québec]] řeka vytváří [[estuár]] dlouhý 400&nbsp;km a široký až 50&nbsp;km, který se otevírá do [[záliv svatého Vavřince|Zálivu svatého Vavřince]]. Břehy zálivu jsou vysoké a srázné. Na úrovni západního okraje ostrova [[Anticosti]] je řeka široká už 125&nbsp;km. Zde také přechází ve vlastní Záliv svatého Vavřince.

Větší [[přítok]]y jsou [[Ottawa (řeka)|Ottawa]], [[Saint-Maurice (řeka)|Saint-Maurice]] a [[Saguenay (řeka)|Saguenay]] zleva a [[Richelieu (řeka)|Richelieu]] zprava. Zprava se připojuje [[kanál (průplav)|kanál]] od řeky [[Hudson (řeka)|Hudson]] ''(USA).''

Spolu s&nbsp;[[Velká jezera|Velkými jezery]] je důležitou součástí vodní cesty spojující [[vnitrozemí]] obou států s&nbsp;[[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]]. Na úseku mezi [[Montréal|Montrealem]] a [[Ontario (jezero)|jezerem Ontario]] byla (kromě obchvatných kanálů) vytvořena kaskáda [[hydrouzel|hydrouzlů]] s&nbsp;[[vodní nádrž|vodními nádržemi]]. Největší jsou [[hydroelektrárna svatého Vavřince]] na hranicích [[Kanada|Kanady]] a [[Spojené státy americké|USA]] a hydroelektrárny [[Boarnua]] a [[Robert-Sanders]] v&nbsp;Kanadě. Největší města [[přístav]]y na řece jsou [[Kingston (Ontario)|Kingston]], [[Cornwall (Ontario)|Cornwall]], [[Montréal]], [[Sorel-Tracy|Sorel]], [[Trois-Rivières]] a [[Québec]].