Boček z Kunštátu a Poděbrad: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
m Robot: oprava formátování infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{infobox - osoba
| datum narození = před 1350
| datum úmrtí = 1373
}}
'''Boček z Kunštátu a Poděbrad''' (před [[1350]] – [[1373]]) byl [[Moravané|moravský]] šlechtic, který pocházel z [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|rodu pánů z Kunštátu]], zakladatel poděbradské větve.
 
Jeho otcem byl [[Gerhard z Kunštátu]]. První písemná zmínka o Bočkovi z Kunštátu pochází z roku [[1350]], kdy se uvádí v souvislosti s udělením práva na statky spadlé na krále (odúmrtí, konfiskace). Boček se stal oblíbencem krále [[Karel IV.|Karla IV.]] a jeho přízně dokázal využít. Původem moravský šlechtic získával postupně statky v [[České království|Čechách]] a rozšířil tak moc svého rodu. Centrum nové větve, město [[Poděbrady]] získal sňatkem s Eliškou, jejíž otec byl Hynek z [[Lichtenburk]]a a na [[Žleby|Žlebech]]. Roku 1353 se stal Boček královským číšníkem a uváděl se s predikátem ''"z Poděbrad."'' Díky přízni Karla IV. získal i další majetky ve východních Čechách. Kromě toho však soustředil i svůj zájem na Moravu, kde se mimo jiné zajímal i o oblast [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrchů]]. Zde založil nový hrad [[Obřany (hrad u Chvalčova)|Obřany]], který dostal název podle sídla jeho nepřímého předka [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerharda ze Zbraslavi a Obřan]]. V tomto případě však narazil na zájmy moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]], jehož jeho královský bratr Karel IV. proti Bočkovi podržel a bylo nařízeno, aby rozestavěný hrad byl rozbořen. Výsledkem této činnosti bylo vzájemné usmíření a postoupení Bočkova hostýnského majetku moravskému markraběti. Boček však v roce 1371 získal významné panství hradu [[Litice nad Orlicí|Litice]] ve východních Čechách. To byl jeden z posledních jeho počinů, protože v roce 1373 zemřel.
 
Boček z Kunštátu a Poděbrad měl čtyři potomky. Jeho statky zdědil nejstarší syn [[Boček starší z Poděbrad]]. Druhý syn Hynek se uvádí roku pouze 1375, další syn Ješek (Jan) se uvádí v letech 1376–1393. Dcera Alžběta byla [[Abatyše|abatyší]] u [[Bazilika svatého Jiří|sv. Jiří]] v [[Praha|Praze]].
 
== Rodokmen poděbradské větve ==
'''Boček z Kunštátu a Poděbrad''' (1350–1373)
* Hynek (1376)
* Ješek (Jan) (1376–1393)
* Alžběta (1402) – abatyše u sv. Jiří v Praze
* [[Boček starší z Poděbrad]] (1375–1416)
** Kateřina (1402) – klariska u sv. Františka v Praze
** [[Jan z Poděbrad a Kosti]] (1396–1406) – manželka Eliška z Vartenberka
*** Skonka (1414) – manžel Mikuláš Zajíc z Házmburka
** [[Boček mladší z Poděbrad]] (1395–1430)
** [[Hynek na Poděbradech]] (1420–1426)
** [[Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad|Viktorín z Kunštátu a Poděbrad]] (1417–1427) – manželka Anna z Vartenberka
*** Markéta (1443–1473) – manžel Bohuslav ze Žeberka a Plané
*** Alžběta (1441–1452) – manžel Jindřich z Dubé a Lipé
*** [[Jiří z Poděbrad|Jiří z Kunštátu a Poděbrad]] (1420–1471)
**** [[Boček z Poděbrad]] (1442–1496)
**** [[Viktorín z Poděbrad]] (1443–1500)
**** [[Jindřich z Poděbrad a Minsterberka]] (1448–1498)
**** [[Kateřina z Poděbrad]] (1449–1494)
**** Zdenka (Sidonie) Česká (1449–1510) – manžel Albrecht III. Saský
**** [[Hynek z Poděbrad]] (1452–1492)
**** Bedřich (1453–1458)
**** Anežka
**** Ludmila
***** pokračování rodu: kladská hrabata a minsterbersko-olešničtí)
Řádek 45 ⟶ 46:
| odkaz na autora2 = Peter Futák
| titul = Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 705