Tvrz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Upřesnění bašt, commonscat z WD, přesun referencí, portály
Řádek 9:
[[Soubor:Nepomyšl - zámecká brána.jpg|thumb|[[Nepomyšl (zámek)|Tvrz v Nepomyšli]] přestavěná na renesanční zámek]]
[[Soubor:Votice, Martinice, redoubt.jpg|thumb|Tvrziště v Martinicích]]
Pojem tvrz označuje ve [[středověk]]u a [[Raný novověk|raném novověku]] drobné opevněné [[feudál]]ní sídlo budované obvykle v&nbsp;těsné návaznosti na venkovské osídlení a hospodářské zázemí, čímž se odlišuje od [[hrad]]u. Vymezení tvrzí jako samostatné kategorie sídel je českou a částečně polskou zvláštností, protože v&nbsp;ostatních zemích jsou podobné objekty označované jako [[hrad]]y. Hranice mezi hrady a tvrzemi je neostrá a existuje řada objektů, které bývají zařazovány (historicky i&nbsp;v&nbsp;moderní době) do obou skupin (např. [[Tuchoraz (hrad)|Tuchoraz]] nebo [[Hradenín (hrad)|Hradenín]]).<ref name="kupka"/>{{Citace monografie
| příjmení = Kupka
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora = Vladimír Kupka
| spoluautoři = a kol.
| titul = Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2001
| počet stran = 528
| kapitola = Tvrze
| strany = 60–65
| isbn = 80-7277-047-0
}}</ref>
 
[[Stavebník]]em byla především [[nižší šlechta]], bohatí [[Měšťanstvo|měšťané]] a [[církevní hodnostář]]i. Tvrze vznikaly v&nbsp;českých zemích od [[13. století]] do [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Toto období zahrnuje [[Románský sloh|sloh románský]], [[Gotika|gotický]] a [[Renesance|renesanční]]. Stavební podoba se lišila podle možností stavebníka. Vznikala široká škála objektů, od prostých dřevěných až po výstavné kamenné stavby. Výjimečnou skupinu představují tvrze v&nbsp;okolí Prahy a [[Kutná Hora|Kutné hory]] budované bohatými měšťany, kteří kladli velký důraz na rezidenční složku stavby. Postupně se vyvinuly tři základní dispoziční typy tvrzí:
Řádek 31 ⟶ 18:
Tvrze s&nbsp;obvodovou zástavbou stavěné od [[13. století]] se vyznačovaly okrouhlým půdorysem (např. [[Martinice (tvrz)|Martinice]]), ale tato podoba byla od poloviny [[14. století]] opouštěna a nahradily ji různě nepravidelné dispozice charakteristické srůstáním jednotlivých staveb. Tvrze s&nbsp;obytnou věží se začaly stavět na přelomu 13. a 14. století. Nejstarší věže byly dřevěné ([[Tlestky (tvrz)|Tlestky]]), ale časem dosáhly kamenné věže značných rozměrů. Obvykle byly přístupné pomocí [[Padací most|padacího můstku]] v&nbsp;prvním patře.<ref name="kupka"/>
 
Obytná budova byla zpravidla vícepatrová. Přízemí a případné sklepy sloužily k&nbsp;uskladnění zásob a různého nářadí, obytné prostory byly umístěny do vyšších pater. Poslední patro bývalo často lehčí dřevěné konstrukce a vysazené na [[Krakorec|krakorcích]]. Součástí obytné stavby mohla být i&nbsp;zateplená [[roubená komora]] a [[prevét]]y. Opevnění bylo tvořeno zděnými nebo palisádovými [[hradba]]mi, často v&nbsp;kombinaci s&nbsp;[[Příkop (válečnictví)|příkopem]] a [[Val (válečnictví)|valem]]. S&nbsp;rozvojem palných zbraní byly některé tvrze vybaveny prvky aktivní obrany, jakými byly okrouhlé věže nebo [[Bašta|bašty]] v&nbsp;nárožích. Příkladem takových řešení je šestiboká bašta ([[Volyně (tvrz)|Volynětvrze ve Volyni]])<ref name="triska"/> nebo [[Bašta|bašty]]na (Hradenín)tvrzích ojedinělá polygonální dělostřelecká bašta v Hradeníně.<ref name="durdik-dodatky2"/>
 
Pro osoby z&nbsp;nejnižších [[Šlechta|šlechtických]] společenských kruhů byly tvrze rodovými sídly, neboť vybudování [[Hrad|hradu]] přesahovalo jejich finanční možnosti. V&nbsp;případě vojenského konfliktu byly tvrze schopné odolat náhlým přepadům a bojům v&nbsp;sousedských sporech, ale k&nbsp;obraně proti delšímu obléhání neměly dostatečné možnosti.<ref name="kupka"/>
Řádek 42 ⟶ 29:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<ref name="kupka">{{Citace monografie
| příjmení = Kupka
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora = Vladimír Kupka
| spoluautoři = a kol.
| titul = Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2001
| počet stran = 528
| kapitola = Tvrze
| strany = 60–65
| isbn = 80-7277-047-0
}}</ref>
<ref name="triska">{{Citace monografie
| příjmení = Tříska
| jméno = Karel
| spoluautoři = a kol.
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1986
| počet stran = 296
| svazek = V
| kapitola = Volyně – tvrz
| strany = 213
}}</ref>
<ref name="durdik-dodatky2">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 2
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 164
| isbn = 80-7277-262-7
| kapitola = Hradenín
| typ kapitoly = heslo
| strany = 36–37
}}</ref>
</references>
 
=== Literatura ===
Řádek 92 ⟶ 120:
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Fortified houses}}
* {{Otto|heslo=Tvrz}}
* {{Wikislovník|heslo=tvrz}}
 
{{Portály|Architektura a stavebnictví}}
 
[[Kategorie:Opevnění]]